Nejvyšší soud zamítl pokus státu Colorado vyřadit Donalda Trumpa z republikánských primárek a následně z volebního klání o Bílý dům. Argumentace soudců se lišila, ale rozhodnutí bylo jednotné, informují New York Times. (vasevec.info)
Bývalý prezident Donald Trump se probíjí k podzimním volbám přes bezmála stovku soudních pří, ale ta hlavní už je rozhodnuta. Nejvyšší soud se neztotožnil s návrhem 6 voličů ze státu Colorado, že Trump podléhá 3. článku 14. dodatku Ústavy z období po skončení Občanské války, který měl vyřadit z voleb ty, kdo přísahali na Ústavu Spojených států, a pak se účastnili „rebelie“ proti federální moci.
Uvedený článek obsahuje výčet státních funkcí, které jsou těmto osobám zakázány, ale z toho vzniklo i to hlavní lano, po kterém se měl Trump z této propasti dostat. Výčet je tak detailní, že zahrnuje i viceprezidenta, ale prezident tam zmíněn není. Spor mohl být o to, zda je to výčet úplný, nebo jen příkladný. Ale nakonec rozhodlo to první. Podle Nejvyššího soudu prezident Donald Trump do útoku na Kapitol 6. ledna 2021 namočen byl, ale 3. článek se na něj nevztahuje, takže do voleb může.
Příběh je to samozřejmě složitý. Soudy od začátku do konce neměly pochybnost, že Trump se chystal zvrátit výsledek prezidentských voleb v roce 2020, snažil se změnit počty hlasů ve svůj prospěch, podporoval falešné seznamy volitelů, tlačil na viceprezidenta, aby porušil ústavu a vyzval své příznivce k pochodu na Kapitol. Jak to však procházelo jednotlivými stupni soudní moci, článek 3 byl postupně odmítán, a naopak akceptován. Z Nejvyššího soudu státu Colorado přišlo, že ano, nesmí do voleb, ale Nejvyšší soud USA rozhodl, že ne, omezení nelze zavést.
To zní pro úřadujícího prezidenta Joe Bidena stále děsivěji, protože podle posledního průzkumu New York Times/Siena College jeho volební soupeř Trump už vede v celostátních preferencích 48:43. Předcházel tomu průzkum, co voliči soudí o věku kandidátů na prezidentskou funkci. Přes 70 procent dotázaných sdělilo, že Biden je na to příliš starý, zatímco o Trumpovi to řeklo jen kolem 40 procent. Bidenovy šance vypadají nejzoufaleji nad odpovědí, zda je teď země vedena správným směrem. To si myslí jen necelých 24 procent.
Proto vládla mezi demokratickými bafuňáři naděje, že když Nejvyšší soud nepustí k volbám Trumpa, mohou stáhnout z boje i Bidena. Udělali by to pod záminkou, že Biden tam byl jen kvůli němu. Jinak nikdo neví, jak se dědečka zbavit, protože pokus kandidovat proti aktuálnímu prezidentu je považován za svatokrádež.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu, který zamítl coloradský návrh, překvapivé není, Trumpovi obhájci si byli jisti, že to střílí jen kolem uší. Horší je to s občanským sporem o údajný úvěrový podvod, ve kterém musí Donald Trump sehnat 355 milionů dolarů na pokutu, aby se mohl odvolat a peníze případně získat zpátky. Podvod měl spočívat v tom, že nadsazoval hodnotu svého majetku jako zástavy za úvěr, což samozřejmě závisí na tom, jak to počítáme. Trump se může úspěšně hájit, že žádná škoda nevznikla. Bankéři potvrdili, že by mu stejně půjčili i podle mnohem konzervativního ocenění majetku, které si provedli oni sami.
Trump má sice majetek možná pětkrát větší, ale hotovost ne. Z volebních peněz pokutu zaplatit nesmí, zvlášť když už má oplétačky s tím, že takhle utišil pornoherečku Stormy Danielsovou, aby nikde neříkala, co všechno spolu vyváděli. Menší část pokuty však může složit formou směnky označenou jako kauce. Po vynesení rozsudku si byl jist, že peníze sežene a „že mu voliči pomohou“. Jak to udělá, o tom budou až příští pře.
Jedno je zatím zřejmé, pokusy o soudní vyřazení Trumpa ze hry se odehrává ve státech s demokratickou většinou, kde stejně nemá volební šanci, takže mu fakticky nemohou ublížit. Avšak podle některých průzkumů případné odsouzení ho může poškodit v očích určité části voličů, kteří by mu to tam jinak hodili.
Jiné průzkumy však dokládají pravý opak, pronásledování Trumpovi pomáhá. Znovu to uvidíme po úterní největší sadě primárek (Super Tuesday), kde se rozhodne o třetině delegátů a do které jde Trump s náskokem více než 60 procentních bodů nad druhou Nikki Haleyovou. To tu ještě nebylo!
Nicméně, spíše to rozhodování Nejvyššího soudu o podnětu ze státu Colorado lze považovat za předčasný vrchol volební kampaně. V paměti je rozhodnutí Nejvyššího soudu po volbách 2000, kdy přerušil nekonečné přepočítávání hlasů na Floridě a připsal konečné vítězství Georgi Bushovi mladšímu. Jeho demokratický soupeř Al Gore to uznal, protože si nepřál, aby se konflikt hrotil až k nějakému rozvratu země.
Prezident Bush pak reagoval na sebevražedný útok komanda saúdských džihádistů na newyorská dvojčata z 9. září 2001 zahájením nekonečné války v Afghánistánu, na kterou navázala vylhaná válka v Iráku. Jeho „válka proti terorismu“ sice vyústila ve vznik samozvaného Islámského státu, který málem ovládl i Irák, ale doma usnadnila ořezání demokratických svobod prostřednictvím Ministerstva domácí bezpečnosti.
V sociální oblasti je období po roce 2000 charakterizováno rekordním nárůstem nerovností a největší koncentrací bohatství u zlomku horního promile obyvatel USA. Volební rozhodnutí Nejvyššího soudu tak může mít závažné historické důsledky.
Zatím to vypadá tak, že americká politika se Trumpa jentak nezbaví. Co bychom tedy měli očekávat od jeho druhého pobytu v Bílém domě? Doma se pustí do pronásledování svých odpůrců z „Deep State“, ale ti určitě najdou nějakou protihru, takže si moc nepomůže a bude trápen jako posledně. V zahraniční politice je obtížněji předvídatelný. Je znám jeho odpor proti NATO, protože je vnímá jako povinnost USA hradit náklady bezpečnosti Evropy. Ono to není úplně pravda, ale za zbytečný výdaj může považovat i válku na Ukrajině, o které prohlásil, že ji rychle ukončí.
V hospodářské oblasti může být Trump pro Evropu pohroma, protože už naznačil svoji připravenost zahájit silně ochranářskou politiku USA v podobě vysokých cel, jak už postupoval za svého prvního funkčního období. Neváhal sáhnout ani po omezení dovozů a vývozů pod záminkou „národní bezpečnosti“.
Je to tedy prašť, jako uhoď. Buď válka, nebo ekonomické vydírání. Evropa se může bránit leda soustředěním na větší soběstačnost a nezávislost, a národní ekonomiky také. Roste hodnota ideálu národní suverenity, k níž nás posouvej mírný pokrok v mezích zákona.