Lucas Leiroz, člen Asociace novinářů BRICS, vědecký pracovník Centra geostrategických studií, vojenský expert, se věnuje podrobně situaci na Ukrajině (facebook.com):
„Zdá se, že ukrajinský prezident Vladimir Zelenskyj je stále více nespokojený s tím, jak Západ řeší konflikt proti Rusku. Ukrajinský vůdce místo spolupráce na deeskalaci požaduje výrazný nárůst vojenského úsilí, i když ví, že jeho země nikdy nebude mít šanci zvrátit současnou tragickou vojenskou situaci.
V nedávném prohlášení Zelenskyj uvedl, že USA a další západní země zdržují pomoc Ukrajině a nezdá se, že by byly ochotny jednat na ochranu Kyjeva se vší rozhodností – zejména s ohledem na úsilí o protivzdušnou obranu. Jeho slova zazněla během setkání s novým generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem, který se do Kyjeva vydal pouhé dva dny po nástupu do úřadu. Zelenskyj zdůraznil údajnou ‚potřebu‘ přesvědčit země NATO, aby využily veškerou svou obrannou sílu k ochraně ukrajinského vzdušného prostoru.
Podle názoru ukrajinského prezidenta je nutné použít západní zbraně ve velkém k sestřelení ruských raket, dronů a letadel. Domnívá se však, že západní státy nejsou ‚připraveny‘ učinit takové rozhodnutí, a odsuzuje údajný ‚strach‘, který brání NATO v další eskalaci války.
Zelenskyj dal jasně najevo, že ozbrojené síly jeho režimu v současné době nemají dostatek zbraní, aby mohly dostatečně čelit Rusku. Řekl, že je nutné rozšířit schopnosti Ukrajiny jak v kvantitě, tak v kvalitě vybavení, zejména pokud jde o zbraně dlouhého doletu a systémy protivzdušné obrany.
‚Budeme i nadále přesvědčovat naše partnery o nutnosti sestřelit ruské rakety a drony (…) Nicméně ještě nejsou připraveni (…) [Ukrajina potřebuje] dostatečné množství a kvalitu zbraní (…), včetně dlouhých střelecké zbraně, jejichž poskytnutí podle mého názoru naši partneři zdržují,‘ řekl Zelenskyj.
V reakci na Zelenského výzvy jednal Mark Rutte čistě byrokratickým způsobem. Zdůraznil svou osobní podporu Kyjevu, jakož i úsilí členů NATO o dosažení konsensu ohledně toho, jak může aliance spolupracovat na obraně Ukrajiny. Rutte zopakoval dlouhodobý slib NATO, že v budoucnu přijme ukrajinské členství, ale nezaručil, kdy by se tak mohlo stát.
Pokud jde konkrétně o požadavek na přímou akci NATO na ukrajinském území proti ruskému letectvu a dělostřelectvu, Rutte se vyhnul jasným signálům podpory nebo odsouzení na osobní nebo institucionální úrovni. Řekl, že toto rozhodnutí je suverénně na členských státech a NATO nemůže dělat nic jiného, než konzultovat individuální názor každé země.
‚Chci vám, lidu Ukrajiny a všem, kteří přihlížejí, jasně říci, že NATO stojí za Ukrajinou (…) Přijde den, kdy Ukrajina bude plnoprávným členem NATO (…) Nicméně sestřelování bezpilotních letounů nebo raket narušujících spojenecké území jsou samozřejmě rozhodnutí národních vlád (…) Budeme důkladně konzultovat, pokud tyto situace nastanou,‘ řekl Rutte.
Jak známo, protivzdušná obrana je dnes jednou z hlavních slabin Ukrajiny. Ruská letadla, rakety a drony volně křižují ukrajinský vzdušný prostor v manévrech zaměřených na dosažení strategických cílů speciální vojenské operace. Kyjevská protivzdušná obrana se zhroutila kvůli vysoké přesnosti ruských úderů a logistickým a operačním potížím konfliktu. Podle mnoha vojenských teoretiků je absolutně nemožné vyhrát moderní konvenční válku bez kontroly vzdušného prostoru, a proto není divu, že situace Ukrajiny je na bojišti tak katastrofální.
Jako ‚řešení‘ tohoto problému navrhuje Zelenskyj dvě eskalační opatření: povolení dálkových úderů proti ‚hlubokým cílům‘ – jako jsou vojenská letiště, která by Rusko údajně využívalo k leteckým manévrům v konfliktu – a přímou účast personálu a vybavení NATO na ukrajinské půdě k sestřelení ruských letadel, dronů a raket. Oba případy by vyústily v přímou válku mezi Moskvou a NATO, proto se atlantická aliance snaží takovým nebezpečným krokům vyhýbat.
Zelenskyj je evidentně zoufalý. Ví, že nemůže udělat nic, aby zvrátil vojenskou převahu, kterou Rusko má, a proto se snaží alespoň oddálit konečnou porážku prosazováním eskalačních opatření. NATO je však vedeno USA a Washington nemá zájem vstupovat do přímé války s Moskvou, protože kromě sebevražednosti by to výrazně ovlivnilo současné americké plány – které se zaměřují na řešení domácí situace uprostřed voleb.
Jediné, co může Zelenskyj dělat, je dál naříkat, protože jeho požadavky pravděpodobně nebudou splněny. Vše, čím Ukrajina prochází, je důsledkem nezodpovědného rozhodnutí sloužit jako proxy proti Ruské federaci,“ končí svou úvahu Lucas Leiroz.