Na Vlasteneckém setkání v Příčovech promluvil i Ivan Hoffman, byť se považuje za vlastence československého. Ve svém pravidelném zamyšlení vysvětluje, proč se rozhodl akce zúčastnit a co považuje za důležité říci. (parlamentnilisty.cz)
Připravuji si řeč, jak přežít tuto dobu a nezbláznit se. Dostalo se mi pozvání do diskusního panelu na toto téma v rámci Vlasteneckého setkání v Příčovech. Sám jsem vlastencem vymírajícího československého druhu, ale jsem kompatibilní s dnešními vlastenci, ať už se jedná o ty konzervativní, anebo levicové, orientované západně či východně. Mám za to, že společným jmenovatelem dnešního vlastenectví je vzpoura proti progresivní globální obludě, která dusí všechno původní, tradiční, osvědčené a výměnou nabízí Huxleyho Brave New World.
Dle prepperů je přežití disciplína, ve které člověk bojuje o život na troskách civilizace. Boháčům prepper poradí, jak postavit protiatomový kryt, chudším vysvětlí, jak se obejít bez elektřiny, založit oheň anebo vyčistit vodu. Je důležité předem promyslet, kterou knihu vzít na pustý ostrov, protože když dojde ke katastrofě, na improvizaci nezbude čas.
Z problémů, které činí dnešní dobu nesnesitelnou, je ale konec světa abstraktní hrozbou a pro cynika světlem na konci tunelu. Aktuálně čelíme srážce s lidskou hloupostí. Octli jsme se v delikátní situaci, kdy vzdělaný blbec je blbější, než blbec nevzdělaný. Většina pitomostí, které se stanou zákonem, vyhláškou, předpisem, normou, má zištný motiv, kdy si někdo mocný vylobuje u vzdělaných blbců v parlamentu regulaci, zákaz anebo daň, aby na tom vydělal. Škoda, kterou utrpíme od nevzdělaných blbců, se kterými se potkáváme tváří v tvář, je marginální.
V souvislosti s přežitím v minulosti platilo, že je třeba sledovat trendy, držet krok s dobou, zůstat konkurenceschopný, předvídat budoucnost. Dnes ovšem taková strategie znamená adaptovat se na dekadenci, primitivní konzumerismus, ideologický fanatizmus a respektovat různé zvrhlosti a deviace. Především ale rezignovat na to, co činilo snesitelnou naši minulost. Kdo se tedy snaží přežít důstojně, krok s dobou nedrží. A proti budoucnosti chystá kruhovou obranu.
Nemá cenu přežít jinak, než důstojně, s noblesou, ale také svobodně a v pravdě. Člověk má vědět, co se děje se světem, ale měl by to sledovat pouze periferním zrakem. Na mediální hysterii reagovat jen lehkým pozvednutím obočí. Neangažovat se v žabomyších konfliktech. A číst jen dobré autory. Trpět s autory poplatnými při televizi nebo v novinách je zbytečný masochizmus. Dostatečnou představu si člověk udělá ze Seznamu, kam mu chodí pošta. Univerzální návod, jak nebláznit z této doby, ale neexistuje. Každý musí zjistit, co pomáhá právě jemu, co funguje v jeho situaci.
Letos nám zmrzly meruňky a švestek zůstalo právě jen na povidla. Dařilo se ale rajčatům, a mimořádně také cibuli a česneku. Také brambor je na celou sezónu. Dřeva na zimu máme dostatek pro případ, že by plyn byl nad naše možnosti. Přestože se v obchodě rozšiřuje sortiment potravin, které vzhledem k jejich absurdním cenám nekupujeme, hlad nám nehrozí. Nejsme závislí na drogách ani na turistických destinacích, takže máme slušnou šanci přežít při skromném životním režimu evropskou deindustrializaci, debilizaci a na ni navazující bídu.