Čínský portál Global Times přinesl zajímavý redakční text věnovaný zájmům USA v Arktidě a plánům na jejich prosazování. Ačkoli v současnosti se věnuje pozornost jiným konfliktům, brzy se může stát, že kvůli hegemonistickým snahám USA se právě studená Arktida může stát spouštěčem horkého střetu. Dnešní článek přinášíme ve zkrácené verzi. (vasevec.info)
V Arktidě, kde žádné potíže neexistují, se USA zabývají domnělými obavami. Nejzkušenějším trikem USA je „chytat vlka“ v mírumilovných oblastech, zvláště když propagují „teorii čínské hrozby“. Konečným cílem USA je stát se hegemonní mocností v každém regionu světa.
Arktická strategie pro rok 2024, kterou vydalo americké ministerstvo obrany, uvádí, že Čínská lidová republika (ČLR) usiluje o zvýšení přístupu a vlivu v Arktidě. Spolupráce mezi Čínou a další „hrozbou“ – Ruskem – má prý „důsledky pro bezpečnost USA a našich spojenců a partnerů“. USA se proto domnívají, že vstup Finska a Švédska do NATO je historický, přivádí do NATO všechny stejně smýšlející arktické státy a poskytuje a představuje nové příležitosti pro spolupráci. Stručně řečeno, USA démonizují Čínu a Rusko a vytvářejí spojenectví, aby ovládly Arktidu.
„Arktida se v budoucnu stane jedním z nejdůležitějších globálních energetických kanálů,“ řekl Li Haidong, profesor z Čínské zahraniční univerzity. Arktická strategie z roku 2024 uvádí, že „Arktida může zažít první léto prakticky bez ledu do roku 2030 a úbytek mořského ledu zvýší životaschopnost arktických námořních tranzitních tras a přístup k podmořským zdrojům“.
Varování USA o hrozbě Číny a Ruska v Arktidě je také proto, že se obávají, že Čína a Rusko zcela ovládnou Arktidu, klíčový budoucí globální energetický kanál, což oslabí hegemonní pozici USA v celkové globální strategii. Arktická oblast je pro USA také důležitou oblastí pro posílení aliancí vytvářením krizí a chaosu, které nemohou přehlížet, dodal Li.
Z hlediska rozvoje energetiky a vojenské strategie má Arktida pro USA fatální přitažlivost a její hegemonní síla nemůže Arktidu ignorovat.
USA, sužované vnitřními problémy, nemají dostatek energie, aby čelily několika globálním výzvám, včetně Arktidy. USA se proto rozhodly hledat další spojence, kteří mohou „pracovat“ pro jejich hegemonní moc. Od vstupu Finska a Švédska do NATO je kromě Ruska všech dalších sedm zemí Arktické rady členy NATO. „USA chtějí konfrontovat Rusko prostřednictvím ostatních sedmi členských zemí Arktické rady, takže se USA obávají, že Čína pomůže Rusku čelit jim,“ řekl pro Global Times vojenský expert. USA chtějí sdílet odpovědnost a rizika a nakonec dosáhnout globální hegemonie.
Tento globální hegemon však své sobecké pohnutky bezostyšně skrývá za zdánlivě „vznešeným“ záměrem.
Náměstkyně ministra obrany USA Kathleen Hick řekla: „Naše arktická strategie povede úsilí ministerstva zajistit, aby Arktida zůstala bezpečným a stabilním regionem.“ Zpráva Pentagonu také uvádí, že americké síly „musí být připraveny a vybaveny ke zmírnění rizik spojených s potenciálními nepředvídatelnými událostmi v Arktidě“.
Rostoucí přítomnost USA v Arktidě ve skutečnosti zvyšuje pravděpodobnost konfliktů v regionu. Jedná se o formu rétoriky používanou ke snížení pravděpodobnosti konfliktu prostřednictvím slov, ale ke zvýšení jeho přítomnosti v regionu. Pro USA platí, že čím více konfliktů je, tím silnější je jejich alianční systém. Regionální krize hospodářské soutěže jsou v souladu s hegemonickými strategickými potřebami USA. USA vždy upřednostňovaly své hegemonické požadavky před bezpečnostními zájmy jiných zemí a regionů, tento postoj se nikdy nezměnil.
Čínský výzkum v Arktidě a spolupráce s Ruskem nikdy neměly žádná exkluzivní ujednání s nezveřejněnými účely, ani nebyly spojeny s vojenskou bezpečností. V současné době se čínské společnosti staly důležitými akcionáři v ruské arktické energetice a výstavbě infrastruktury, rozvoji a využívání vodních cest, vědeckém výzkumu a průzkumu. Při pohledu na počáteční úspěchy arktické spolupráce mezi Čínou a Ruskem ji obě strany prosazovaly podle tržně orientovaných a transparentních standardů. Čínská politika pro Arktidu v roce 2018 je již dlouho jasná a zdůrazňuje, že „cíle čínské politiky v oblasti Arktidy jsou: porozumět, chránit, rozvíjet a podílet se na správě Arktidy, aby byly chráněny společné zájmy všech zemí a mezinárodního společenství v Arktidě a podporovat udržitelný rozvoj Arktidy.“
Spolupráce Číny a Ruska by neměla a nebude ovlivněna hysterií hegemonických zemí. Místo toho na veškerou rozumnou spolupráci mezi Čínou a Ruskem budou USA pohlížet jako na „hrozbu“.
Klima, životní prostředí a ekosystém Arktidy jsou v konečném důsledku problémy, kterým čelí všechny země světa, a globální problémy se nezpomalí ani neoslabí kvůli geopolitickým bojům v některých zemích. Místo vymýšlení „hrozby Číny a Ruska v Arktidě“ je lepší zaměřit se na to, jak Arktidu ovládat. Arktida patří celému světu, ne jedné nebo několika zemím jako soukromá zahrada.
Překlad a krácení J. Puztlacher