Kdyby plzeňská Škodovka a její jaderný program v devadesátých letech nebyl uměle zastaven, dnes by se firma jistě stala jedním z největších „hráčů“ na světě a všichni ti, kteří nám dnes nabízejí dostavbu elektráren, by se od ní učili. Ve světě se staví desítky reaktorů a nám zůstanou jen oči pro pláč. Války vznikají pro to, aby se kradlo a boj o nerostné zdroje a území je jejich spouštěčem. Václav Vítovec, ředitel Nadace Železná Opona, jenž má ve správě také bývalý depot sovětských jaderných zbraní v Míšově, varuje před miniaturizací jaderných zbraní. (parlamentnilisty.cz)
„Kdyby dnes existoval koncern Škoda Plzeň, patřil by mezi nejbohatší firmy na světě. Jenom Čína plánuje postavit 68 jaderných reaktorů. V Asii Škodovka, Plzeň a českoslovenští technici měli obrovský respekt. Stejný jako němečtí, ale s jednou obrovskou výhodou, že byli daleko flexibilnější. Vezměte si, že Škodovka ve svých nejlepších letech měla okolo 72 000 zaměstnanců,“ uvedl na začátku besedy Vítovec.
Pár kilo – a je konec, aneb pokrok nezastavíš?
Pojďme k jaderné energii. „Nejtěžší prvek, který na světě existuje, je uran. Nebýt něho a Einsteinova vzorečku, tak by nebyly dva klíčové body jaderného světa. Bohužel, Einstein některé práce už nedokončil…“
Na Hirošimu bylo podle Vítovce použito 68,5 kilogramů obohaceného uranu 235. „Ústřední problém současného světa je, že přibývají země, které jsou schopné přes centrifugy obohatit uran tak, že je použitelný pro jaderné zbraně. To je dnes třeba problém Íránu. Íránci jsou schopni obohacovat uran na více než 4 procenta. Pokud jej obohatíte na 20 procent, můžete jej použít na jadernou zbraň. Nejlépe je to na 90 a více – čím více to obohatíte, tím je kritická hmotnost menší. Dnes se dá udělat atomová bomba z uranu, který bude vážit kolem deseti až dvanácti kilogramů.
„Prvek, který umí udělat řetězovou reakci, to je plutonium. To na světě vyrábí všech 436 jaderných reaktorů, včetně našich. Vojáci po pěti nedělích jednoduchým způsobem vyseparují z vlastního palivového článku a dostanou čisté plutonium, které je možné použít pro atomové bomby,“ konstatoval Václav Vítovec.
Německo ne. Takže Japonsko
„Dne 16. července 1945 v Novém Mexiku Američané udělali největší vědecký projekt planety, který se nazýval Manhattan, pod vedením vědeckého šéfa Oppenheimera. Cílem bylo vytvořit jadernou zbraň proti tehdejšímu Německu. Paradoxně na Německo ale nikdy nemohla být použita, protože kapitulovalo 8. května a 6. srpna byla použitá jaderná zbraň. Při použití atomové bomby v Nagasaki se vypařilo 55 000 lidí během několika setin sekundy.“
Pak Vítovec poněkud šokoval přítomné: „Hmota vlastně neexistuje. Tu jsme si vybájili, abychom mohli žít, ale všechno je energie. Hmota je jen zkondenzovaná energie. To je největší objev minulého století a nikdy nezapomenete, že na Nagasaki spadl vlastně starý krám, 21 kilotun, to jsou tyhle ráže jako „pro malé děti“, a to nechci nějak zlehčovat.“
„Další údaj, to jsou termojaderné bomby,“ vypočítával Vítovec. „Ta nemá destrukční limit, pracuje s otevřeným koncem, a když se ptali Roberta Oppenheimera, jestli vodíková bomba je dostatečně velká, tak řekl, že je dostatečná na to, aby ukončila život na planetě na věky věků.“
„Termojaderná fúze a její vojenské aplikace jsou destruktivnější víc a víc. Pouze přidáním několika kilogramů jsou vojáci schopni vyhodit Zeměkouli z oběžné dráhy. Nemá prostě destrukční limit. Je to konečná pro lidstvo.“
„Na Slunci probíhá fúze, kterou se pak udržuje život na naší planetě. My jsme to poprvé v historii okopírovali a použili k tomu jedinému, k čemu je to použitelné. A to je co nejefektivnější zabíjení a ničení majetku.“
Tisíce testů
„Od roku 1945 do roku 1993, kdy byly definitivně zakázány testy jaderných zbraní, proběhlo celkem 2056 testů. Z toho USA jich udělaly 1026, Sovětský svaz 714, Francouzi 260, Čína 45, Velká Británie rovněž 45 a zbytek udělala Severní Korea, Pákistán, jako jediná muslimská země, Izrael měl tři testy a zbytek byla Indie. Máme 9 zemí, které vlastní jaderné zbraně. Suverénně nejvíce je jich v arzenálech Spojených států a Ruské federace,“ pokračoval dále Václav Vítovec.
„Celkem bylo na planetě vyrobeno 135 000 kusů jaderné munice, která by byla schopná osmnáctkrát zničit naši planetu. Tento údaj podle mého názoru není pro inženýry, filozofy ani stratégy, ale pro psychiatry. Pokud jste něco schopni zničit jednou, pak asi těžko má smysl to neexistující již ničit dál opakovaně.“
Největší tajemství jaderných zbraní jsou však dvě. „Je to fyzika a technika. Tím základním je takzvaný elektromagnetický impuls, o kterém se vůbec nemluví. To je největší nebezpečí. V roce 1962, 6. července, udělaly Spojené státy neuvěřitelný test ve vesmíru. Celkem 1450 kilometrů od Havajských ostrovů je ostrov Johnson a odtud vypálily do vesmíru 1,4 megatuny velkou termojadernou bombu, nechaly ji vybuchnout a těch 1450 kilometrů od Honolulu vypálili elektrorozvodnou síť, která se nedala jen tak dát zpětně dohromady. Vypálili šest svých a čtyři sovětské satelity, porušily pásy, které nás ochraňují před tvrdým kosmickým zářením. Takže jsme dostali kus tvrdého záření,“ konstatoval provozovatel ATOM MUZEA.
„Těch 1,4 megatuny by všichni možná přežili, ale celá Evropa by byla bez elektriky, mobilů, nejel by jediný automobil, nejel by dieselový motor. Jediná banka by nebyla otevřená, kdybyste si chtěli jít pro peníze, když už by to nešlo z bankomatů. Tam ale peníze nejsou, je to všechno fiktivní a hra počítačů. Takže to by byla obrovská zkáza a je to největší tajemství jaderných zbraní. Kam dosáhne, vypálí všechny systémy, fungující na elektromagnetických jevech. A bylo by vymalováno,“ vypočítával Vítovec.
Kdo to „cáluje“
„Kdo tohle všechno platí? Proč se to nezastaví? To by mne zajímalo, kdo financuje takové neuvěřitelné rozpočty,“ rozohnil se Vítovec. „Pro zajímavost, minulý prezident Trump, když byl ve funkci, uvolnil 20 miliard dolarů na miniaturizaci jaderných zbraní. Vodíková bomba, to je velikost 400 Hirošim. Tohle všechno skýtá obrovské nebezpečí. Tahle miniaturizace se může dostat do rukou nejen teroristů, ale také hlupáků, naivních lidí a mohou způsobit díky špatné analytice druhé strany totální katastrofu. Mohou vyhodit New York do vzduchu a analytik to přečte, jako že už to začalo a než se vše stačí vykomunikovat, tak je po světě. Nevěřím tomu, že by Vladimír Putin nebo Joe Biden nebo kdokoliv jiný vědomě řekl – máme toho dost a vyřídíme si to mezi sebou. Generálové vědí, co jaderné zbraně umí a že ani svět po válce by pro ně neměl žádný smysl. Musíme ale žít i s tím, že taková tragédie se může stát i náhodou. Někde něco vyletí do vzduchu a analytikové na druhé straně to vyhodnotí tak, že to bude jejich poslední hodnocení,“ varoval Vítovec.
Lapkové a banditi
„Všechny války se vedly jen kvůli jedné jediné věci, a to bylo krást. Krást území, krást nerostné bohatství, krást zdroje. Kdo vládne nerostným zdrojům, vládne světu. Jde o to ukrást, co se ukrást dá. Napoleon a třicetiletá válka. Odporná druhá světová válka, kdy dodnes na území bývalého protektorátu zůstaly nějaké nakradené poklady. Jaderné zbraně jsou nepoužitelné. Třeba Car bomba měla 4400krát destruktivnější výsledek než ta z Nagasaki. Sověti ji otestovali v roce 1961. Postrádá to prostě jakýkoliv vojenský smysl. Nejen, že by dané území bylo bez lidí a neobyvatelné, ale nebylo by co ukrást. Doufejme, že nové kolo studené války skončí co nejdříve a nebude trvat nesmyslných 42 let. Velmoci se vždy musí domluvit, není možné, aby byl střet mezi největšími velmocemi, mezi Spojenými státy a Ruskou federací. Právě „díky“ jaderným arzenálům, které mají ve výzbroji,“ uvedl na závěr svého povídání v jaderném depotu na hranicích Brd Václav Vítovec.