Americká média věnují pozornost návštěvě německého kancléře Olafa Scholze ve Washingtonu. Scholz prý v hlavním městě USA působil jako „vzorný žák“, který si své úkoly splnil a teď totéž žádá po USA. Z Evropského parlamentu zaznívá, že jednotlivé členské státy musí ujednotit své zbraňové systémy. A z Německa zní, že EU nesmí Ukrajinu přestat podporovat, protože pokud by Ukrajina prohrála, velmi pravděpodobně by nastala další masivní vlna ukrajinské migrace. (parlamentnilisty.cz)
Německý kancléř Olaf Scholz během své jednodenní návštěvy Washingtonu pořádně přikládal pod kotel, napsal německý nejčtenější list Bild. Scholz se podle serveru v USA zachoval jako „vzorný žák“ a ve Washingtonu mohl oznámit, že Německo poskytlo Ukrajině vojenskou pomoc ve výši 30 miliard dolarů, kterou si vyhradilo na rok 2025. Teď je podle Bildu řada na Spojených státech, aby odsouhlasily pomoc Ukrajině.
Ještě před cestou se Scholz zapojil do debaty ve Wall Street Journal a varoval americkou veřejnost, že „ruské vítězství na Ukrajině by nás všechny ohrozilo“.
„Vedle udržení dobrých a blízkých vztahů s Bidenem v USA bylo cílem dát jasně najevo, jak zásadní je podpora USA pro Ukrajinu. Kancléř to také dal jasně najevo v rozhovoru se senátory,“ řekl listu Bild mluvčí spolkové vlády. A pokud se další pomoc Ukrajině nepodaří Kongresem protlačit, Scholz prý chce slyšet nějaký plán B. Jak mohou USA Ukrajině pomáhat i bez schváleného balíčku.
„Jsme oba pevně přesvědčeni, že se to musí stát nyní, ale také jsme přesvědčeni, že americký Kongres nakonec učiní takové rozhodnutí… Byl by to také správný vzkaz Putinovi, že jeho naděje, že krize povede k oslabení západní vojenské pomoci, je marná.“ Na tato slova upozornil server listu Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ).
V amerických médiích je Scholz vnímán jako vítaná podpora prezidenta Bidena. Obě hlavy států využily schůzku k „naléhání na Kongres, aby schválil další miliardy pro Ukrajinu“, napsaly k návštěvě New York Times.
Německý europoslanec David McAllister (CDU) volá po tom, aby jednotlivé členské státy více spolupracovaly při nákupu zbraňových systémů a aby je postupně sjednotily. „Potřebujeme společné zadávání zakázek na zbraně a vybavení v EU, abychom pak mohli společně vycvičit vojáky a vyslat je do akce,“ jal se žádat europoslanec.
Server německého listu Die Welt upozornil, že případné zhroucení Ukrajiny by vyvolalo masivní vlnu migrace do EU.
Podle agentury OSN pro uprchlíky UNHCR uprchlo z Ukrajiny od začátku rusko-ukrajinského ozbrojeného konfliktu více než šest milionů lidí. Na samotné Ukrajině jsou také další miliony „vnitřních uprchlíků“. Podle spolkového ministerstva vnitra a pro vnitřní záležitosti (BMI) je v současnosti v Německu od roku 2022 na 1,1 milionu ukrajinských státních příslušníků.
„Pokud nezměníme naši strategii podpory Ukrajiny, bude mnohem pravděpodobnější ten nejhorší scénář masového exodu z Ukrajiny a rozšíření války do zemí NATO. Deset milionů uprchlíků je pak nižší předpoklad,“ řekl zákonodárce Roderich Kiesewetter (CDU) v rozhovoru pro Welt am Sonntag.
„Pokud by Ukrajina prohrála válku, mohlo by do EU přijít mnohem více než deset milionů uprchlíků. Je to již největší uprchlické hnutí v Evropě od 40. let,“ poznamenal specialista na migraci Gerald Knaus.
Na začátku února se 27 států EU po dlouhých diskusích dohodlo na novém balíčku pomoci Ukrajině. Do roku 2027 by měla do země proudit finanční pomoc ve výši 50 miliard eur, velká část z toho jako půjčky. Předseda zahraničního výboru Spolkového sněmu Michael Roth (SPD) varuje, že tyto peníze nemusí stačit. Pokud budou USA jako podporovatel i nadále selhávat, Evropa bude muset zrychlit. „EU by se pak měla zamyslet nad společným dluhem, aby zaprvé dlouhodobě financovala ukrajinský rozpočet a rekonstrukci, zadruhé aby ještě rychleji rozproudila evropskou zbrojní výrobu, a zatřetí aby nakoupila výzbroj pro Ukrajinu, zejména střelivo, nejen v Evropě, ale i na světovém trhu.“