„Sorosovi lidé“ podle maďarského premiéra Viktora Orbána pronikli do Evropské komise, Evropského parlamentu a na výplatní listině maďarského multimiliardáře má být již i „poměrně dost premiérů“. Brusel se tak již podle Orbána stal „zajatcem Sorosovy sítě“, kterou Unie sama zpětně financuje. V pátečním rozhovoru pro Kossuth Rádió Orbán rovněž uvedl, že stěžejním tématem červnových eurovoleb má být postoj evropských politiků k válce na Ukrajině. „Ten, kdo platí, udává melodii,“ zmínil a ukázal před eurovolbami na Ameriku a Brusel. (parlamentnilisty.cz)
Maďarský premiér Orbán sice během slavnostního ceremoniálu, během nějž byla udělena cena polskému europoslanci Ryszardu Legutkovi, podotkl, že v rámci debat s liberály „zvítězí spíše národy než Sorosovo impérium nebo bruselští byrokraté“ a že se „ideologie otevřené společnosti“ ve střední Evropě (čímž jasně narážel na cíle Sorosovy nadace Open Society Foundations, pozn. red.) „neprosadí“, avšak v rozhlasovém rozhovoru pro maďarské Kossuth Rádió zároveň upozornil na nemalé vzájemné propojení Sorosova impéria a Evropské unie.
Naznačit měl, že je EU v podstatě v „Sorosově kapse“. „Sorosova síť pronikla do evropských institucí a Unie jim dává peníze na jejich činnost,“ hovořil Orbán o tom, že má být Brusel jakýmsi „zajatcem George Sorose“ a že se Sorosovy instituce do těch evropských vnořily do té míry, že nyní jsou závislé na penězích EU.
Maďarský premiér vyjmenovával, že „Sorosovi lidé“ pronikli do Evropské komise či Evropského parlamentu, a tvrdil, že „poměrně dost premiérů je zjevně na Sorosově výplatní listině“ taktéž.
Zdůraznil rovněž, že prosazování názoru evropských občanů ztěžuje skutečnost, že samotný Brusel se stává stále více „zajatcem mezinárodní sítě aktivistů“, „kterou George Soros pečlivě a usilovně budoval v posledních třiceti letech“.„Odsuneme je tam, kam patří, na smetiště dějin, stejně jako jsme odsunuli komunisty,“ vyjádřil se k bruselským byrokratům a Sorosovu impériu následně během slavnostního ceremoniálu s tím, že vidí „dobrou šanci“ pro dominanci křesťanských sil v EU.
V rozhlasovém rozhovoru v pořadu „Dobré ráno, Maďarsko!“ pro Kossuth Rádió kromě toho hovořil o atmosféře v Bruselu, již charakterizoval jako „válečnou spirálu“, jelikož mnoho lídrů podle něj mluví, „jako by vedli vlastní válku proti Rusům“, a zmínil, že jej měly šokovat diskuse o umístění vojáků na Ukrajině.
„Pro maďarské ucho je to šokující,“ zhodnotil s tím, že „co bylo před dvěma nebo třemi měsíci nepředstavitelné, se dnes stalo běžnou záležitostí“. Ukázal přitom například na posun postoje Berlína od posílání přileb k diskusím o poskytnutí raketových systémů schopných zaměřit ruské území.
„Toto není videohra. Toto je realita. Důsledkem každého rozhodnutí je, že druhý den může někdo zemřít. Do této chvíle zemřely statisíce lidí. Rozhodnutí zde vytvářejí vdovy, sirotky, zničené životy a zničená města,“ komentoval válečný konflikt na Ukrajině. Podle Orbána je potřeba vést racionální diskusi a „někde musíme udělat čáru“.
Orbán míní, že v červnových eurovolbách nebude stěžejní jen tradiční rozdělení na pravici a levici či názory na globalismus a suverenitu, nýbrž i to, „kdo je pro mír a kdo pro válku“. „Přemýšlel jsem o tom, zda k evropské politice přistupujeme správně. Zdá se, že rozhodující otázkou dnes je, kdo podporuje mír a kdo válku,“ zhodnotil maďarský předseda vlády.
Nejlepší by podle Orbána bylo, kdyby voliči jak v Maďarsku, tak v ostatních evropských zemích poslali do Evropského parlamentu co nejvíce „promírových politiků“ a co nejméně „proválečných“. Prohlásil, že nejdůležitějším úkolem je ukončit „válečnou psychózu“.
Zmínil, že sice „nemůžeme být lhostejní k takové lidské tragédii“, jakou ruská agrese na Ukrajině je, avšak zároveň nejsme účastníky této války. Přesto Orbán podle svých slov pozoruje, že v Bruselu panuje „válečná atmosféra, válečný jazyk a válečná logika“, a chybí naopak jakýsi odstup.
Míní, že Brusel „vede vlastní válku na straně Ukrajiny proti Rusku“. „Jsou ve válce a mluví podle toho, že Rusko musí být poraženo, a aby toho dosáhli, přijímají stále další závazky,“ zaznělo. Maďarsko by prý mělo být „opatrné“, aby se „nenechalo vtáhnout“, a postavit se za příměří a mírové rozhovory.
Zároveň ovšem přiznal, že ani v jeho zemi nepanuje na postoji k válce na Ukrajině jediná názorová linie. „Pro válku“ je podle Orbána zejména tamní levice. „Dálkové ovládání, pupeční šňůra“ maďarské levice je podle maďarského ministerského předsedy „v Bruselu a v Americe“, kde ji „živí“ a „financují“. „Ten, kdo platí, udává melodii,“ padlo.
Brusel rovněž podle mínění Orbána uvolněním své celní ochranářské politiky vůči Ukrajině podkopává místní zemědělce. „Vyvíjíme obrovské úsilí, abychom zabránili bankrotu našich zemědělců. Ale Brusel je k této záležitosti hluchý, protože je ve válečné horečce,“ zhodnotil v pátečním rozhovoru, kde se postavil na stranu protestujících zemědělců. Pokud jde o otázku ukrajinského obilí, Orbán zdůraznil, že – spíše než pro jeho izolaci – je pro podporu obchodu, investic a hospodářské spolupráce. EU však podle něj stanovuje pro evropské zemědělce extrémně byrokratická a přísná pravidla, zatímco na Ukrajině žádná taková pravidla neexistují, což pro ně představuje obrovskou konkurenční výhodu.
Velký problém to je právě pro země, jakou je jeho Maďarsko, jelikož západoevropští zákazníci kupují spíše levnější ukrajinské produkty než výrobky maďarských zemědělců. Navrhl, že by řešením mimo zákaz ukrajinského obilí bylo to, že by se ukrajinské produkci otevřely naplno dveře do Evropy, avšak zároveň by se stejně jednoduchá pravidla, jaká jsou na Ukrajině, uplatňovala také pro zemědělce v EU.
V rámci rozhovoru také od Orbána zaznělo, že se nechce vymezovat proti samotné Evropské unii, jelikož podporuje myšlenku spolupráce, ale proti „bruselským byrokratům“. Podotkl, že Evropská unie byla založena s cílem míru a blahobytu, ale namísto toho podle něj je „válka a strádání“.