Profesor Petr Drulák pro ParlamentníListy.cz komentuje summit BRICS, který proběhl v minulém týdnu. Byť se naše média tváří, že se snad vůbec neodehrál, podle bývalého náměstka ministra zahraničí se tento „nový světový řád“ nepochybně bude týkat i nás. V čem? Podle Druláka totiž mění Západem nastavená pravidla mezinárodního řádu. Nemluvě o postupu v procesu dedolarizace. (parlamentnilisty.cz)
Velká očekávání před summitem. Mluvilo se o posílení organizace, frontě dalších zemí majících zájem se přidat atd. Naplnila se tato očekávání?
Přišlo razantní rozšiřování BRICS. Jak víme, bylo přijato šest nových států. Argentina, Írán, Egypt, Saúdská Arábie, Etiopie a Spojené arabské emiráty. Jakkoli oficiálních zájemců je více než 20 a neoficiálně asi 40. Skutečnost, že bylo schváleno rozšíření o šest zemí, je zásadní krok. Navíc dávají najevo, že to nebylo poslední rozšiřování. Lze říci, že zahajují politiku otevřených dveří, jak se říká v NATO. Víme, že do poslední chvíle byla myšlenka rozšiřování kontroverzní, a nakonec se na tom shodli. Kromě toho vznikla dohoda o stanovení kritérií pro státy, které se chtějí stát členy, aby věděly, co po nich bude požadováno. Zde bych viděl nejvýraznější výsledek summitu, ale nikoli jediný.
Důležitou změnou je založení pracovní skupiny, která bude připravovat možnosti společné měny. Je to běh na dlouhou trať, zatím na to ty státy nejsou připravené a jdou spíš cestou bilaterálních dohod. Aby se vyhnuly dolaru, používají vlastní měny. Takže například rusko-čínský obchod se odehrává v rublech a jüanech apod. Toto je cesta, kterou BRICS v následujících letech půjde. Dosud nemají institucionálně na to, aby vytvořili strukturu, která by mohla stát za společnou měnou. Proto se nyní nabízí cesta využití vlastních národních měn, které se budou směňovat. Možnost společné měny budou v každém případě studovat a připravovat se na ni.
To není koneckonců nové téma. O této možnosti se mluví dlouho. Lze říct, že tento summit k tomu položil konkrétní základy?
Nejsou to základy, ale další krok tím směrem. Dedolarizace je sice objektivní proces, dochází k tomu, ale zatím to jde spíš cestou národních měn. Jak jsem říkal, zatím tu není síla na vytvoření společné měny anebo toho, že by se jedna měna států BRICS stala rezervní měnou. Na to nemá ani čínský jüan, protože to vyžaduje vytvoření obrovských kapitálových trhů a směnitelnost. Na to si zatím čínská ekonomika nevěří a v tuto chvíli to není možné.
V průběhu summitu se hodně spekulovalo nad tím, proč čínský prezident Si nedorazil na jedno ze zasedání a jeho projev tam přednesl ministr obchodu. Přestože v Johannesburgu už byl. Víme, co za tím bylo?
Nevím, k čemu došlo nebo co se odehrálo. Neviděl bych za tím ale něco proti summitu jako takovému. Nemyslím si, že by Čína měla zájem jakkoli BRICS poškodit. Spíše bych za tím hledal jiné důvody, které s postojem Číny k BRICS nesouvisejí.
Jak je to s BRICS coby protiváhou Západu? Část členů by to tak ráda stavěla, ale například Brazílii se to nezamlouvá.
V tom je spor, protože ta koncepce o protiváze Západu je ruská a čínská. Indové, Brazilci a Jihoafričané to takhle vyhraněně nevidí. Přesto všechno se shodnou na dedolarizaci a na tom, že chtějí mluvit svým vlastním hlasem. Spíš je to spor o to, jak moc se vymezovat. Zatímco Rusko a Čína nemají problém se vymezovat velmi ostře vůči Spojeným státům, ti ostatní tři o to zrovna dvakrát nestojí, ale jdou svou vlastní cestou, která je ovšem ruské a čínské poměrně blízká. Jde o otázku diplomatického vymezování.
Jaká je váha BRICS v celosvětovém měřítku? V porovnání zastoupení světové populace BRICS vs. G7 je to násobně ve prospěch BRICS.
Po rozšíření bude BRICS reprezentovat více než polovinu světové populace. Podstatou je, že tam vznikají nová pravidla mezinárodního řádu, která budou odlišná od pravidel, která si napsal Západ. Z tohoto hlediska je to opravdu něco, co se nás týká a bude týkat.
Jde o začátek konce dominance Západu, jak někteří komentátoři naznačovali, anebo je to přehnané?
Konec dominance to není, protože ta je založená na americké síle, která stále existuje. Mluvíme o procesech. Jde o postupné oslabování role Západu v mezinárodních vztazích a posilování role Jihu. Zajímavé je právě to, o které země se BRICS nyní rozšířil. Byly tam totiž některé kandidátské státy, které by geopoliticky měly velkou váhu, a ty tam zatím nejsou. Možná tak je hodně zajímavé i to, o koho se toto uskupení nerozšířilo, než rozšířilo. Není tam třeba Nigérie a Indonésie. Je to dáno tím, že mezi státy BRICS mohou být určité rozpory o přijetí některých nových členů, ale také některé země váhají. Jako právě Nigérie.
Jaké k tomu má důvody?
Dnes může vůle přistoupení k BRICS naznačovat, že chce jít jinou cestou než Západ, a některé státy jsou stále vystavené západnímu vlivu, či dokonce vydírání, proto se nechtějí přidružit. Nebo absence Pákistánu, který o členství usiluje, je jasná, protože o to nestojí Indie. Velmi zajímavé je však přijetí Argentiny, protože dlouho platila určitá řevnivost mezi Brazílií a Argentinou o to, kdo je nejsilnějším hráčem na kontinentu. Argentina byla přijata dokonce právě proto, že si to přála Brazílie. Vliv BRICS roste, o tom není pochyb.