Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková tvrdí, že Evropská unie se musí reformovat, pokud má přijímat nové členské země, jako je Ukrajina nebo balkánské státy. Současný model, kdy má každý stát své europoslance a eurokomisaře by podle ní byl v případě rozšíření neudržitelný. Baerbocková také chce změnit pravidlo o právu veta, kterým může jedna země zamezit přijetí rozhodnutí. (parlamentnilisty.cz)
Baerbocková navrhla zrušení současného systému, při kterém má každá z 27 členských zemí svého eurokomisaře. Její návrh, který je podle ní nutnou reformou v případě přijímání nových členů, vyděsil zejména menší země EU, které by tak už téměř ztratily jakýkoliv vliv.
„Evropskému parlamentu a Evropské komisi nelze jednoduše dovolit, aby rostly a rostly, aby se stávaly stále většími. Musíme přijímat odvážná a statečná rozhodnutí. Například země jako Německo – jsme připraveni obejít se po omezenou dobu bez vlastního komisaře,“ navrhuje Bearbocková podle informací serveru Politico.eu s tím, že by se zásadní portfolia například rozdělila mezi několik členských zemí najednou.
Kromě toho zelená politička navrhla změnu pravidla jednomyslnosti, které umožňuje jedné členské zemi vetovat iniciativy EU v určitých případech, včetně velmi citlivých oblastí, jako jsou daně a zahraniční politika.
Připomínky německé ministryně zahraničí přicházejí před klíčovým summitem vedoucích představitelů EU, který se uskuteční v půli prosince v Bruselu a povedou se na něm debaty o přijetí Ukrajiny a balkánských zemí. Právě Bearbocková se zasazuje o přijetí nových členů, zejména Ukrajiny.
„Je to pro nás situace, která nastane jednou za život. Chceme, aby se Ukrajina stala členem naší Evropské unie a jsem přesvědčena, že prosincová Evropská rada tento signál vyšle,“ řekla Baerbocková.
„Rozšířená EU však bude silnější pouze tehdy, pokud uděláme to, s čím jsme tak dlouho váhali – přezkoumáme a přehodnotíme způsob fungování naší (Evropské) unie,“ zopakovala německá ministryně zahraničí, jak informuje agentura Reuters.
V případě Ukrajiny a ostatní potenciálních nových členů navíc Bearbocková navrhuje změnu přístupu, kdy se země buď přijme, nebo nepřijme. Podle ní by se mělo postupovat tak, že země už začnou užívat některých výhod jako je schengenský prostor, vysokoškolské studium na programech Erasmus a podobně, ačkoliv zatím nebudou plnohodnotnými členy.
„Nemůžeme používat systém ‚buď – anebo‘. Přistupujícím zemím by například mělo být umožněno účastnit se zasedání Rady EU dříve, než se stanou plnoprávnými členy. Měli bychom zajistit, aby obyvatelé těchto zemí, zejména mladí lidé, dostali příležitost podílet se na výhodách Evropské unie již v rané fázi, ještě předtím, než se jejich země stane plnoprávným členem EU,“ dodala Bearbocková.