Peking přehodnocuje přínosy a rizika přílišného sblížení s Moskvou. (casopisargument.cz)
Krátce před ruskou invazí na Ukrajinu podepsala Čína s Ruskem dohodu o neomezeném přátelství, která naznačovala hlubokou spolupráci obou zemí, píše australský specialista Kuang-i Pchan na Asia Times. S pokračujícím konfliktem je však čínská společnost a vláda rozdělena v názoru na svůj vztah k Moskvě. Zatímco někteří prosazují formální spojenectví, jiní nabádají k opatrnosti. O rostoucí ostražitosti Pekingu se nyní hovoří otevřeně a odborníci vyjadřují obavy z politických a ekonomických investic v Rusku. Zdá se, že čínská vláda hledá rovnováhu mezi vztahy s Ruskem a se Západem a nechce vypadat jako rozhodující strůjce války. Kdysi dominantní „neomezený“ jazyk přátelství se vytratil a reakce Pekingu na poslední Putinovu návštěvu byla vlažná. Čínští experti se snaží předcházet případným nedorozuměním a zdůrazňují, že Čína neusiluje o formální spojenectví s Ruskem. Jemné posuny v jejich komentářích umožňují nahlédnout do strategického smýšlení Pekingu.
Přehodnocení rusko-čínského vyrovnání je dáno třemi hlavními faktory. Zaprvé, rostou pochybnosti o ruských státních kapacitách, což zdůraznila vzpoura Wagnerovy skupiny a vpád Ukrajiny do ruské Kurské oblasti. To vedlo Peking ke zpochybňování ruské politické stability, vojenské připravenosti a významu protiválečných nálad. Přední čínský expert na mezinárodní otázky Feng Jü-ťün z Fudanské univerzity se domnívá, že k nestabilitě Ruska přispívají i jeho vnitřní konflikty. Zadruhé, oslabující čínská ekonomika a nedostatečný obchod s Ruskem odhalují jejich závislost na Západě. Zatímco v roce 2023 dosáhl obchod mezi oběma zeměmi vrcholu, od té doby se zpomalil kvůli tomu, že se čínské finanční instituce od Ruska distancují. Čínští odborníci nabádají k menší závislosti na Rusku a k větší spolupráci se sousedními zeměmi.
Podle autorova mínění rovněž narůstají čínské obavy z toho, že jejich mezinárodní perspektivy nejsou zcela v souladu s ruskými. Rusko chce zničit současný mezinárodní systém a vybudovat nový, zatímco Čína usiluje o transformaci systému tím, že v něm zaujme významnější místo. Navíc v důsledku hluboké vzájemné nedůvěry v otázkách regionální bezpečnosti existuje nepřeklenutelná propast, která silnějšímu spojenectví Číny a Ruska brání, píše dále Pchan. Rusko totiž nikdy neslíbilo Číně podporu v případě Tchaj-wanu, stejně jako se Čína vyhnula zapojení do války na Ukrajině.
Vzhledem k tomu, že ruská válka na Ukrajině se dostává do patové situace, je v Číně zpochybňována hodnota Ruska jako vojenského spojence. Číně hrozí, že bude ve vleku Ruska, přestože je silnějším ekonomickým partnerem, přičemž minulá spojenectví mají negativní důsledky, varoval Feng Jü-ťün. Pro Čínu je zásadní udržet partnerství s Ruskem a zároveň zachovat konstruktivní vztahy se Západem, aby se vyhnula izolaci a zranitelnosti, uzavírá autor.