Prigožinovo tažení na Moskvu vystrašilo mnohé. Například obchodníky s ropou a plynem, kteří se nyní toto riziko snaží zakalkulovat do svých analýz. „Ruské geopolitické riziko je teď mnohem vyšší než před víkendem,“ uvedl Tom Marzec-Manser, vrchní analytik londýnské firmy ICIS a dodal, že události v Rusku teď budou ovlivňovat trhy více než dění na Ukrajině. Přitom uzavřené kontrakty naznačují, že ekologickým cílům trh nevěří. V Německu uzavřeli kontrakt, který jde až za rok, kdy má být země uhlíkově neutrální. (parlamentnilisty.cz)
Jaké následky bude mít Prigožinův pochod na Moskvu se teprve uvidí. Ale podle finančníků už jeden efekt má, a to na ceny paliv. Dle agentury Bloomberg ovlivnila sobotní epizoda jak trh s ropou, tak se zemním plynem. V pondělí obchodníci měli první možnost tyto události zohlednit a cena kolísala. Dodávky ropy z Ruska ovlivněny nebyly, ale Rusko je klíčovým členem organizace OPEC a Prigožinova „vzpoura“ byla zatím největším ohrožením vlády Vladimira Putina.
Toto ohrožení dle analytiků již ustoupilo. „Ale riziko dalších občanských nepokojů musí být u Ruska zahrnuto do analýzy druhé poloviny tohoto roku,“ uvedla analytička Helima Croftová z firmy RBC Capital Markets. Finanční gigant Goldman Sachs se zase zaměřil na dlouhodobější rizika. Začátek „rebelie“ v oblasti Rostova na Donu napovídá, že by ropná infrastruktura regionu mohla mít problémy s narušením dodávek nebo dokonce s blokádami. Kromě toho, wagnerovci jsou údajně angažováni i v Libyi, takže by mohli ohrozit i její produkci 1,1 milionu barelů denně, míní v Goldman Sachs. K blokádám v Libyi už v minulých pěti letech došlo několikrát. Nicméně, případné výpadky by podle Goldman Sachs mohla kompenzovat Saúdská Arábie.
Trh s plynem pak byl volatilní už před sobotním dobrodružstvím. V Norsku produkce poklesla kvůli plánované odstávce ve zpracovatelském zařízení Nyhamna. V Nizozemí zase k prvnímu říjnu skončí těžba v plynovém ložisku Groningen. A i když většina Evropy už ruský plyn neodebírá, některé země stále spoléhají na plynovody vedoucí přes Ukrajinu, mezi nimi například Slovensko či Rakousko.
„Ruské geopolitické riziko je teď mnohem vyšší než před víkendem,“ uvedl Tom Marzec-Manser, vrchní analytik londýnské firmy ICIS a dodal, že události v Rusku teď budou ovlivňovat trhy více než dění na Ukrajině.
Přitom podle Bloombergu velcí hráči na trhu s plynem sází na to, že ho v budoucnu bude potřeba mnohem víc. Zvláště kvůli „zelené ekonomice“. Investice prý hodlají navýšit všechny velké firmy, od Shellu po Chevron, Číňané uzavírají kontrakty na dovoz LNG, které jdou až za rok 2050, a evropští dovozci jsou na tom podobně. A Spojené státy se pouštějí do projektů, které zajistí, že v dohledné budoucnosti budou hlavním dodavatelem zkapalněného plynu.
Přitom měl být plyn pouze „přechodným“ zdrojem a ekoaktivisté se od něj chtěli vzdálit co nejdříve v obavách, že je mnohem méně ekologický, než se říkalo. Ale představa, že poptávka po plynu dostoupila svého vrcholu, se podle Bloombergu vytrácí a obchodníci s LNG podle trhu usuzují, že poptávka po plynu vydrží celé dekády.
Například Čína minulý týden uzavřela s Katarem kontrant na 27 let. A německý importér dokonce podepsal smlouvu, dle které se bude do Německa dovážet americký LNG až do roku 2046. Přitom německý cíl je, aby Německo bylo uhlíkově neutrální už o rok dříve. Od začátku války na Ukrajině se produkce zvýšila o 60 miliard kubických metrů, což je dvojnásobek oproti poslednímu desetiletí, uvádí Mezinárodní agentura pro energetiku. Rozhodnutí jsou ekonomicky podložená, plyn byl pro energetické společnosti, jako například již zmíněný Shell nebo BP, v posledních letech nejlukrativnější položkou. Naopak ti, kdo investovali do obnovitelné energetiky, si své investice dle Bloombergu rozmýšlejí.
Novopečený šéf Shellu Wael Saman (vede firmu od ledna 2023) to koneckonců řekl natvrdo: „Zkapalněný zemní plyn v budoucnu bude hrát mnohem větší roli než teď.“ A dodal, že plyn je snadno přepravitelný a ekologičtější, když jde o pálení při produkci elektřiny. Shell plánuje své investice do LNG navýšit o 25 % až na 5 miliard dolarů a na této úrovni je držet až do roku 2025. Ale investovat hodlá i Exxon. V Rumunsku se dva největší producenti plynu rozhodli investovat do projektu v Černém moři.
Mezinárodní agentura pro energetiku ovšem v roce 2021 spočítala, že pokud má být svět v roce 2050 uhlíkově neutrální, musí se poptávka po plynu do konce dekády drasticky snížit a jakékoliv rozšiřování těžby uhlí, ropy a plynu jde proti tomuto cíli a mělo by být zastaveno. A generální tajemník OSN Antonio Guterres prohlásil, že finanční společnosti by měly přestat tyto aktivity financovat.