Zatim poslední průzkum veřejného mínění Eurobarometr 2023 přinesl zajímavá čísla. Lze říci, že pohled českých respondentů tohoto průzkumu byl v době sběru dat v říjnu a v listopadu silně odlišný od názorů, které sdělovali příslušníci jiných národů Evropské unie. (vasevec.info)
Pokud by existoval nějaký průměr, Češi by vyjadřovali velmi rozdílné (vzdálené) názory od průměru.
Průzkum uvádí, že 55% Čechů nevěří EU. A na druhé straně 38% ji věří a 7% neví. Je to dosti zdrcující euroskeptický názor na současnou činnost Evropské unie, respektive jejího vedení.
Pokud jde o národní, českou vládu, té podle tohoto průzkumu Eurobarometru v říjnu a v listopadu nevěří 69% respondentů a jen 27% jich vládě důvěřuje. Dlužno dodat, že až na 7 zemí z 27 se vlády Evropské unie těší důvěře méně než 50% občanů svých států. A jen Irsko, Skandinávské státy, včetně Dánska a dále Lucembursko mají vlády s vyšší nežli 50% podporou obyvatel svých států.
Pokud jde o budoucnost Evropské unie, 55% českých občanů se domnívá, že je dobrá a naopak 45% vidí budoucnost EU pesimisticky. Většími pesimisty než jsou Češi, jsou jen na Kypru, v Řecku a ve Francii.
Nejpesimističtější jsou Češi v pohledu na evropskou ekonomiku, kde se 61% Čechů domnívá, že situace je špatná a jen 32% ji považuje za dobrou. Češi jsou absolutně nad průměrem, pokud jde o pesimismus ve vidění situace evropské ekonomiky, což je zřejmě dáno tragickým stavem české ekonomiky. Ve zlepšení podle Eurobarometru v příštích 12 měsících věří věří jen 9% Čechů, 41% se domnívá, že situace bude stejná (ani lepší ani horší) a 42% si myslí, že se situace zhorší a 8% občanů nemá žádný názor.
Celkem v 11 zemích EU převažuje názor, že jejich národní ekonomika je na tom špatně. Dokonce do té míry, že zklamání převyšuje úroveň 70%. V dalších 10 zemích je zklamaných – pesimistů více než 50%. A nezdolní optimisté jsou v 7 zemích, kde dosahuje úroveň optimismu alespoň 50%. Mezi nimi je poněkud překvapivě i Polsko.
Další otázka směřuje k tomu, zda jsou očekávání v příštích 12 měsících lepší, horší nebo tytéž, pokud jde o stav ekonomiky. 56% českých občanů se domnívá, že situace bude ještě horší. A jen 11% dotázaných si myslí, že se ekonomika zlepší. V úrovni pesimismu se Čechům vyrovnají v EU jen Estonci s 57% pesimistů.
A nyní euro
V Česku jsou politické strany, které chtějí v krátké době prosadit – proti zdravému rozumu – zavedení jednotné evropské měny, eura. V Česku má přitom euro jen 27% příznivců. Naopak 63% odpůrců. To je zdrcující nepoměr, který by politické elity Česka měly rozhodně brát v úvahu. Pokud se nepodaří racionálním způsobem dosáhnout rozumný kurz eura vůči koruně, který by vystihoval skutečnou sílu české koruny (např. 1:20), Češi po zavedení eura všestranně zchudnou. Za poslední dva roky přišli Češi o nejméně 20 – 25% hodnoty svých úspor kvůli vysoké inflaci. Poklesla jim také reálná mzda. A zavedení eura by byla (další) rána pod pás životní úrovni českého obyvatelstva. Miliony českých lidí, bohužel, žijí buď pod hranicí chudoby (oficiálně cca 1 mil. lidí) anebo mírně nad ní.
Další otázka Eurobarometru směřuje k evropskému plánu obnovy, který bude disponovat 800 mld. eur na oživení evropské ekonomiky. Není vůbec překvapivé, že Češi jsou opět v řadách skeptiků, neboť 45% dotázaných v průzkumu si myslí, že to bude zcela neefektivní. Dalších 16% neví a 38% se domnívá, že to k něčemu bude. Většími skeptiky v této otázce jsou jen Finové a Francouzi.
Téma Ukrajina
Češi i nadále silně podporují (84%) humanitární pomoc Ukrajině.
Pokud jde o sankce vůči Rusku po invazi na Ukrajině, souzní s nimi podle průzkumu 67% českých respondentů a nesouhlasí 27%. Největší podíl nesouhlasících občanů v zemích EU lze nalézt na Kypru, v Bulharsku, na Slovensku, v Maďarsku a v Řecku.
Pokud jde o finanční podporu Ukrajiny, jsou Češi nejméně ochotní k finanční podpoře této země. Podpora finančního angažmá Česka na Ukrajině nedosahuje ani 50% oslovených. Stejně tak si celkem logicky 52% Čechů nepřeje, aby Ukrajina vstoupila do EU (jen 37% si to přeje). Ani na Slovensku a v Maďarsku není podpora vstupu Ukrajiny do EU příliš velká.
Pokud jde o dodávky zbraní Ukrajině, respektive financování vojenské pomoci Ukrajině, 54% Čechů je proti. Jen 43% souhlasí. Ještě větší podíl občanů, kteří nesouhlasí s dodávkami zbraní či s financováním vojenské pomoci Ukrajině je v Řecku, na Slovensku, v Bulharsku a na Kypru.
Je nesporné, že popularitu každé vlády (snad s výjimkou vlády USA) formují vnitropolitické otázky, respektive jejich zvládání či nezvládání. Ani v tom není česká vláda v současné době žádným přeborníkem. A tak to většina Čechů také vidí. Ale pokud jde o závažné zahraničně politické otázky dneška, kterými jsou zejména válka na Ukrajině, dodávky zbraní této zemi a také otázka mírového uspořádání rusko-ukrajinského konfliktu (byť nebyla v otázkách Eurobarometru explicitně zmíněna), Češi posílají své vládě jasné poselství. Jejich názory jdou většinou v úplném protisměru k politice, kterou ve vztahu k tomuto konfliktu uskutečňuje česká vláda.
A není bez zajímavosti ani nedávný průzkum CVVM, který pravidelně zkoumá popularitu jednotlivých institucí v naší zemi, že vládě důvěřuje jen 17% českých občanů (to je číslo ještě horší, než se kterým přichází Eurobarometr). A že se velmi silně snížila podpora prezidenta Pavla oproti předchozímu měření z 58% na 52% lidí. To je v necelém prvním roce jeho působení v úřadu velmi závažné zjištění. Důvodů tohoto stavu může být celá řada, ale na prvním místě vidím úzkou spjatost prezidenta s absolutně nepopulární vládou.