„Vyslat na Ukrajinu vojenský kontingent ze států NATO bez podepsání příměří s Ruskem může znamenat třetí světovou válku,“ řekl ParlamentnímListům.cz politolog Vladimír Prorok. Hovořili jsme i o vojácích ze Severní Koreje, o Donaldu Trumpovi, o raketách středního doletu Orešnik a o současném Rusku.
Rusko začalo ve válce proti Ukrajině nasazovat větší počty vojáků z Korejské lidově demokratické republiky (KLDR). Jak to může ovlivnit průběh konfliktu?
Informace o počtech nasazených vojáků z KLDR se různí. Nejčastěji se udává číslo 11 tisíc. Nicméně není jasné, kde a v jakých počtech jsou či mohou být nasazováni na frontě. Poslední informace je o jejich účasti na bojích u Sudži a na severu Ukrajinou obsazeného území Kurské oblasti. Jejich přítomnost na frontě odpovídá obsahu smlouvy mezi Ruskou federací (RF) a KLDR o komplexním strategickém partnerství, kdy KLDR dodává do Ruska vojenský materiál a Rusko umožňuje zapojení speciálních jednotek KLDR do boje s cílem získat reálné bojové zkušenosti. Pro Rusko má jejich nasazení zatím spíše propagandisticko-psychologický význam. Obyvatelstvu Ruska se tím naznačuje „nejsme v tom sami“.
Nicméně pokud je na ukrajinské frontě nasazeno něco přes 600 tisíc ruských vojáků, tak 11 tisíc Severokorejců celkové výsledky války neovlivní. I když v konkrétní operaci jejich zapojení může nepochybně význam mít. Při posuzování celkového významu situace nesmíme zapomínat, že na straně Ukrajiny bojuje zhruba 20 tisíc dobrovolníků z celého světa, mezi kterými jsou i bývalí vojáci či „vojáci na dovolené“ z členských států Severoatlantické aliance (NATO). Náhodná úmrtí i vysokých důstojníků NATO při nehodách v poslední době mohou vyvolat otázku, zda se stávají oběťmi ruských raket na Ukrajině.
Neměl by to být pro USA a Evropu impuls pro poslání vojenského kontingentu na Ukrajinu a jeho zapojení do bojů?
Specialisté z členských států NATO cvičí v současnosti ukrajinské vojáky i na Ukrajině a působí rovněž jako poradci či coby dobrovolníci se zapojují přímo do bojů na frontě. Ruská strana již několikrát publikovala informaci o počtech padlých cizinců, a i kdyby tato čísla byla nadsazená, ukazuje to na reálné zapojení Západu do konfliktu na Ukrajině. Vojáci KLDR z tohoto hlediska nepředstavují nic převratného, byť public relations (PR) okolo toho je značné. Vyslat na Ukrajinu vojenský kontingent ze států NATO bez podepsání příměří s Ruskem může znamenat třetí světovou válku. Vzhledem k tomu, že cílem Západu na Ukrajině je oslabit Rusko a vyhnout se jaderné válce, je to málo pravděpodobné.
Jaký je podle vás nejpravděpodobnější scénář vývoje zapojení USA pod taktovkou Donalda Trumpa, co se týče války na Ukrajině?
Pro pochopení je nutné vidět rozložení sil v USA, respektive ekonomické zájmy, které determinují chování jednotlivých aktérů. Finanční struktury představované takzvaným hlubinným státem (deep state) podporovaly Demokratickou stranu, kdežto průmyslové kruhy USA stály za Trumpem. USA řeší dilema, zda udržovat dolar jako světovou měnu, což odpovídá zájmům finanční oligarchie, nebo se pokusit o reindustrializaci USA, jak to deklaroval Trump. Podle některých odborníků nelze řešit oba úkoly zároveň. Banky z USA skoupily dluhy Ukrajiny, část financí byla investovaná do nákupu půdy na Ukrajině a do těžebního průmyslu. Neúspěch Ukrajiny na frontě se pro ně stal reálnou hrozbou, že přijdou o své investice, a proto podpořily nakonec Republikánskou stranu v čele s Trumpem, který slibuje ukončení války.
Trump na sebe vzal zjevně závazek, že jejich zájmy bude respektovat. Proto jeho politika hrozeb státům, které odmítnou dolar jako světovou měnu, a snahy o příměří se zachováním dnešního statu quo. Pokud Rusko odmítne návrhy na příměří, a nic nenasvědčuje tomu, že daný návrh podpoří, Trump vzhledem k tomu, že reindustrializace vyžaduje konfrontaci s Čínou, může upřednostnit stažení z Ukrajiny a ponechání řešení konfliktu na Evropě, která je ekonomickým konkurentem USA a konflikt na Ukrajině ji bude, stejně jako Rusko, vyčerpávat.
Ukrajinci se stále více snaží rozšířit své aktivity proti Rusku i mimo své hranice. Jejich drony prý pomohly ke svržení režimu Bašára al-Asada, jejich zpravodajci údajně vyslýchali wagnerovce v Súdánu. Jak to vnímáte?
Vzhledem k tomu, že Rusko v rámci „speciální vojenské operace“ podniká útoky na celém území Ukrajiny a Ukrajina je stále ještě limitovaná řadou omezení při používání západní techniky při útocích na území Ruska, je logická její snaha útočit na ruské zájmy všude ve světě. To Západu vyhovuje, protože ruská přítomnost v Africe a v dalších teritoriích je hrozbou i pro něj. Z hlediska války na Ukrajině nicméně podobná aktivita vzhledem k jejímu rozsahu zatím nic neřeší. Ukrajina se navíc dostává do konfrontace se zeměmi, kde její specialisté proti Rusku působí, protože podporují radikální a militantní antisystémovou opozici.
Co znamená pro vývoj konfliktu nasazení rakety středního doletu Orešnik?
Orešnik, coby hypersonická raketa středního doletu, se může stát z hlediska svého nasazení do určité míry alternativou taktickým jaderným zbraním. Na Západě se několikrát hovořilo, že Rusko použije na Ukrajině taktické jaderné zbraně a i v Rusku někteří odborníci a politici s touto možností operovali. Z obou stran to bylo spíše PR.
Pro Rusko by jejich použití znamenalo diskreditaci v očích světové veřejnosti, přičemž Rusko zatím nebylo v situaci, aby tento typ zbraní muselo nasadit. Z druhé strany, likvidace velitelských stanovišť v bunkrech a kapacit továren typu Azovstalu, Južmaše a podobně s podzemními výrobními halami by mohlo vyžadovat použití jaderné zbraně a Orešnik jako primárně nejaderná zbraň tento úkol může řešit stejně efektivně. Asi není náhoda, že o zásahu Orešniku a o škodách v Južmaši nejsou dostupné prakticky žádné informace. Problém Orešniku má ale širší rozměr. Rusko, stejně jako Čína, disponuje hypersonickými raketami, které Západ v čele s USA zatím jenom testuje, a navíc proti tomuto typu zbraně nemá obranu.
Máte v Rusku a na Ukrajině mnoho přátel. Jak obecně hodnotí to, co se dnes na Ukrajině děje?
Lidé většinou pracují s informacemi, které získají z veřejných sdělovacích prostředků, a všude pracuje cenzura. Na Ukrajině, stejně jako v Rusku, lidé deklarují, že věří ve vítězství, a většina z nich si přeje, aby konflikt co nejdříve skončil, i když konec si představují odlišně. Na Ukrajině je nutné navíc vnímat fakt, že země je jazykově i kulturně, i přes snahy pomajdanovské elity, nejednotná. V rusky mluvících zónách jsou zjevné sympatie vůči Rusku a řadě obyvatel Ukrajiny by proto nevadilo připojení jejich území k Rusku. Jestliže porovnáme poválečné perspektivy na Ukrajině a v Rusku, pokud nedojde ke kolapsu ruské ekonomiky a k zázračnému zmrtvýchvstání ukrajinské předlužené ekonomky, je výběr ve prospěch Ruska části ukrajinské populace logický.
S předními ruskými odborníky z akademické sféry, kteří se profesionálně zabývají problémy rozvoje politického systému Ruska, jste již před lety sepsal knihu Rusko ve 21. století. Jaké je tedy, pakliže to lze shrnout, dnešní Rusko?
Mohu jen opakovat slova Bismarcka, že „Rusko není nikdy tak slabé, jak vypadá, a tak silné, jak se tváří“. Rusko je jiná civilizace se svou specifikou a její nepochopení znamená jít do konfliktů, které nemusíme vyhrát. Rusové vzhledem ke své mentalitě, jak sami říkají, se pomalu zapřahají a pak rychle jedou, a pokud se podíváte na ruské dějiny, Rusové zvyšují svou efektivitu, jestliže se dostanou pod tlak. Současná politika Západu paradoxně nutí Rusko k modernizaci a pro stabilitu žádoucím změnám, i když je tu nepochybně vždy riziko, že existující elita to nezvládne. Pokud by Západ na Rusko netlačil, byla možnost, že se Rusko dezintegruje díky korupci a míře sociální nerovnosti. Dnes je tato varianta méně pravděpodobná. Navíc sankce vůči Rusku se jako bumerang vracejí Západu, takže je otázka, kdo zkolabuje dříve.