Čínské banky začaly být přísné na transakce po hrozbách sekundárních sankcí ze strany amerického ministerstva financí. (casopisargument.cz)
Ruské společnosti čelí zpožděním a zvýšeným nákladům při platbách s čínskými obchodními partnery, informovala agentura Reuters ve své exkluzivní reportáži. Důvodem je zpřísnění dodržování předpisů ze strany čínských bank po hrozbách sekundárních sankcí za obchodování s Ruskem.
Státní banky v Číně zastavují transakce s Ruskem, díky čemuž uvízly miliardy jüanů v platbách. Tento problém se během letošního srpna zhoršil. Čína je největším obchodním partnerem Ruska, představuje třetinu jeho zahraničního obchodu a dodává důležité průmyslové vybavení a spotřební zboží. Čínské banky začaly být přísné na transakce po hrozbách sekundárních sankcí ze strany amerického ministerstva financí.
Některé ruské podniky se uchýlily k nákupu zlata, jeho převozu do Hongkongu a prodeji, aby uložily hotovost na místní bankovní účet a obešly tak kontroly dodržování pravidel ze strany čínských bank. Zvýšené náklady na zpracování transakcí dosáhly až 6 % transakčních plateb. Postiženy jsou zejména malé společnosti, přičemž některé z nich čelí úplnému zastavení činnosti.
Nejvyšší ruské vedení však není příliš znepokojeno, protože platby v prioritních oblastech stále probíhají bez problémů. Dvoustranný obchod mezi Ruskem a Čínou dosáhl v první polovině roku 2024 hodnoty 137 miliard USD po rekordní hodnotě 240 miliard USD v roce 2023.
Zdroje však poukázaly na to, že tyto banky mají často zastaralé IT systémy a chybí jim zaměstnanci s potřebnými dovednostmi. Bankovní zdroj uvedl, že přeshraniční kurýři převáželi převodní dokumenty přes rusko-čínskou hranici, aby je čínští bankéři fyzicky orazítkovali a podepsali.
„Dokud nebudou problémy s platbami vyřešeny na státní úrovni, nemůžeme očekávat dynamický příliv investic z Číny,“ řekl Kirill Babajev, vedoucí Čínského institutu při Ruské akademii věd.
Výzkum, jehož je Babajev spoluautorem a který byl zveřejněn v srpnu, upozorňuje na rizika, která sankce představují pro ruský průmyslový sektor, v němž se Čína stala předním dodavatelem. „V dnešní situaci tento problém zhoršují zejména problémy s platbami u čínských bank, protože v současné době kromě Číny neexistují žádní další významní dodavatelé mnoha typů průmyslových zařízení,“ uvádí se ve výzkumné zprávě.
Velké společnosti v Číně i v Indii jsou silně závislé na americkém a evropském trhu, uvedl na konferenci v Moskvě 16. srpna Dmitrij Biričevskij, který je vedoucí ekonomického oddělení ruského ministerstva zahraničí.
„A je jim řečeno: ‚Lidi, pokud budete nadále spolupracovat s Ruskem, odřízneme vám přístup na náš trh a přiškrtíme vám dodávky kyslíku’,“ řekl agentuře Biričevskij.