Podle generála v záloze Andora Šándora musel Írán reagovat na izraelský útok na ambasádu v Damašku, jinak by ztratil tvář. „Šlo o kalkulaci,“ říká o rozsahu útoku, který byl podle všeho z většiny odražen. A kvůli tomu prý nepovede ani k válce s Izraelem, ani se Spojenými státy. Prohrál tedy Írán? Podle Andora Šándora nikoliv, útok podpoří ostatní. A pak je zde otázka jaderných zbraní a Ruska. (parlamentnilisty.cz)
Co Írán sledoval víkendovým útokem na Izrael? Ten byl připravený a reagoval pohotově a drtivě, útok prakticky nebyl účinný.
Byla to nutná reakce z důvodu, aby si Írán zachoval tvář na Blízkém východě. Těžko si Írán mohl dovolit neudělat nic a těžko si z druhé strany mohl dovolit takový útok, který by ho dostal do války s Izraelem, potažmo se Spojenými státy. Šlo o kalkulaci, aby osmdesátimilionový Írán ukázal, že je země, která na útok na svůj konzulát bude reagovat. Byť si můžeme říci, co má vytvoření vojenského velitelství Revolučních gard na konzulátu v Damašku společného s Vídeňskými úmluvami.
Vidíme, že se útok nepovedl z řady důvodů, ale nepovažoval bych to úplně za prohru. Nepochybně to povzbudí Hizballáh, Hamás, Islámský džihád a Islámský stát nebo Hútíe v Jemenu. Tito nestátní aktéři budou útokem podpořeni, jejich vliv bych nepodceňoval.
Někteří analytici psali, že Írán použil k útoku v podstatě starý šrot. Stejně to stačilo k tomu, aby byl celý svět na nohou. Lze to tedy označit za něco jako propagační útok?
To je pravda. Útok vyšel Írán mnohem levněji, pokud jde o finance na drony a balistické střely nebo střely s plochou dráhou letu než obrana Izraele, která náklady na útok několikanásobně převýšila. Zapadá to do toho, že šlo o kalkulovanou reakci, která měla možná za cíl kvadraturu kruhu, dát tam ze strany Íránců všechno. Národní hrdost, nenaštvat si Američany, nevstoupit do války s Izraelem, udržet si své přátele na Blízkém východě. Útok se nijak moc nepovedl, ale zaplaťpánbůh. Vedlo to navíc k tomu, že si část Blízkého východu vybrala mezi podporou, a to buď otevřenou, nebo skrytou Izraele před podporou Íránu.
Pokud jde o blízkou budoucnost, je pravděpodobnější, že tím, co se dělo o víkendu, další konflikt skončí, anebo šlo o předehru pro něco významnějšího?
Rozhodující bylo, že íránský útok nezpůsobil žádnou lidskou oběť, nebo alespoň o žádné nevíme. A nezpůsobil žádné velké škody, na které by Izrael i z vnitropolitických důvodů musel reagovat. To se nestalo. Írán jasně řekl, že je to tečka za anabází, pokud jde o jejich konzulát v Damašku. Bývalý náčelník izraelského generálního štábu a premiér Benny Ganc, který coby vůdce opozice vstoupil do vlády národní jednoty, měl prohlásit, že se v tuto chvíli nic neděje. Spojené státy podle mého názoru vyvíjí velký tlak na Netanjahua a řekly, že by Izraeli s případnou protiakcí nepomohly. Je samozřejmě otázka, do jaké míry by to platilo v oblasti zpravodajské, to si nejsem jist. Zcela jistě by USA opět pomohly při další eskalaci ze strany Íránu, který ale k dalšímu úderu nemá důvod. Izrael si může vymínit právo nějaké reakce například vůči Hizballáhu. Podle mě není v tuto chvíli důvod se obávat významnější eskalace, ale faktem je, že celá situace je velmi nebezpečná. Poprvé v historii útočil Írán na Izrael přímo ze svého území. To se zatím nestalo, jde o zcela novou dimenzi velmi nepřátelských vztahů mezi oběma zeměmi, kdy cílem Íránu je zničit Stát Izrael.
Hovořil jste o povzbuzení různých teroristických skupin íránským útokem. Nejsem si jistý, zda odmítnutí dohody o rukojmích ze strany Hamásu nepřišlo ještě před útokem, ale zmínil jste Hizballáh, Hútíe v Jemenu, kteří útočí na dopravu v Suezu. Zároveň se delší čas o Íránu mluví jako o tom, kdo všechny tyto akce podporuje, vyzbrojuje a k tomu panují obavy o jeho jaderný program. Co čekat od těchto organizací, za kterými Írán stojí? Asi nelze očekávat klid v oblasti.
Na klid to určitě nevypadá. Je třeba říct, jak jste o tom mluvil, že Hamás odmítnutí dohody o rukojmích asi nekoordinoval, protože příměří nejspíš odmítá z důvodu, že chce trvalé příměří, které má zajistit, že další část jeho bojovníků nebude likvidována a nebude proveden útok Izraele proti Rafáhu. Druhá věc je, že Hizballáh bude fungovat dál a Izrael si je dobře vědom možná až 150 tisíců raket, kterými Hizballáh disponuje a je to úplně jiná kategorie odporu než Hamás v Pásmu Gazy. Hútíové začali akce v Rudém moři na podporu Palestiny. Neumím říct, zda by příměří v Palestině a obnova zničené Gazy vedla k tomu, že by Hútíové přestali útočit na lodní dopravu. Je zároveň evidentní, že pouhými leteckými a raketovými údery spojenců není možné Hútíe porazit a neumím si představit, že by měl někdo zájem provést invazi do Jemenu.
Problém není pochopitelně pouze u hráčů, které jste zmínil. Čína se úspěšně diplomaticky snažila přimět dva hlavní rivaly na Blízkém východě, Saúdskou Arábii a Írán, k tomu, aby spolu podepsali dohodu a snažili se vztahy dále nezhoršovat. Pak je tady Rusko, které bude mít zájem na tom, aby cokoliv, co se na Blízkém východě děje, nadále odvádělo pozornost Spojených států od Ukrajiny. Tahle karta se Rusům hodí, ale nejsem si jistý, že by Rus měl zájem na válce na Blízkém východě.
A ten pravděpodobný íránský jaderný program?
Pokud jde o jadernou ambici Íránu, tam se ukazuje, že Trumpovo rozhodnutí vypovědět dohodu mezi Íránem a dalšími evropskými spojenci v roce 2018 byla chyba. Hlavním cílem Íránu, který podřídí úroveň nepřátelství jak vůči Izraeli, tak vůči USA a dalšími aktérům, bude ambice získat jadernou zbraň, která by mu dala do ruky odstrašující prvek, který potřebuje. Ajatolláhové v Íránu dobře vidí, že když máte jadernou zbraň jako Kim Čong-un, tak se s vámi vyjednává, ale když ji nemáte jako Saddám Husajn nebo Kaddáfí, tak vás zlikvidují. Dobře vědí, že jaderná zbraň je silná karta, ale neumím si představit, že by Saúdská Arábie a některé další země, pokud by Írán dosáhl schopnosti jadernou zbraň použít, zůstaly klidné a nic nedělaly. O to víc to celé zdůrazňuje Trumpovu chybu, že dohodu s Íránem vypověděl.
Existuje řešení ve smyslu jakéhosi umravnění Íránu? Ať už nátlakem, silou anebo pokusem o nějakou dohodu. Anebo budeme v budoucnu čelit dalším eskalacím a pokusům o její zmírnění?
Nejsem expert na Írán, ale jedna z hlavních pák, kterou Západ kromě jiného měl, byl tlak Ruska na Írán. Rusové nemají žádnou historii velmi dobrých vztahů s Íránem, ale válka na Ukrajině tyto dva režimy nepochybně sblížila. Nemyslím si, že je v zájmu Ruska, aby Írán měl jadernou zbraň. Západ se ale z druhé strany nemůže spoléhat na to, že budou Rusové vyvíjet na Íránce kdovíjaký tlak. Nevíme, jak se zachová Čína, ale ani v jejím zájmu není jaderná zbraň v rukou Íránu. Všechno to nejspíš bude o delikátních zákulisních hrách a vyjednáváních. Obávám se ale, že odchod od formátu dohody ze strany Trumpa byl chybný, protože jsme měli alespoň nějakou kontrolu.
Jestliže se ukáže, že íránský jaderný program naroste do takové míry, že Izrael bude mít velké obavy, nelze vyloučit, že se bude opakovat podobná akce, jako když Izraelci vybombardovali jaderná zařízení v Iráku. Byl by to samozřejmě problém, ale pokud je cílem Íránu vás zničit, za současných podmínek se něco takového od Izraele očekávat dá a nikoho by to nepřekvapilo, byť by to byla nesmírně vážná věc.