Maďarsko pracuje na „redefinici“ svého členství v Severoatlantické alianci. Ta by v budoucnu umožnila neposílat Maďarsku zbraně a peníze na Ukrajinu, uvádí bruselský server Politico. Na sociální síti pak slova maďarského premiéra Viktora Orbána ohledně toho, že je možné, že sledujeme rozcvičku pro možný přímý vojenský konflikt, rozebral Pavel Šik. Podle něho je možné, že od vládních představitelů zazní ohledně angažování NATO na Ukrajině jiná melodie. (parlamentnilisty.cz)
Podle maďarského premiéra Viktora Orbána právníci a vojenští představitelé usilovně pracují na tom, aby zjistili, jak si Maďarsko může zachovat členství NATO tak, aby se nemuselo účastnit akcí Aliance mimo její území. Již nyní se přitom Maďarsko nepodílí na dvou misích Aliance, a to v Iráku a Kosovu.
Jak Orbán dodává, Maďarsko je i nadále odhodláno plnit úkol NATO bránit své členy v případě, že se některý z nich stane terčem útoku. Nechce však financovat a dodávat ve velké míře zbraně pro Ukrajinu. Obává se mimo jiné i vyslání vojáků.
„Orbán se nechal slyšet, že chce redefinovat členství Maďarska v NATO. Maďarsko se podle něj nechce účastnit akcí Aliance mimo její území, což se nyní mimo Ukrajinu ale děje. V rozhovoru dodal cituji, že ‚to, co se dnes děje v Bruselu a Washingtonu… vypadá jako rozcvička pro možný přímý vojenský konflikt. Můžeme to směle nazvat přípravou vstupu Evropy do války.‘,“ poznamenal Pavel Šik.
„Je očividné, že po rozhovoru Macrona v The Economistu se rozhořela v západních politických kruzích diskuze ohledně možného přímého zapojení do rusko-ukrajinské války. Dle toho, jak naše společnost funguje včetně všech neveřejných jednání, je možné, že přípravy ve vojenských kruzích již v tichosti probíhají a čeká se jen na volby do EU, aby se poté diskuze skrze politiky vrátila do médií s úplně jinou melodií,“ dodal Šik.
„Proti přímému vstupu do války se ale aktuálně vyslovil německý kancléř Scholz před jeho setkáním s Macronem. Sice prý souhlasí, že je nutné Evropu vyzbrojit, ale uvedl, že ,je důležité, aby bylo naprosto jasné, že NATO neusiluje o konfrontaci s Ruskem – a že neuděláme nic, co by z nás mohlo udělat přímou stranu tohoto konfliktu.‘ Jsem zvědavý, nakolik je jeho hlas zásadní v rámci americko-německých vztahů. V Británii, která patří k nejtvrdším zastáncům současné války, se mají 7. července konat volby. Změnou od Konzervativců k Labouristům ale nelze očekávat zásadní obrat. Labouristé se překotně snaží odpoutat se od tvrdě levicového Corbyna tak, že si na Ukrajině podávají kliku od dveří. Důvodem je, že Britové levici nevěří, že je v otázce ,obrany‘ království dostatečně důrazná a schopná, což se nyní Keir Starmer snaží změnit,“ řekl Šik.
„Na druhé straně Johnson, který aktuálně mával v parlamentu vlajkou Azovu s nacistickým symbolem ,Wolfsangel‘ (vlčího háku), který byl přijat německou NSDAP, který byl používán různými německými jednotkami Wehrmachtu a SS, jako byla ,Waffen-SS‘, pod nímž za druhé světové války (tehdy padlo na 450 tisíc Britů) i Ukrajinci bojovali po boku nacistů proti spojencům Brity také zrovna nenadchl,“ sdělil Šik.