Hlasy, které skepticky před dvěma lety říkaly, že sankcemi bude Rusko obtížné poškodit, dostávají za pravdu, říká ekonom Lukáš Kovanda v podcastu Offline Štěpána Křečka. Spolu s ekonomem Křečkem si povídali o ekonomických dopadech sankcí na Rusko a válečné ekonomice. V druhé části podcastu se pak zaměřili na úrokové sazby ve Spojených státech amerických. (parlamentnilisty.cz)
Hned z kraje ekonom Štěpán Křeček zmínil, že sankce, které byly uvalené na Rusko i kvůli stále pokračující válce na Ukrajině, nejsou tak účinné. „Když jsem viděl predikce vývoje ruské ekonomiky, tak je tam spíš růst než pokles,“ uvedl Křeček.
Hlavní ekonom Trinity Bank a přednášející na Vysoké škole ekonomické Lukáš Kovanda dal Křečkovi za pravdu. „Ty sankce skutečně nenaplňují očekávání, která do nich byla vkládána. Když panovaly určité pochybnosti ohledně účinnosti sankcí už před těma dvěma lety, tak se nečekalo, že Rusko z toho vybruslí tak dobře, jako se mu to zatím daří,“ doplnil Kovanda.
Důvodů pro to je dle jeho názoru několik. Jedním z nich je i skutečnost, že k sankcím se nepřipojila podstatná část světa. „Dnes ta část světa tvoří podstatou část globálního HDP, to znamená, že my jsme se posunuli z 20. století z 90. let do úplně jiné reality a myslím si, že Západ tuto realitu podcenil,“ míní Kovanda a následně vysvětlil, že podstatnou složkou světové ekonomiky je dnes Čína, Indie, Indonésie, Jižní Afrika nebo například Brazílie.
Tyto země hrají podle Kovandy v současné světové ekonomice daleko větší roli než před lety a kvůli tomu, že se nepřipojily k sankcím, se Rusku daří sankce obcházet.
Dalším důvodem pro nevalný úspěch sankcí je podle Kovandy ten, že ne všechny západní firmy z Ruska odešly.
Třetím důvodem je fakt, že Rusko přešlo na válečnou ekonomiku. „Podstatná část růstu Ruska je dána tím, že houževnatě zbrojí. Což se samozřejmě statisticky odráží v HDP,“ vysvětlil Kovanda. Poté však dodal, že je samozřejmě otázkou, zda to zvyšuje životní úroveň řadových ruských občanů.
Válečné zbrojení by však mohlo poskytnout určitý impulz ekonomice a mohl by ji nastartovat stejně, jako zbrojení během druhé světové války nastartovalo americkou ekonomiku. „Takže já bych to vůbec nepodceňoval. Nemusí to být pouze nějaké přechodné vzepětí HDP Ruska, ale může tamní ekonomice poskytnout trvalejší impulz,“ pojmenoval ekonom Kovanda tři hlavní faktory, které přispěly k menší účinnosti sankcí.
„Nedá se říct, že by Rusko krvácelo,“ řekl Kovanda. Zmínil však, že je pro Rusko náročné se přeorientovat ve svém vývozu na odběratele v Asii.
Mezinárodní obchod je dle slov ekonoma natolik komplexní, že Rusko cesty, jak sankce obcházet, nachází. „Protože prostě se k těm sankcím zapojila menšina světa – jenom v podstatě Evropská unie, Spojené státy, Kanada, Austrálie, Nový Zéland, Japonsko, Korea, a to je v podstatě všechno,“ vyčetl Kovanda.
Opatrný by Kovanda byl i se slovy o technologickém zaostávání Ruska. Některé technologické nedostatky se můžou projevit až v dalším časovém horizontu. Rusko může mít třeba časem problémy renovovat například svou flotilu či dopravní letadla, kvůli tomu, že nebude mít přístup k západním technologiím. „Ale skutečně zatím v tomto ohledu Rusko nijak nestrádá. V některých ohledech vlastně technologicky dominuje nad Západem a je zvláště varovné, že je to v oblasti vojenství,“ uvedl ekonom.
Západ by si toto měl podle něj uvědomit a „přestat žít na růžovém obláčku představ, že jsme, co se týče technologií a zbraní, mnohem rozvinutější“. Není to dle slov Kovandy ve všech ohledech pravda.
V druhém části podcastu, který vyšel 21. března, se Kovanda s Křečkem zaměřili na dění ve Spojených státech amerických, a to i s přihlédnutím k nadcházejícím prezidentským volbám.
„Čína jako největší ekonomika má problémy, Evropská unie má problémy… v tomhle spojení nám z toho vychází nejlépe Spojené státy americké,“ seznal ekonom Štěpán Křeček ve svém podcastu Offline a zmínil extrémní úspěch na americké burze z minulého roku. „Všechno směřuje k tomu, kdy se v Americe začnou snižovat úrokové sazby a kdo bude nový americký prezident.“
Podle Kovandy začne FED se snižováním úrokových sazeb brzy. Sám odhaduje, že cyklus snižování úrokových sazeb zahájí v září. Možné vítězství Donalda Trumpa v listopadových prezidentských volbách vnímá jako „novou nejistotu, která v určité fázi může začít zneklidňovat trhy“, což by se následně mohlo projevit v citelném poklesu akcií.
„V tuto chvíli je Donald Trump vnímaný jako neřízená střela,“ říká Kovanda s tím, že je to vnímáno daleko více než v prvním jeho volebním období, kdy Trump musel brát ohled na to, že bude chtít být znovu zvolen. „Nyní ten ohled už brát nebude, protože zkrátka třetí funkční období už ústava Spojených států neumožňuje.“