Americká diplomatka a politička Victoria Nulandová, jež zastávala funkci první náměstkyně ministra zahraničí Antonyho Blinkena, definitivně odchází z ministerstva zahraničí. „Nulandová byla jednou z hlavních tahounů intervencionistické, internacionalistické podoby zahraniční politiky, svého času hlavního proudu v USA,“ konstatoval k osobě Nulandové například europoslanec Jan Zahradil (ODS), jenž také dodal, že její rukopis byl například znát v otázkách Ukrajiny. (parlamentnilisty.cz)
„Dobrých zpráv není nikdy dost, Victoria Nulandová, alias majdanská sušenka, třetí nejvýše postavená americká diplomatka a častý terč kritiky za své jestřábí názory, která byla kdysi v 90. letech v Moskvě během pokusu o puč proti bývalému ruskému prezidentovi Borisi Jelcinovi a byla mluvčí ministerstva zahraničí za bývalé ministryně Hillary Clintonové, končí (oficiálně jde do důchodu) po třech a půl desetiletí, cituji Blinkena ‚pozoruhodné veřejné služby pod šesti prezidenty a deseti ministry zahraničí‘,“ zmiňuje ekonom Pavel Šik.
„Blinken: Toria je skutečně výjimečná díky své vášni, s níž bojuje za to, v co nejvíce věří, diplomaté a studenti zahraniční politiky budou v následujících letech studovat právě Toriino vedení v otázce Ukrajiny.“ Blinken napsal v tiskové zprávě: „Jsme tak vděční za Toriinu službu a za trvalou stopu, kterou udělala v této instituci a ve světě.“ Překlad: Domluvili jsme se, ať už odejde… „Toria prý byla zklamaná jmenováním Jona Finera dvojkou ministerstva zahraničí,“ cituje dále Šik.
„Nulandové odchod znamená nejen konec jedné éry, ale také připravuje půdu pro úvahy o budoucí trajektorii americké diplomacie, především vzhledem k Ukrajině…“ zakončil Pavel Šik.
„Zajímavá zpráva: Dlouholetá šedá eminence americké zahraniční politiky, náměstkyně Victoria Nulandová, definitivně odchází z ministerstva zahraničí,“ všímá si také europoslanec za ODS Jan Zahradil.
„Nulandová byla jedním z hlavních tahounů intervencionistické, internacionalistické podoby zahraniční politiky, svého času hlavního proudu v USA. U nás si ji oblíbili naši tzv. atlantisté, ať už z řad liberálů či neocons. Podporovala aktivní americké angažmá v různých oblastech světa, v poslední dekádě byl její rukopis znát především pokud šlo o Ukrajinu. Ale USA zažívají postupný zlom v chápání mezinárodních vztahů, ke slovu se silněji dostává (byť zatím v měkké formě) izolacionismus, protekcionismus a orientace na Indo-Pacifik místo Evropy. Odchod Nulandové může být signálem, že tento trend bude pokračovat bez ohledu na to, kdo zvítězí v prezidentských volbách,“ říká Zahradil.
„Třeba se nám naše současné budování vztahů s Macronovou Francií ještě bude hodit, až v důsledku vývoje v USA bude oprášena myšlenka ‚strategické autonomie‘ EU,“ dodal Jan Zahradil s odkazem na The New York Times.
Konce Victorie Nulandové si všímá i právník Ondřej Dostál. „Vypadá to, že Victoria Nulandová, jedna z hlavních U. S. warmongerů, byla poslána tamtéž, kam russkij vojennyj korabl. ‚Retiring‘, řečeno diplomaticky. Že by změna v zahraniční politice USA? Pak by bylo jen potřeba, abychom za ně my tady v ČR a EU nemuseli sníst, co v USA nadrobili,“ uvedl.