Trump je frustrován evropskými představiteli, kteří podle něj podkopávají jeho jednání a détente s Ruskem. Putin čelí silnému odporu zastánců tvrdé linie v souvislosti s možným příměřím na Ukrajině. (casopisargument.cz)
Politické události zastínily vojenský vývoj rusko-ukrajinského konfliktu. Hlavní pozornost byla věnována telefonickému rozhovoru mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který se uskutečnil 18. března, a naději, že vyústí v úplné příměří, které ukončí válku, napsal James Davis pro Global Risk-Reward Monitor (redakce má k dispozici).
Rozhovor lídrů USA a Ruska trval více než dvě hodiny a oba lídři s ním byli spokojeni. Trump jej označil za „velmi dobrý“ a Putin za „slibný“. Jediným výsledkem byla dohoda o zastavení útoků na energetickou infrastrukturu. Mnozí však byli zklamáni, neboť nebylo dosaženo úplného příměří a očekávání výrazného pokroku se snížila, zejména v západních zemích.
Významné problémy přetrvávají, pokud jde o vojenskou a zpravodajskou pomoc Kyjevu, a to zejména v otázce jejího zastavení v případě, že bude dohodnuto úplné příměří. USA se k zastavení pomoci nezavázaly, jak ukázal nedávný Trumpův příslib poskytnout Ukrajině další systémy protivzdušné obrany. Evropští spojenci uvedli, že budou Ukrajině nadále dodávat zbraně, což vyvolává obavy ohledně možného prosazení příměří.
Zdroje z Moskvy prozrazují, že se telefonát mezi Putinem a Trumpem nezaměřil primárně na Ukrajinu. Místo toho se jednalo o obnovení plných diplomatických vztahů a o otázkách globální bezpečnosti, zejména na Blízkém východě. Prezident Putin zdůraznil, že „Izrael existuje a neměl by být zničen“, což naznačuje rozkol mezi Ruskem a Íránem. Reakce Moskvy i Washingtonu odrážejí opatrný optimismus a ruští vyjednavači se připravují na jednání v Rijádu.
V Rusku čelí návrh na příměří silnému odporu zastánců tvrdé linie, tzv. „strany války“, kteří mají úzké vazby na Putina. Ti se domnívají, že jakákoli dohoda s Ukrajinou nemá smysl. Tvrdí, že Zelenského vládě nelze kvůli porušování pravidel v minulosti důvěřovat. Domnívají se, že Ukrajině by příměří prospělo, protože by čas využila k přeskupení sil a přezbrojení. Mnozí členové této skupiny se domnívají, že jediným řešením je úplná demontáž současné ukrajinské vlády.
Ve Washingtonu se reakce liší. Prezident Trump se domnívá, že válce bylo možné se vyhnout a že Ukrajinu do konfliktu dotlačila Bidenova administrativa. Dává přednost dohodě založené na istanbulském rámci a brání se tlaku na větší vojenskou podporu Ukrajiny. Trump je frustrován evropskými představiteli, kteří podle něj podkopávají jeho jednání; varoval, že pokud budou nadále podporovat Zelenského proti jeho postupu, ponesou náklady bez další pomoci USA.
Na bojišti zůstává situace stejná – Rusko postupuje. Ukrajinské síly v Kurské oblasti byly poraženy a snaží se chaoticky ustoupit, zatímco ruské jednotky postupují do Sumské oblasti. Ukrajinská protiofenzíva v Bělgorodu 18. března selhala, způsobila těžké ztráty a dosáhla opačného cíle.
V Charkovské oblasti pokračují ruské útoky směrem na Pokrovsk a Dněpropetrovskou oblast. V Záporožské oblasti ruské síly zvyšují tlak na ukrajinskou obranu a obsadily tři vesnice s cílem dobýt Orechov, což by vedlo k útoku na samotné Záporoží. Ruské jednotky se nyní nacházejí necelých 60 kilometrů od města.