Před pár dny jsem slíbil, že se vrátím k textu doktorky Trapkové a doktora Chvály o mladých lidech, co nějak dospěli k přesvědčení, že jsou opačného pohlaví, než jsou. Je to silný text mimo jiné proto, že nezjednodušuje a neuchyluje se k moralizování. Moralizování přispívá k tomu, že my sami se cítíme lépe, ale neusnadňuje pochopení, natož řešení. (petrhampl.com/hlavnespravy.sk)
Psycholožka a psychiatr si všímá, že podobné poruchy se objevují ve vlnách a zase mizí. Pamatujete ještě na masově rozšířenou mentální anorexii? A potom na bulimii? O většině těch holek, co se cítí kluky, platí, že kdyby žily o generaci dřív, byly by bulimičky. Asi není náhoda, že právě mezi nimi se tak často vyskytuje sebepoškozování.
Trapková a Chvála připomínají, že kritický je ten okamžik, kdy se začíná výrazně měnit tělo dospívajícího člověka, rostou prsa atd. a objevuje se sexualita v dospělejším smyslu než dětské ohmatávání vlastního těla. V současnosti je toto období komplikováno jednak tím, že mnoho dětí se v předpubertálním věku setká s pornografií, připadá jim hnusná a to pak komplikuje vlastní sexuální rozvoj. Další komplikace spočívá v tom, že mnoho dívek je vedeno k tomu, že vlastně nejsou budoucími ženami, neztotožňují se se svými maminkami a nevzniká přirozené očekávání, že se tělo bude měnit v ženské. Z mnoha školek například zmizelo oslovení „chlapci a děvčata“, připomíná článek.
V téhle složité situaci se snadno může velmi snadno vyskytnout psychický problém, ten je dlouho neřešen, dospívající jsou vystaveni intenzivní transgenderové propagandě a neštěstí je hotovo. Trapková s Chválou navrhují více si všímat psychického stavu dětí a řešit problémy včas.
Což ve skutečnosti vede k dalšímu dilematu, v principu asi neřešitelnému. Na jedné straně nechceme věnovat pozornost každému záchvěvu emoční nestability nebo dokonce jenom špatné nálady, protože taková přehnaná pozornost není zdravá. Nechceme dělat z každého dítěte případ pro terapeuta. Chceme, aby se děti přirozeně učily překonávat nepohodlí (i nepohodlí psychické). Jenže riskujeme, že když je chvíli necháme v nepříjemné situaci, zaútočí transgenderová nákaza. Nezapomínejme, že pohlavní zmatenost je stejně nakažlivá jako některé virové nemoci. Stačí kontakt s nakaženým člověkem, zhoršená imunita a dospívající se rovněž nakazí.
Dobré řešení neexistuje. Tedy existuje – dobrým řešením je vytlačit veškerou trans-propagandu z veřejného prostoru. Jenže to bychom museli žít v nějakém úplně jiném politickém zřízení.