Psychologická válka udělala podle Jana Schneidera ve světě maglajz, ve kterém nená zřejmé, kudy vede linie. Takto posuzuje i informace o pokusu o atentát na Vladimira Putina. Variantu ruské opozice jestřábů je podle něj třeba brát v potaz úplně stejně, jako možnost, že se navzdory ujišťování o opaku o něco takového pokusil Kyjev. (parlamentnilisty.cz)
Ruský prezident prý unikl dalšímu atentátu. Kreml obvinil Ukrajinu z pokusu o vraždu Vladimira Putina prostřednictvím útoku dronem. Kyjev to důrazně odmítá a dle aktuálních zpráv se svět spíše kloní k tomu, že to mohlo být ruské divadlo pro domácí publikum. Jak to na základě dostupných informací vidíte vy?
Staří moudří myslitelé tvrdili, že vždy je nutno započít s analýzou „prostého znění textu“. Nebudu proto hned skákat do tajnosnubných vysvětlení, i když ani jich se nezřeknu. Analýza však má svůj řád – a podle toho také docela spolehlivě poznáte, jde-li někomu o to, dopátrat se co možná nejblíže realitě, anebo zda ten text zneužívá jen jako dezinformační vehikl. Jinými slovy, spěchá-li někdo hned k nějakému závěru, tedy – a to je oprávněná chvála! – nepokládá-li někdo zvídavě šťouravé politicky nekorektní otázky jako vy, pak nestojí za fajfku tabáku.
Takže k vaší otázce – je skutečně možné, že se Ukrajinci o něco takového pokusili, mnoho se mluví o tom, co bude po Putinovi, a to nejen mezi Ukrajinci, ale i mezi západními zpravodajskými veterány, jejichž témata jsou ovlivňována atmosférou, panující v jejich mateřských službách, od nichž nejsou nikdy zcela izolováni. A první zprávy o variantě násilného odstranění Putina jsem zaznamenal v roce 2014, kdy bylo sestřeleno malajsijské letadlo nad Ukrajinou, které letělo v přibližném čase a v jedné z možných letových tras podobně barevně vyvedeného ruského vládního letounu s Putinem, vracejícím se do Ruska.
Jinými slovy – víme dobře, že násilné změny vlád jsou standardním modem operandi zejména (ale nikoliv výlučně) americké „velké firmy“ (CIA). Napadne-li někoho, že to je ruská propaganda, ať si dá studený obklad a začte se třeba do knihy bostonského profesora Ladislava Bittmana Mezinárodní dezinformace, nebo santgallenského profesora Danielle Gansera Nezákonné války či investigativce Jeremy Scahilla Tajné války. Přehled amerického násilného vměšování do cizích států dobře charakterizuje výrok světoznámého geoanalytika George Friedmana, že Amerika se zrodila z války, pokračuje v boji až do dnešního dne a vojenské tempo se stále zrychluje.
Pokud jde o prostředky, kterými by mohl být onen dronový útok proveden, není tajemstvím, že Západ dodává na Ukrajinu k vyzkoušení leccos, výkonné drony nevyjímaje.
Co se pak týče spekulativní varianty, že kvůli zesílené ruské protivzdušné obraně by něco takového nebylo možné (a to by mělo nepřímo podpořit variantu, že si tento „gliwický“ útok provedli sami Rusové), stačí připomenout slavné přistání Cessny poblíž Rudého náměstí v roce 1987, nebo docela účinné ostřelování Izraele některými dočista „předpotopními“ raketami Hizballáhu v roce 2006.
Na druhou stranu nelze vyloučit existenci ruské „páté kolony“, která v historii již vícekrát vystrčila drápy, a s níž má asi Putin docela starosti, neboť může nabývat různých forem a složení, nevyjímaje účast bojechtivých „jestřábů“ (velmi podobných pošuků těm americkým). A ti mohou disponovat pokročilou technikou.
Komické je však vyjádření amerického Institutu pro studium války, že prý „několik ukazatelů“ naznačuje, že útok byl řízen zevnitř a účelově zinscenován Ruskem. Čtenář je však následně ponechán na holičkách – nic bližšího se nedozví. Žádné ukazatele. Opravdu chabá propagandistická práce, ale kde nic není, ani čert nebere.
Putin v době „útoku“ dronu v Kremlu vůbec nebyl a je vcelku obecně známé, že přespává na jiných místech. V případě, že by útok měli na svědomí Ukrajinci, jistě by dobře věděli, že se ruský vládce nachází jinde. Není to správná úvaha?
Informace o pohybu hlavy státu každé velmoci jsou velmi citlivými. Údaje o jeho přesném pobytu má jeho ochranka, která ovšem může být „děravá“. Kdyby se útočníci trefili, mohli by tím současně ohrozit svůj zdroj informací, který by se jim v nastalém chaosu jistě velmi hodil.
Z toho soudím, že útok byl veden jako pokus naslepo, pouze teatrálně, jako určitá výstraha.
Celé akce se ve velkém chopili Rusové, kteří poté oznámili, že si vyhrazují právo odvety v jakékoli formě. Již provedli nálety na Kyjev a Oděsu, Medveděv hrozí Zelenskému fyzickou likvidací. Mluvčí Kremlu Peskov nově za útok obvinil USA. Objevily se názory, že nahraným útokem pouze Rusové chtěli připravit půdu pro větší a násilnější akce v budoucnu. Co myslíte?
Jistěže se této příležitosti chopí „jestřábi“, ať již s útokem měli co společného, nebo ne. Druhým aspektem je skutečnost, že se vede všeobecně hybridní – anebo lépe: psychologická – válka, kdy někdy není úplně zřejmé, kudy vedou linie. Z toho mediálního maglajzu není nutno za každou cenu snažit se něco vyždímat.
Spíše bych vedl úvahy v rovině technické, že se soupeř poštengruje a sledují se jeho reakce, zejména komunikační a organizační. To bylo například nesporně cílem provokativního letu KAL 007, sestřeleného u Sachalinu v roce 1983.
Pokud jde o myšlenku, že by si tímto Rusové připravovali půdu pro zvýšení bojové činnosti, nemyslím si, že by to bylo nutné. Pro ně je dostatečným motivem, vzpomenou-li si například na nevyšetření mnoha zločinů proti ruskojazyčnému (anebo jen nikoliv rusofobnímu) obyvatelstvu na Ukrajině, počínaje Majdanem, korsuňským masakrem či upálením desítek lidí v Oděse v roce 2014, dále na tisíce obětí na Donbase, zadokumentované OBSE, na zákazy ruského jazyka, ruské kultury a vůbec všeho ruského na Ukrajině, na urážlivé přepisování dějin, na vzestup banderismu a neonacismu, na americké financování provozu biolaboratoří u ruských hranic, na hromadění ukrutného množství plutonia a obohaceného uranu v Záporožské jaderné elektrárně – není to dost motivační?
Jak ten údajný útok a pokus o atentát na Putina pomůže Ukrajině a z druhé strany Rusku?
Ukrajinské reakce jsou dosti ulekané, což bylo vidět na ping-pongu s odpovědností za útok na Nord Stream 2 (tam asi měla sloužit Ukrajina jako destinace, v níž se ta odpovědnost jaksi zamlží a rozplyne, což dává smysl z hlediska šetření onoho teroristického aktu jako pojistné události, že by nevedlo nikam – anebo, ještě horší varianta, že by se pojišťovny chtěly hojit na Ukrajině jako státu).
Takže, kdyby se atentát na Putina povedl a následoval by ruský kolaps, asi by se Ukrajina k atentátu slavně přihlásila. V tomto docela trapném případě však nikoliv, prosím vás – kde jsou Ukrajinci, a kdepak je údajná jejich chuť a náchylnost a schopnost k terorismu?
Jeden moment k přemýšlení se tu ještě objevil. Lekavý prezident Zelenskyj se zdržuje v zahraničí, a tak je možné, že se něco odehrálo za jeho zády. I on, který se již podvakráte snažil započít mírová jednání, což mu Západ zakázal, se jistě potýká s pátou kolonou, válkychtivými jestřáby. Kdoví, zda to není součást procesu, na jehož konci nikoliv Putin, ale Zelenskyj nebude?
Kam se vůbec celý ukrajinsko-ruský konflikt vyvíjí? Mluví se o chystané ukrajinské ofenzívě, boje zamrzly na mrtvém bodě, Západ oficiálně deklaruje pokračování své bezpodmínečné pomoci, na Putina je vypsán zatykač k haagskému soudu. Co očekávat? Je naděje na ukončení bojů?
Ukrajinská ofenzíva se chystá, alespoň slovně. Nicméně trošku chybí munice, problémem je logistika k oné přepestré škále vojenských prostředků, kterou mnohé země „odložily“ na Ukrajinu (někdy jde docela o šrot, jindy zase o natolik sofistikované zbraně, že jsou stěží efektivně využitelné). Možná též chybí lidé. Ale silná slova nikoliv.
Pokud jde o haagský soud, to je velmi zajímavý moment, na němž se ukáže skutečná tvář Západu. Ukrajinský prezident Zelenskyj žádá soud v Haagu, aby se zabýval válečnými zločiny, které páchá Rusko na Ukrajině. Nikoliv tedy všemi zločiny, které se tam staly.
Podobné instrukce prý dostali naši vyšetřovatelé a státní zástupci, kteří odjeli pomáhat vymáhat spravedlnost na Ukrajinu. Chraň pánbu, aby vyšetřovali něco jiného, než co míří proti Rusům! Zajímal jsem se, zda pomohou vyšetřit, kdo skutečně střílel na Majdanu, kdo způsobil korsuňský masakr, kdo spáchal hrůzný čin proti lidskosti v Oděse? Prý nikoliv, protože prý k tomu nedostali mandát. Takže se opět vracíme do nejhlubší totality, kdy platila „třídní spravedlnost“!?
Haagský tribunál by naopak mohl osvědčit svou kompetenci, kdyby dobrovolně přišedšího ukrajinského prezidenta vyzpovídal, jak probíhá šetření těch devět let starých zločinů?
Možná by to byla správná cesta k ukončení bojů!