Vladimír Putin nevypadá osaměle, když hostí takové množství světových lídrů na kazaňském summitu BRICS, konstatuje Bloomberg. (vasevec.info)
Nikoliv snad soupeř, ale protiváha Západu v podobě Globálního Jihu, tak je nejčastěji charakterizováno seskupení BRICS. Když se letos z původní pětky regionálních mocností rozšířilo na desítku, setkáváme se i s označením BRICS+, kam tedy patří Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jižní Afrika (originální první pětka), ke kterým přibyly Saúdská Arábie, Egypt, Etiopie, Írán a Sjednocené arabské emiráty.
Typické je členství Saúdské Arábie a Íránu, dvou soupeřících regionálních center, ze kterého je zřejmé, že nejde o spojenectví, ale hledání společných nebo mnohostranně využitelných mechanismů hospodářské spolupráce. A tyto společné zájmy převažují nad tím, co jednotlivé země dříve rozdělovalo.
Na summitu je spousta příležitostí jak problémy řešit při vrcholném dvoustranném jednání, ke kterému by se těžko hledala lepší příležitost. V podobném duchu vyznělo jednání čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s indickým Narendem Módim, ze kterého vzešel kompromisní režim pro sporné pohraniční území v Himalájích. Taky hostitel setkání, ruský prezident Vladimír Putin už se Si a Módím jednal.
Putin uvítal v Kazani i řadu dalších zájemců o členství. Nejzajímavější je Turecko, člen NATO, které nechce chybět u stále většího stolu, kde se rozhoduje. A protože jedním z cílů BRICS je utváření nových mezinárodních organizací, které by lépe vycházely vstříc potřebám Globálnímu Jihu než orgány a agentury Spojených národů, do Kazaně přispěchal i generální tajemník OSN António Gutteres, který se má setkat s Putinem ve čtvrtek. Ruský prezident zdaleka nepůsobí osaměle, konstatuje agentura Bloomberg.
Z dřívějších Putinových prohlášení vyplývá, že hlavním úkolem BRICS je teď konsolidace, teprve pak lze uvažovat o dalším rozšiřování nebo zásadních projektech, kterým je vytváření společné měny. Zatím má přednost usazování obchodní výměny za národní měny. Dedolarizace, jak se tyto záměry také označují, není něco úplně na spadnutí.
Ale ruské předsednictví trvá jen do konce roku, naváže brazilské, které sice tyto priority uznává, ale může je posunout. Naznačil to rozhovor čínských Global Times (GT) s brazilskou vedoucí výzkumnicí v Centru pro politiky BRICS a profesorkou Institutu mezinárodních vztahů s krásným jménem Ana Elisa Saggioro Garcia.
https://www.pressreader.com/china/global-times/20241023/page/6
GT: Co od tohoto summitu očekáváte?
Garcia: Pro BRICS je to velmi důležitý a jedinečný okamžik, protože se jedná o první summit od jeho rozšíření o nové členy. BRICS zároveň obdržel rostoucí počet žádostí a nyní se etabloval jako skupina, která skutečně přitahuje mnoho zemí na globálním Jihu.
Je opravdu důležité, aby země spojily své síly a posílily spolupráci. Myslím, že Brazílie má v tomto procesu vedoucí roli. Příští rok bude na Brazílii, aby s návrhy pokročila alespoň ve dvou hlavních oblastech. Jedním z nich je konsolidace fixní expanze a druhým je přejít ke konkrétnějším opatřením ke zvýšení používání místních měn a snížení závislosti na americkém dolaru.
GT: Rostoucí počet zemí vyjádřil přání připojit se letos k BRICS. Jaké jsou důvody tohoto nárůstu?
Garcia: Myslím, že každá země má své vlastní důvody, ale shodují se, jak pozoruji, v tom, že BRICS je atraktivní pro země, které se cítí přehlížené v západních institucích a hodnotách.
Světový řád se mění a období po druhé světové válce je u konce. Mnoho zemí hledá různé typy spolupráce. Vidí výhody v tom, že jsou součástí BRICS. Každá země má také pragmatický důvod ke vstupu, ke spolupráci blíže k Číně nebo k tomu, aby byla blíže k jiným regionálním mocnostem, jako je Indie, Brazílie a Jižní Afrika. BRICS je slibnou skupinou pro spolupráci globálního Jihu, aby byl slyšet jeho hlas.
GT: Jednou jste zmínila, že BRICS má za úkol hledat rovnováhu mezinárodních vztahů a vytváření konsensu, který se liší od konsensu zavedeného západními mocnostmi. Na co v této souvislosti odkazuje“ konsensus“? Proč by BRICS měly vytvářet konsensus, který se liší od konsensu západních mocností?
Garcia: Země BRICS se v některých případech ne vždy shodují, protože mají různé historie, kultury, náboženství a postoje. Z tohoto důvodu musíme najít ta témata a témata spolupráce, kde existují společné zájmy mezi zeměmi.
Jedním z hlavních témat je boj proti změně klimatu a energetická transformace.
Další oblastí konsensu je reforma mezinárodní finanční architektury.
Společnou akcí zemí BRICS během krize v roce 2008 byla výzva k reformě MMF, aby odrážela nový ekonomický řád. Země BRICS jsou významnými ekonomickými mocnostmi, ale nejsou dobře zastoupeny v brettonwoodských institucích, což je pro ně důležitým bodem programu.
Země BRICS se zároveň dohodly na vytvoření nových institucí, jako je například Nová rozvojová banka. To také představuje společný základ, kde najdou shodu v otázce potřeby reformy mezinárodní finanční architektury. Myslím si, že Čína tam musí hrát svou roli. Čína je důležitým partnerem při používání místních měn a mohla by podpořit další země BRICS při vývoji společného mechanismu plateb v rámci BRICS, který snižuje závislost na americkém dolaru.
GT: Některá média pomlouvají hospodářskou spolupráci Číny s Brazílií a dalšími latinskoamerickými zeměmi a tvrdí, že čínské investice jsou „hrozbou“.“ Jaký je váš názor?
Garcia: Musíme pochopit, že Čína je globální mocnost. Je významným hráčem v rámci BRICS a v současném světovém řádu. Na globálním Jihu jsou země, které jsou schopny navázat dialog s Čínou, aby pochopily její roli a to, že Čína může dělat věci jinak, než to historicky dělaly tradiční mocnosti. Čína je otevřená globálnímu jihu a nashromáždila tam mnoho zkušeností, zejména v Africe. Čína hraje roli jako hlavní mocnost, pokud jde o finance, obchod a investice, a je opravdu užitečná pro globální jih. Nezavádí podmíněnost ani nevyžaduje víc, než si tyto země mohou dovolit. Čína předkládá lepší podmínky pro své rozvojové strategie.
Například Brazílie získala významnou investici od čínské automobilové společnosti BYD, která vytvořila pracovní místa ve výrobě. To je druh investic, které potřebujeme, a mohli bychom více spolupracovat s Čínou ve výzkumu a vývoji.
GT: Jak bylo oznámeno, že brazilská vláda zřídila pracovní skupinu, která analyzuje účast Brazílie v iniciativě Pás a stezka (BRI). Proč Brazílie zvažuje své připojení?
Garcia: Jde o velmi důležitou otázku, zejména proto, že letos oslavujeme 50. výročí vztahů mezi Brazílií a Čínou. To je ten správný okamžik k prohloubení vztahů s Čínou.
Myslím, že nyní je čas, aby Brazílie diskutovala a vyjednávala o BRI. Kolumbie projevila zájem připojit se k BRI. To je velmi významné, protože Kolumbie byla historickým partnerem USA, zejména v bezpečnostní a vojenské spolupráci. Pokud by se nepřipojila, zůstala by Brazílie v Jižní Americe sama, přestože byla příjemcem čínských investic. Tak proč se nepřipojit? Myslím, že to je celkový kontext a doufám, že se věci pohnou kupředu.