„Rakousko se v posledních desetiletích stalo silně závislé na dodávkách ruského plynu. Spolková vláda přijala rozsáhlá opatření ke snížení této závislosti. Přesto je podíl ruského zemního plynu stále příliš vysoký,“ uvedla rakouská ministryně energetiky Leonore Gewesslerová. (casopisargument.cz)
Závislost Rakouska na ruském plynu se během dvou let zvýšila z relativních 80 na 98 %. Proto ministryně bije na poplach. A to ještě před podzimními celostátními volbami, informoval web Euractiv.
Alternativy podle Gewesslerové existují, ale dovoz z jiných zemí než z Ruska je obecně dražší. Ministryně by chtěla de facto zrušit dlouhodobou smlouvu s Gazpromem, která Rakousko zavazuje k nákupu plynu.
To se pravděpodobně setká s odporem rakouských konzervativců. Spolkový kancléř Karl Nehammer v roce 2023 prohlásil, že pokračování smluv je v zájmu daňových poplatníků. „Jde o ochranu státního majetku a zachování stávajících smluv po co nejdelší dobu,“ vysvětlil tehdy Nehammer s odkazem na 31,5% podíl vlády v OMV.
Lze smlouvu s Gazpromem zrušit?
Smlouva mezi OMV a Gazpromem byla v roce 2018 prodloužena do roku 2040 za přítomnosti tehdejšího kancléře Sebastiana Kurze (ÖVP) a ruského prezidenta Vladimira Putina, upozornily noviny Salzburger Nachrichten. Přesný obsah smlouvy je zřejmě znám pouze částečně státem vlastněné OMV, nikoli však vládě a regulačnímu úřadu, jak uvedl v listopadu loňského roku generální ředitel společnosti E-Control Wolfgang Urbantschitsch. Je známo pouze to, že smlouva platí do roku 2040 a že byla dohodnuta doložka „ber nebo plať“ (take-or-pay). Gazprom dodává a OMV musí zaplatit, i když plyn nepotřebuje.
„Není jasné, na základě čeho a za jakých podmínek může OMV od smlouvy odstoupit. Není také známo, které právo – rakouské, ruské nebo právo OSN o prodeji – se použije v případě sporu. Určité právní zásady jsou však uznávány jak v Rusku, tak v Rakousku a nelze je smluvně vyloučit,“ říká Florian Stangl, odborník na energetické právo. Patří mezi ně skutečnost, že dlouhodobé smlouvy o dodávkách lze vypovědět z dobrého důvodu, například pokud je vztah důvěry nenávratně narušen.
Společnost OMV by se také mohla odvolat na „vyšší moc“ vůči společnosti Gazprom a vypovědět smlouvu, pokud by byl například v Rakousku přijat zákon, který by zakazoval nákup ruského plynu. Takové státní zásahy by však mohly být jako důvod smluvně vyloučeny, zmínil dále Stangl.
Pokud OMV od smlouvy odstoupí nebo jednostranně pozastaví platby, Gazprom by pravděpodobně mohl podat žalobu k soukromému rozhodčímu soudu, jak je to obvyklé u mezinárodních smluv. Soud by pak objasnil, zda jsou důvody, které OMV uvádí pro mimořádné zrušení smlouvy, oprávněné.
Sovětský/ruský plyn se do Rakouska dováží od roku 1968. Do roku 2020 to bylo celkem 218 miliard m³ (2 200 TWh). Z ruských zdrojů tak pocházelo 82 % dovozu, který v období 1968 až 2020 pokrýval v průměru 64 % spotřeby plynu v Rakousku. Viz také graf na tomto odkazu.