V současnosti existuje silná poptávka po ruských cenných papírech, která reaguje na měnící se politické podmínky. (casopisargument.cz)
V souvislosti s pokračujícími rozhovory mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a Moskvou sázejí globální investoři na možné zmírnění sankcí proti Rusku a doufají v jeho návrat na světové finanční trhy, napsal Bloomberg. Tito kupci se domnívají, že současné nízké ceny ruských cenných papírů by mohly výrazně vzrůst, pokud budou sankce po válce na Ukrajině zrušeny.
Finanční experti zmiňují, že investoři si uvědomují možnost rychlého zmizení slev. Wall Street nyní oslovují zájemci o diskrétní obchodování s ruskými aktivy prostřednictvím derivátů, na které se sankce nevztahují. Ruský rubl letos vůči dolaru posílil, poptávka po ruských cenných papírech je v současnosti silná. Obnovený zájem o ruské investice zprostředkovávají banky jako Goldman Sachs a JPMorgan Chase.
Geopolitická situace je velmi riziková, nicméně s možným uvolněním sankcí jsou spojeny značné finanční příležitosti, zatížené ovšem možnými reputačními a právními důsledky. I přes navrhované snahy o vyjednání příměří zůstává hrozba pokračování konfliktu vysoká a Evropa se připravuje na zvýšení výdajů na obranu v podmínkách přetrvávající nejistoty.
Nejisté kroky zpět do ruských obchodů se odehrávají v měnící se politické situaci. V lednu Donald Trump zahájil své funkční období s plány na ukončení války vyvolané Vladimirem Putinem a změnil vztahy USA s Ukrajinou a Ruskem, čímž potěšil Moskvu a zároveň znepokojil Kyjev a evropské spojence. Kreml byl Trumpovou silnou angažovaností vůči Putinovi zaskočen. Podle dobře informovaného zdroje by zrušení některých amerických bankovních omezení mohlo pomoci ruským podnikům s obchodními problémy.
Rusku však momentálně v opětovném vstupu do světového obchodu brání mnoho faktorů. Tři roky války poškodily rozsáhlé západní vazby budované od pádu Sovětského svazu. Rostoucí rozpory mezi USA a Evropou v otázce obrany Ukrajiny by mohly vést k významným změnám v globální moci a ohrozit alianci NATO. Únorový telefonát Trumpa s Putinem byl prvním telefonátem prezidenta USA od invaze v roce 2022, a následovaly jej rozhovory zaměřené na obnovení diplomatických vztahů.
Rusko se od Putinovy invaze výrazně proměnilo. Země se přeorientovala na válečnou ekonomiku se značnými vojenskými výdaji, letos mají dosáhnout výše 13,2 bilionů rublů (148 miliard dolarů), což bude představovat 6. 2 % HDP. Předpokládá se, že výdaje na obranu a vnitřní bezpečnost budou v roce 2025 tvořit přibližně 40 % rozpočtu.
Negativní pohled Ruska na USA a evropské země ovšem naznačuje, že Rusko možná zahraniční investice v nejbližší době nepřivítá. Moskva stanovila západním společnostem, které během války z Ruska odešly, přísné podmínky a často je donutila přijmout značné ztráty. Vracející se společnosti mohou rovněž čelit tvrdým podmínkám souvisejícím s rozsahem investic. Předpokládá se, že návrat bude stejně náročný jako odchod, s přísnými požadavky na lokalizaci a transfer technologií.
Od začátku invaze navíc čelí sankcím ze strany USA a jejich spojenců tisíce ruských společností, politických osobností a magnátů, včetně Putina a nejvyšších představitelů země. V Evropě jsou zmrazena aktiva ruské centrální banky v hodnotě přibližně 300 miliard dolarů a majetek bohatých Rusů, jako jsou domy a jachty, v odhadované hodnotě 58 miliard dolarů.
Vladimir Putin nebude prosazovat zrušení jednotlivých sankcí pro ruské magnáty, může mu prospět, když tato omezení zůstanou v platnosti a donutí miliardáře investovat v Rusku. Navzdory sankcím se ruské ekonomice podařilo růst díky nalezení nových trhů. Mnoho komoditních společností se sankcím vyhnulo a Rusko využívá flotilu tankerů, aby obešlo omezení ceny ropy na 60 dolarů stanovené skupinou G-7, což vedlo k nárůstu toků surové ropy. Když EU zastavila obchod v hodnotě 258 miliard eur, Rusko se obrátilo na Čínu, čímž výrazně zvýšilo objem vzájemného obchodu. Ruské komoditní skupiny se obávají přílišného spoléhání na Čínu, raději by prodávaly do USA, kdyby to bylo možné.
Zrušení sankcí by mohlo vyvolat neshody mezi EU a Washingtonem. Prezident Trump má pravomoc zrušit sankce USA vůči Rusku tím, že podepíše příkazy ke zrušení jednostranných sankcí vůči společnostem a jednotlivcům, včetně Putina. Naproti tomu EU musí o takových rozhodnutích složitě vyjednávat mezi svými členskými státy. Trump však ještě musí zvážit 30denní lhůtu na přezkoumání a případné hlasování Kongresu, než změní jakékoli sankce uvalené Bidenovou administrativou.
Kromě toho by americký prezident mohl odstoupit i od mnohostranných sankcí, což by oslabilo jejich prosazování a způsobilo zmatek. Znamenalo by to, že sice nemusí být zrušeny okamžitě, ale jejich dopad se zmírní. Někteří pak upozorňují na problémy Ruska spojené s obnovou ruské ekonomiky s cílem přilákat západní investory při přetrvávajících obavách z vojenského využití investic.