Herec Marek Vašut se s tím zase jednou nepáral. Když už poskytuje rozhovor, činí tak se zkušeností muže, jenž krátce po listopadu 1989 dostal možnost nějaký čas žít a pracovat v USA. A leccos se o té zemi naučil; jak je tvrdá i jak tento hegemon Západu tu a tam uplatňuje cenzuru. A poukázal na konkrétní případ z USA spojený s končícím prezidentem Joem Bidenem. (parlamentnilisty.cz)
Úvodem rozhovoru s publicistou Markem Stonišem Vašut podotkl, že mu není příjemné, jak silné emoce v něm vzbuzuje politická situace v Česku. „Na sobě samém mě strašně rozčiluje to, že se pořád ještě rozčiluju nad politikou. Nenechávám to jen tak plout kolem sebe. Nakonec se na sebe zlobím, že mě ta politika v mém věku ještě zlobí,“ povzdechl si herec ve video rozhovoru pro Deník TO.
I na základě této nespokojenosti s politickým děním se Vašut stal členem Společnosti pro obranu svobody projevu. „Učinil jsem tak pod vlivem Daniela Vávry, herního vývojáře. Považuji za chvályhodné, co dělá, tak jsem se tam přihlásil; nakonec jsem v porotě, která vyhlašuje ceny za ochranu svobody projevu,“ pousmál se Vašut.
A že si je vědom, že nepůjde do vězení, když řekne něco nepohodlného, ale jisté tlaky prý tak jako tak cítí.
„Ono prostě stačí upozaďování viditelnosti nějaké zprávy na sociálních sítích. Nebo rovnou jejich blokace. Jak to nazvat jinak než cenzurou?“ nakladl Vašut otazník. „Teď mluvím speciálně asi o tom nejkřiklavějším případu z USA – našeho vzoru – a to je laptop Huntera Bidena. Příslušné autority věděly, že to není fake. Věděly to od opraváře, u kterého si to ten feťák zapomněl. Ale ani tak to nezabránilo 50 americkým představitelům, aby tvrdili, že je to ruský hoax,“ kroutil hlavou Vašut s dovětkem, že i majitel Facebooku Mark Zuckerberg otevřeně promluvil o tom, že Bidenova administrativa tlačila na to, aby zprávy o Hunteru Bidenovi podléhaly „určitému potlačení“.
„Ty algoritmy sociálních sítí jsou nastaveny jasně. Pozitivní zpráva je v podstatě nezpráva, protože nás nijak neohrožuje. Zatímco negativní zprávu je třeba si přečíst, aby se člověk poučil v zájmu přežití,“ podotkl Vašut.
V obecné rovině poznamenal, že svobodu a demokracii buď člověk i společnost má, nebo nemá. A když jim dáváme různé přívlastky, ať už je to „liberální“ demokracie nebo „lidová demokracie“, v praxi vždy jde o oslabení svobody a demokracie. Je si toho vědom jako někdo, kdo prvních 30 let svého života prožil ve skutečné totalitě. Ale má obavy, že dnešní mladí lidé už se za svobodu tolik prát nebudou.
„Najednou vidíme na Úřadu vlády plukovníka, který prostě kope a nadává nám do sviní,“ ozval se moderátor Stoniš. Podle Vašuta se tady ukazuje, že některým lidem jejich funkce stoupla do hlavy. „Kariérní postup udělá svoje,“ poznamenal.
Vašut krátce po listopadu 1989, bylo mu 30 let, mohl vyrazit do USA, studovat a pracovat. „Já jsem tam na přelomu let 1990 a 1991 strávil rok a půl,“ naznačil. A že si připadal si prý jako člověk, který přijel v podstatě na jinou planetu. Zjistil, jak drahé tam je školství a jak drahé tam je zdravotnictví a jaký tlak na výkon je v USA kladen.
Podle Vašuta je dobré nezapomínat, jak moc se Spojené státy staly hegemonem, který má v kapse celou západní Evropu. To, že se tamním prezidentským volbám přikládá takový význam, je důkaz, jakým hegemonem USA jsou. „Paradoxně je pro nás mnohem důležitější, jak dopadnou volby v USA, než u nás,“ pousmál se Marek Vašut.