Co prozradil nedávný projev indického šéfdiplomata v New Yorku a proč se Dillí nenechá od USA zastrašovat? (casopisargument.cz)
Během projevu indického ministra zahraničí Subrahmanjama Džaišankara v Radě pro zahraniční věci v New Yorku panovala ponurá atmosféra, důvodem byla současná diplomatická roztržka mezi Indií a Kanadou (Indie byla obviněna ze zabití sikhského secesionisty ve Vancouveru), údajně iniciovaná Spojenými státy na základě zpravodajských informací od organizace Five Eyes, referuje pro list Indian Punchline bývalý indický diplomat M. K. Bhadrakumar.
Hostitelé vyzvali indického ministra zahraničí, aby se vyjádřil k rostoucí asertivitě Indie na globální scéně, k jejímu pohledu na mezinárodní situaci (včetně Ruska a Číny) a k omezením ve vztazích s USA.
Indicko-kanadská roztržka má geopolitický rozměr, píše autor a cituje nedávný text z Financial Times s názvem „Problém Západu s Módím“, jehož tiráž definuje hlavní problém: „USA a jejich spojenci si pěstují Indii jako ekonomického a diplomatického partnera. Autoritářské sklony jejího premiéra je však stále těžší ignorovat.“
V citovaném textu se dále píše: „Indie se stává jedním z nejdůležitějších amerických zahraničních partnerů, kteří jsou oporou proti Číně. V rámci své širší strategie posilování vztahů v indo-pacifickém regionu investovaly Spojené státy velké prostředky do posílení vztahů s Dillí. Tento tlak se letos zrychlil… Až, a pokud, se objeví důkazy, které by mohly podpořit stanovisko Kanady, bude Washington čelit balancování mezi svým nejbližším sousedem a významným, rychle se rozvíjejícím, spojencem.”
Problém ale je, píše autor, že nespokojenost Západu s „Módího Indií“ se týká především nezávislé zahraniční politiky země a její nechuti stát se spojencem v tradičním slova smyslu, tedy přizpůsobit své vystupování na globální scéně „řádu založenému na pravidlech“, který je základem hegemonie USA ve světové politice. V projevu rozdělil ministr Džaišankar své myšlenky do tří vzájemně propojených okruhů – vznikající světový řád a vztahy mezi USA a Indií, místo Ruska v systému a výzva v podobě vzestupu Číny. Jeho příspěvek tak představuje vzácný pohled na architekturu současného indického vidění světa a Bhadrakumar ho shrnuje takto:
1) Dochází ke změně světového řádu, na situaci se adaptují i USA. Jde částečně o důsledek porážky USA v Iráku a v Afghánistánu, ale hlavním zdrojem je změna forem americké nadvlády v posledních desetiletích. Větší demokratičnost světa vedla přirozeně ke vzniku nových center výroby a spotřeby a k novému přerozdělení moci.
USA si tyto nové podmínky uvědomují a na multipolární uspořádání světa se připravují, ale nemluví o tom. Svět je dnes mnohem tekutější, centra moci jsou rozptýlená a často se potýkají s vážnými regionálními problémy. V důsledku toho nelze najít jednoznačná a černobílá řešení.
2) USA by neměly propásnout možnosti spolupráce s Indií, a to především v oblasti technologií. Faktem je, že globální Jih je dnes vůči globálnímu Severu velmi nedůvěřivý a pro USA je užitečné mít přátele, kteří o Americe smýšlejí a mluví dobře. Indie je totiž jednou z mála zemí, které mají schopnost překlenout polarizaci Východ-Západ, Sever-Jih ve světové politice.
3) USA by neměly mít vůči Indii nerealistické požadavky ohledně její politiky a zpochybňovat indické zájmy, konkrétně vztahy s Ruskem. Je jasné, že Rusko se odvrací od svého tři století starého hledání evropské identity a usilovně se snaží budovat nové vztahy na asijském kontinentu. Rusko je součástí Asie a nyní se chce stát silnou asijskou mocností.
Vztahy Indie s Ruskem zůstávají od 50. let 20. století „mimořádně stabilní“. Obě země sdílejí přesvědčení, že jejich spolupráce má „strukturální základ“, a obě dbají „na udržení vztahů a zajištění jejich fungování“.
Podle autora vyslal ministr Džaišankar silný signál, že vzhledem k ústřednímu významu rusko-indického strategického partnerství je téměř nemožné Indii izolovat.
Zajímavým momentem proslovu bylo, upozorňuje Bhadrakumar, když indický šéfdiplomat racionálně vysvětlil přítomnost čínského námořnictva v Indickém oceánu a odmítl ji směšovat s členstvím Indie v QUADu.
Indie nutně nepovažuje QUAD za nástroj proti Číně, protože podobné „ukazování“ na jinou zemi považuje za zastaralé – je třeba chránit celosvětové společné statky a k některým akutním problémům je lepší přistupovat společně.
Autor shrnuje poznatky z projevu: změna tónu v indickém vyjadřování, ke které došlo po nedávné výměně názorů mezi premiérem Naréndrou Módím a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem na okraj summitu BRICS, pokračuje. Indie nehodlá o svých vztazích s Ruskem vyjednávat, Módího vláda rovněž chrání problematické vztahy s Čínou před vnějšími zásahy třetích stran a pravděpodobně se snaží, aby v dohledné budoucnosti ponechala otevřené cesty k normalizaci vztahů prostřednictvím bilaterálních kanálů.
Pokud se USA a jejich spojenci v Pěti očích snaží omezit indickou strategickou autonomii, Džaišankar to odmítá. Dillí raději řeší současný spor s Kanadou jako bilaterální problém terorismu ve všech jeho projevech, včetně secesionismu.