„Ve Washingtonu a v Bruselu máme obrovskou administrativní byrokracii, která byla vybudována za posledních 40 let a která se nazývá aliance NATO. A nehodlají nijak ustupovat jen proto, že Donald Trump řekl, že musí ukončit válku,“ řekla Kelley Vlahosová v rozhovoru pro The Daily Signal. Popsala, co stojí proti Donaldu Trumpovi a jeho zjevné snaze zastavit válku na Ukrajině. (parlamentnilisty.cz)
Kelley Vlahosová je hlavní poradkyně Quincy Institute a redakční ředitelka Responsible Statecraft, on-line magazínu institutu. Do institutu přišla z konzervativního čtrnáctideníku The American Conservative, kde tři roky působila jako výkonná redaktorka časopisu. Quincy Institute prosazuje myšlenky, které posouvají americkou zahraniční politiku od nekonečné války směrem k vojenské zdrženlivosti a diplomacii ve snaze o mezinárodní mír.
Vlahosová na úvod popsala převládající směr v republikánské straně USA. „Chci jen vidět, jak někteří z lidí v Trumpově administrativě přinesou do veřejné debaty svou myšlenku zdrženlivosti. Ukrajina sjednotila spoustou republikánů na zdrženlivém postoji, který by se dal vyjádřit slovy: ,Hej, tohle není v nejlepším zájmu Američanů, aby dál posílali miliardy dolarů a rozdmýchávali tuto válku, kterou zjevně nelze vyhrát na bojišti.‘ Potřebujeme se dostat k vyjednanému míru. A to je skvělé. Chci jen vidět, jestli je to principiální postoj, že to má kořeny, že je to usazené v realitě a že ta válečná zdrženlivost bude přesahovat tento konkrétní konflikt,“ řekla Vlahosová s poukazem na konflikty na Blízkém východě, které by Trumpova administrativa mohla také zastavit.
Podle Vlahosové je válka na Ukrajině jen pokračováním neokonzervativní politiky části republikánů po 11. září. „Vidím to, co se dnes děje v Sýrii, jako přímý důsledek toho, co neokonzervativní republikáni a jejich stoupenci ve Washingtonu zahájili nebo uvedli do pohybu po 11. září. Islámský stát, Asad, povstalci v Sýrii. Je to jen pokračování válek z 11. září na Ukrajině. Vidím to jako přímý důsledek Hillary Clintonové a Victorie Nulandové a demokratů se svými podporovateli, jako je John McCain ve Washingtonu,“ je si jistá hlavní poradkyně Quincy Institute.
A popsala vliv vlády demokratů na konflikt na Ukrajině. „Svrhnout vliv Ruska na Ukrajině. A teď vidíme důsledek,“ řekla.
Donald Trump, pokud se obklopí správnými lidmi, by takovou zahraniční politiku mohl podle ní zvrátit. „Právě teď je Trump v této opravdu zajímavé pozici, kdy by mohl změnit hru, pokud by dělal správné věci a měl správné rady a správné lidi kolem sebe, kteří by se toho mohli chopit a pokusit se znovu nasměrovat a rekonstruovat naši zahraniční politiku. Zní to nemožně, ale myslím si, že se situací na Ukrajině je k tomu jasnější cesta, protože řekl, že tam chce ukončit válku. A on je velmi jasně čitelný v tom, že to nebude na bojišti. Trump chce spojit lidi, obě strany. A on už na tom pracuje, už mluvil s Rusy. Nejsem si jistá, jestli mluvil s Putinem,“ popsala Vlahosová.
Vliv zvolení Donalda Trumpa do Bílého domu už má své výsledky. „Zelenskyj, jak vidíte, už mění způsob, jakým o válce a jejím konci mluví. A Trump dal svým evropským partnerům na vědomí, kde stojí Spojené státy. On nikdy nechtěl jít do války. To prosazovali demokraté. A ano, můžeme vést úplně jinou konverzaci o NATO a rozšiřování NATO a o ruské červené linii a o tom, jak to všechno tak nějak vedlo k tomuto okamžiku. Teď konečně o tom můžeme mluvit. A je potřeba o tom mluvit,“ řekla Kelley Beaucar Vlahosová.
Evropu a bidenovské USA pohání podle Vlahosové kupředu nenávist k Vladimiru Putinovi. „Jednou z určujících věcí je nenávist k Rusku. Je tu velmi silná světová opozice vůči Putinovi. A jakmile uvedete do pohybu myšlenku, že Putin je Hitler, že pokud Putin nebude držen na uzdě, pokud nebude svržen, pokud nebude vyhozen z Ruska, ze samotné Ukrajiny, že bude nějakým způsobem uvolněn, že bude během několika týdnů řádit po celé Evropě. Je těžké se tam prosadit s jiným pohledem na věc,“ míní Vlahosová. „Takže tu máme Bidena a všechna evropská hlavní města, ti jsou pevně odhodláni pokračovat v této válce, a to pod hlavičkou NATO,“ dodala.
Vlahosová je přesvědčená o tom, že NATO se nechce vzdát „kořisti“. „Donald Trump je teď velkou autoritou a v podstatě dal na vědomí, kde stojíme. Chce válku ukončit. A Zelenskyj si uvědomuje, že tam je před ním i před evropskými vládami vážný boj. Proč? Protože NATO se nehodlá vzdát svého vlivu nebo své role v regionu. Chtějí to dotáhnout do konce,“ poznamenala.
Svět je podle ní stále ve vleku studené války, kdy struktury NATO jsou stále činné. „Ve Washingtonu a v Bruselu máme obrovskou administrativní byrokracii, která byla vybudována za posledních 40 let a která se nazývá aliance NATO. A nehodlají nijak ustupovat jen proto, že Donald Trump řekl, že musí ukončit válku,“ ukázala Vlahosová na geopolitiku Evropy a Bidenových USA.
Na přetřes přišlo i zbrojení a financování Ukrajiny na poslední chvíli, než se Trump dostane do Bílého domu. V NATO i na Ukrajině totiž mají z Trumpova nástupu strach. „Čekají nás těžké časy. Oni už teď uvedli do pohybu řadu půjček Ukrajině, aby mohli pokračovat ve válce i po odchodu Bidena, což Ukrajinu dále zadlužuje. Takže toto je EU, toto je NATO. Dávají jim věci, jako by to byl výprodej, stejně jako Biden dělá totéž ve Washingtonu. Mimochodem, dali jsme dalších 750 000 000 dolarů a zbraně, které jdou z našich zásob, protože se bojí, že Ukrajině Trump uzavře kohoutek. A tak to dělá i Evropa,“ řekla Vlahosová.
A ukázala i na dvojí tvář Volodymyra Zelenského. „Myslím, že Zelenskyj tady hraje na obě strany, protože když se podíváte na to, co říká, na jedné straně si říká, ach, chci vyjednávat v míru. Rozumím. Budu pracovat s Trumpem. A pak na druhé straně úst, stále žádá o členství v NATO,“ řekla na účet ukrajinského prezidenta.
Volodymyr Zelenskyj vzdor rétorice, kterou vede vůči Trumpovi o míru, žádá více zbraní a větší rozvázání omezení stran dostřelu raketami. „Velká Británie povolila použití svých raket Storm Shadow v Rusku. Dovolujeme jim používat naše zbraně. Němci se stále drží zpátky, ale stále jsou součástí. Zelenskyj není hloupý. Ví, že musí pracovat na obou stranách. A tak si myslím, že kdyby to bylo jako tenisový zápas, možná by Trump vyhrál první kolo tím, že by vyhrál volby a pak si přestal všímat míčku. Ale on nemá vyhráno. Myslím si, že bude velmi těžké přesvědčit NATO, aby si sedlo k jednacímu stolu. Investovalo se do toho prostě příliš mnoho,“ řekla Vlahosová.
Popsala, že je velmi nebezpečné hrát si na nepřítele. „Jakmile si vytvoříte protivníka, nazvete ho vlastně ďáblem, je těžké říct – dobře, dobře, pojďme si sednout a promluvit si s ďáblem. A víte, to je něco, co Biden a NATO udělali sami sobě tím, že z toho udělali existenční krizi a sázku na budoucnost demokracie celého světa. Jenže teď si skutečně musíme promluvit,“ je si jistá Vlahosová.
Evropa je podle ní v politické krizi. „Jsou tak ochromeni svými vlastními domácími politickými problémy, že si myslím, že to může dopadnout jakkoli,“ je podle Vlahosové těžké předvídat, jak konflikt bude pokračovat.
„Když se podíváte na průzkumy veřejného mínění, když se podíváte na to, jaké strany, zejména v Německu, získaly na popularitě, jsou to ty, které vystupují proti válce na Ukrajině,“ poukazuje na změnu smýšlení voličů v zemí Evropské unie.