Snahy o dedolarizaci v současném světě posilují v důsledku bumerangového efektu amerických sankcí. (casopisargument.cz)
Hospodářské a finanční sankce, stejně jako nasazení dolaru proti Rusku, se často vymstily, což vedlo k celosvětovému hnutí za dedolarizaci, napsal Jan Krikke pro Asia Times. Americký senátor Marco Rubio i přes to předložil návrh zákona, který má trestat země, jež dedolarizují, a snaží se zakázat finančním institucím, které to umožňují, vstup do globálního dolarového systému. Návrh zákona, nazvaný Sanctions Evasion Prevention and Mitigation Act (Zákon o prevenci a zmírňování sankcí), by vyžadoval, aby prezidenti USA sankcionovali instituce využívající alternativy k dolarovému systému SWIFT, jako je čínský platební systém CIPS a ruský systém SPFS. Trumpův tým rovněž diskutoval o způsobech, jak trestat země, které se odklánějí od dolaru, a navrhoval sankce, omezení vývozu, cla a obvinění z manipulace s měnou.
Navzdory počátečnímu odmítání ze strany amerických politiků získala dedolarizace od sankcí vůči Rusku v roce 2022 na dynamice. Země ASEAN oznámily plány na dedolarizaci svého obchodu a další národy uzavírají barterové dohody, aby obešly dolarový systém, připomíná autor článku. K obcházení dolarové kontroly se využívají také kryptoměny, jako je bitcoin, které umožňují anonymní globální převody finančních prostředků mimo tradiční bankovní systémy.
Skupina BRICS se zaměřuje na dedolarizaci a stává se významným hospodářským blokem na celém světě. Cíle skupiny se staly jasnějšími od roku 2022, kdy jim ozbrojení dolarového systému a zmrazení ruských rezerv západními bankami dalo nový cíl. Navzdory kulturním a ekonomickým rozdílům mají členové společný cíl, kterým je vytvoření multipolárního světa. BRICS se řídí ekonomickými zájmy a klade důraz na spolupráci a konsensus, přičemž klíčovou roli v úsilí o dedolarizaci hraje Čína.
V roce 1974 získaly USA kontrolu nad globálním finančním systémem, když přesvědčily Saúdskou Arábii, aby prodávala ropu pouze v dolarech, a to v návaznosti na americké rozhodnutí z roku 1971 opustit zlatý standard. Tento krok, známý jako petrodolarová dohoda, zajistil trvalou celosvětovou poptávku po dolarech. Země vyvážející ropu investovaly své dolarové přebytky do amerických dluhopisů, což umožnilo průběžné financování amerického státního dluhu v době vietnamské války a války proti chudobě.
USA mají jako světová rezervní měna značnou moc nad ostatními zeměmi, což jim umožňuje kontrolovat globální finanční rampy a sankcionovat domnělé protivníky. USA mohou prostřednictvím Mezinárodního měnového fondu poskytovat půjčky ve vlastní měně, ale půjčky jsou často spojeny s přísnými podmínkami, jako je otevření ekonomik a privatizace podniků. Příklady zemí jako Pákistán, Argentina a Egypt, které si opakovaně půjčují od MMF, ukazují, že zadlužování nemusí nutně vést k prosperitě. Dohoda o petrodolaru z roku 1974 umožnila USA financovat svůj dluh, ale do roku 1985 se staly největším dlužníkem na světě. Dnes státní dluh USA přesahuje 35 bilionů dolarů, což vyvolává podle autora další obavy z dedolarizace. V posledních letech se také snížila poptávka investorů po americkém dluhu, což naznačuje možný ekonomický posun.
Dedolarizace tak přivede biliony dolarů zpět do jejich domovských zemí, které se přeorientují na používání více měn, což sníží poptávku po americkém dolaru. Toto snížení poptávky po americkém dolaru bude mít dopad na inflaci a zvýší splátky úroků z amerického dluhu, předpokládá článek.
Různí ekonomové a politici zkoumají možnosti, jak snížit zadlužení USA na udržitelnou úroveň, která se odhaduje na přibližně 70 % HDP. Drastické škrty ve výdajích a zvyšování daní jsou nicméně považovány za politicky neuskutečnitelné. Navrhovanou alternativou je posílení americké rozvahy začleněním bitcoinu do státních rezerv. Vláda již vlastní více než 200 000 bitcoinů a diskutuje se o možném navýšení tohoto podílu. Zastánci takového řešení tvrdí, že současná hodnota bitcoinu, která nedávno dosáhla 60 000 USD, by mohla stoupnout ještě výše, a přirovnávají velký nákup Bitcoinu k historickému nákupu Louisiany.
Například kandidát na prezidenta Robert F. Kennedy Jr. navrhl, aby vláda USA získala bitcoin ve výši svých zlatých rezerv. Americká vláda drží zlato v hodnotě 615 miliard dolarů, což je jen malý zlomek jejího dluhu ve výši 35 bilionů dolarů. Aby vláda vyrovnala své zlaté rezervy, potřebovala by více než 9 milionů bitcoinů. Kennedy Jr. navrhuje podpořit dolar zlatem, stříbrem, platinou a bitcoiny a vytvořit novou třídu amerických dluhopisů. Ironií je, že použití bitcoinu k podpoře dolaru jde proti jeho původnímu účelu, kterým bylo zpochybnění systému fiat peněz. Na rozdíl od dolaru a bitcoinu si zlato udržuje svou hodnotu bez ohledu na výkyvy na trhu. Kennedy Jr. se domnívá, že dolar by měl být krytý tvrdými aktivy, aby se zabránilo podobnému osudu jako argentinské peso nebo zimbabwský dolar, které se staly prakticky bezcennými v důsledku znehodnocení měny.
Dedolarizace představuje pro dolar jako referenční měnu (od roku 1944) významnou výzvu. S rostoucím napětím mezi zeměmi BRICS a G7 je uzavření nějaké nové brettonwoodské dohody nepravděpodobné. Místo toho můžeme být podle autora článku svědky vzniku dohod o více měnách a obchodní měny BRICS kryté aktivy, ale pouze v digitální podobě. Globální finanční systém by se mohl rozdělit na tři části, přičemž dolar by se mohl stát poslední světovou rezervní měnou. Jak autor v závěru konstatuje, rezervní měny jsou pozůstatkem (neo)koloniální éry a zvýhodňují především korporace a bohaté. Na druhou stranu ze systému více měn budou mít prospěch především země, kterým umožní převzít odpovědnost za vlastní budoucnost prostřednictvím znovuzískání jejich měnové a fiskální autonomie.