USA odmítly s Ruskem jednat, říká americký ekonom Jeffrey D. Sachs. Jedná se o bezprecedentní selhání, říká. Válku na Ukrajině by mohl ukončit pouze telefonát s Moskvou. Jako vzor slouží John F. Kennedy a jeho jednání se sovětskými komunisty.
Je jedním z nejvlivnějších intelektuálů naší doby. Jeffrey D. Sachs již čtyřicet let vyučuje na nejlepších amerických univerzitách (nejprve na Harvardu, nyní na Kolumbijské univerzitě) a je autorem mezinárodních bestsellerů („Prosperita pro mnohé“). Byl poradcem generálních tajemníků OSN Kofiho Annana, Pan Ki-muna a Antónia Guterrese, pracoval pro ruské státníky Michaila Gorbačova a Borise Jelcina a pro prvního prezidenta nezávislé Ukrajiny Leonida Kučmu. Těžko by se našel odborník, který by dokázal posoudit rozpory mezi USA a Ruskem kompetentněji než Sachs. V únoru 2023 přednesl v Radě bezpečnosti OSN projev o výbuchu Nordstreamu. Vytíženého rozvojového ekonoma jsme zastihli prostřednictvím videohovoru, abychom s ním hovořili o situaci na Ukrajině a o stavu USA v měnícím se světě.
Pro švýcarský časopis die Weltwoche si se Sachsem povídal šéfredaktor Roger Köppel.
Weltwoche: Profesore Sachsi, od února 2022 pravidelně komentujete válku na Ukrajině. Jak hodnotíte současnou situaci?
Jeffrey Sachs: Za poslední dva měsíce zemřelo v neúspěšné protiofenzívě sponzorované USA asi 40 000 Ukrajinců. Takže to bylo katastrofální období. Ukrajina nikdy nedosáhne svých cílů na bojišti. To bylo jasné od začátku, i když Bidenova administrativa tvrdí opak. Je mi 68 let, pohádky amerických generálů poslouchám už více než šest desetiletí. Vždycky říkají, že úspěch je za rohem. Slyšel jsem to už tolikrát, ve Vietnamu, Kambodži, Laosu, Nikaragui, Iráku, Sýrii, Libyi, nyní na Ukrajině. Je prostě smutné, že Ukrajina je přitom ničena jen proto, že USA chtějí tuto zemi dotlačit do NATO – což Rusko z pochopitelných důvodů odmítá.
Weltwoche: Říkáte, že americká strategie je odsouzena k nezdaru. Přesto se jí prezident Biden drží. Proč to dělá?
Sachs: Protože on a jeho tým nejsou příliš chytří. Prezident Obama, který je za tuto katastrofu částečně zodpovědný, byl chytřejší. Veřejně prohlásil, že Rusko má v tomto konfliktu eskalační převahu. Proč? Protože pro Rusko je zde v sázce mnohem více než pro USA. Bidenova administrativa věřila, že Rusko blafuje, nebo že pokud neblafuje, nemá jinou možnost než se podřídit vůli USA.
Weltwoche: Jak jste dospěl k tomuto hodnocení? Jak znáte záměry Bidenovy administrativy?
Sachs: Když Putin v prosinci 2021 předložil návrh dohody o bezpečnostních opatřeních mezi USA a Ruskem, zavolal jsem do Bílého domu a řekl: „Jednejte!“. Odpověď zněla: „Ne, nebudeme“. Od té doby se počet obyvatel Ukrajiny pravděpodobně zmenšil asi o deset milionů lidí, a to v důsledku úmrtí ve válce, emigrace, územních rozdělení. A krvavá lázeň pokračuje. USA nechtějí vyjednávat. To je v současnosti jejich doktrína, jejich politika; hloupější už není. Protože ať uděláme cokoli, Rusko bude eskalovat. Pro Rusko je existenčně důležité, že Ukrajina není v NATO. Pro USA by bylo hezké, kdyby Ukrajina v NATO byla. Pak bychom měli kontrolu nad Černým mořem.
Weltwoche: Jaký je podle vašeho odhadu nejpravděpodobnější výsledek této války?
Sachs: Bude pokračovat rozsáhlé zabíjení a ničení, dokud nezvítězí čestnost. Poctivost znamená: USA budou muset jednoho dne jasně říci, že k rozšiřování NATO kolem Ukrajiny nedojde. Že už není cílem. Pak boje okamžitě ustanou. A jakmile přestanou, budou tu velké územní otázky.
Weltwoche: Na Západě převládá názor, že Putin se snaží obnovit Sovětský svaz. Sní o Velkém Rusku. Dokonce se objevují analogie s Hitlerem. Tento názor je rozšířen ve vedoucích kruzích na Západě, včetně Švýcarska. Mluvím zde o úspěšných, zcestovalých osobnostech – rozumných a zkušených lidech. Co jim říkáte? Proč je jejich úsudek ve vašich očích špatný?
Sachs: No, podívejte se na svět: Jestli tu někdo expanduje, tak je to americké impérium. To říkám jako Američan, který viděl svět, otevřeně a upřímně. USA se od roku 1947 zapojily do více válek než kterýkoli jiný stát na světě. Svrhly desítky cizích vlád a udržují vojenské základny na všech kontinentech. Pokud mi nevěříte, přečtěte si precizní studii amerického profesora Lindseyho O’Rourka, kterou na toto téma vydalo nakladatelství Ivy League. NATO je ve skutečnosti americká vojenská aliance. Její rozšiřování na východ je v rozporu se vším, co západní představitelé slíbili poslednímu prezidentovi Sovětského svazu Michailu Gorbačovovi. Známá věta zněla: „Nepohneme se ani o píď na východ.“ To je pravda. Když Sovětský svaz padl, byl jsem v Kremlu jako poradce Borise Jelcina, první hlavy státu nového Ruska. Pro mě to není příběh z knih, já jsem tam skutečně byl.
Weltwoche: Častou námitkou je, že tento slib nebyl nikdy dán písemně.
Sachs: Pro mě to není platný argument. V archivech je pro to tolik důkazů, a to jak na Západě, tak v Rusku. A mohu vám říci: USA prostě nemohou přestat hrát hry.
Weltwoche: Jaké případy máte na mysli?
Sachs: Podívejme se zpět do února 2014, co se tehdy stalo? Obamova administrativa s pomocí ukrajinských nacionalistů svrhla legitimního prezidenta země Viktora Janukovyče. Máme o tom důkazy na záznamu. Náměstkyně amerického ministra zahraničí Victoria Nulandová hovořila s americkým velvyslancem v Kyjevě o tom, kdo sestaví příští vládu – čtyři týdny před převratem. Naše noviny o tom neříkají ani slovo, ačkoli kdo chce, může si to poslechnout. Stačí jen zagooglit. Nejde o to, že by Putin obnovoval ruské impérium. To nám říká americká vláda, aby odvedla pozornost od svých vlastních plánů.
Weltwoche: Ruský historik Stephen Kotkin je jiného názoru. Říká, že Putin je extrémně nebezpečný. Jeho režim se v Rusku řídí historickým vzorcem: vláda není schopna zemi reformovat, stává se autokratičtější, diktátorštější a nakonec vede válku.
Sachs: Rusko má relativně autoritářský režim. To však neznamená, že jednoduše napadá jiné země. Opak je spíše pravdou: Rusko je země, která byla často napadána zvenčí, většinou ze Západu, ale také z Východu, konkrétně Mongoly. V tom – pokud vůbec v něčem – vidím určitý vzorec. Představa, že Rusko je autoritářské, a tudíž militaristicko-válečné, zatímco demokracie jsou mírumilovné, je bláhová. Nejnásilnější zemí 19. století byla demokratická Británie. Dnes jsou to demokratické USA.
Weltwoche: A co z toho vyvozujete?
Sachs: Ruské vedení vidí ohrožení své země na jejích hranicích kvůli historickým zkušenostem. Proto je ukrajinská neutralita tak dobrý nápad. Pokud jde o Putina, zpočátku se jevil jako přítel Západu. Vím to z první ruky. Znám mnoho evropských politiků, kteří s ním měli dobré vztahy.
Weltwoche: Setkal jste se někdy s Putinem?
Sachs: Ano.
Weltwoche: Jaký jste z něj měl dojem? Znal jste také Gorbačova a Jelcina.
Sachs: Gorbačova jsem si velmi vážil, byl to skutečně mírumilovný člověk. Jelcina jsem měl také rád. Přál bych si, aby častěji zůstával střízlivý. Chtěl normálnost. A já jsem mu chtěl pomoci toho dosáhnout. Putina téměř neznám. Nemohu ho osobně hodnotit.
Weltwoche: Před několika měsíci jsem byl v Moskvě a mluvil jsem tam s mnoha lidmi. Jeden vědec mi řekl, že Putin příliš dlouho důvěřoval Západu. Jak to hodnotíte vy?
Sachs: Gorbačov, Jelcin, Putin – ti všichni důvěřovali Západu. Jen jeden příklad: v roce 2002 USA jednostranně odstoupily od smlouvy o protiraketové obraně. A co udělal Putin? Zůstal věrný Západu. Zlom nastal až v roce 2008, po summitu NATO v Bukurešti, kdy bylo přistoupení Ukrajiny prohlášeno za cíl.
Weltwoche: Co chce Putin v současné době? Co je jeho hlavním cílem?
Sachs: Chce se ujistit, že Ukrajina do NATO nevstoupí. A chce si udržet Krym. To, co bylo na stole v prosinci 2021, mělo být přijato. Tím by Ukrajina zůstala ve svých hranicích, s výjimkou Krymu, kde je od roku 1783 stejně ruská námořní základna. To, co tehdy Putin řekl, bylo z amerického hlediska rozumné a přijatelné.
Weltwoche: Co chce prezident Biden?
Sachs: V tuto chvíli chce vyhrát znovuzvolení. I válka ve Vietnamu probíhala stále dál, protože v Americe se vždy blížily volby. Pravděpodobně chce Biden v určitém okamžiku z konfliktu s Ruskem vystoupit, aniž by ztratil politickou podporu.
Weltwoche: Victoria Nulandová řekla, že má ze sabotáže Nord Streamu radost. Kdo podle vás vyhodil do povětří potrubí?
Sachs: V tuto chvíli existují pouze dvě teorie: teorie amerického reportéra Seymoura Hershe a teorie americké vlády. Hersh tvrdí, že to udělali Američané, Američané tvrdí, že za tím stáli Ukrajinci. Já se přikláním k Hershově teorii. Pozoruhodné: Nikdo netvrdí, že za to mohou Rusové. Radě bezpečnosti OSN jsem řekl, že je třeba nezávislé vyšetřování. Bohužel USA, které mají právo veta, jsou proti. A nikdo v Evropě celou věc nezpochybňuje, rozhodně ne Němci, kteří jsou nejvíce postiženi. Poslanci v Bundestagu, kteří se pokusili položit vládě závažné otázky, byli odmítnuti s tím, že jde o záležitost národní bezpečnosti. Děsivé.
Weltwoche: Co tento příběh vypovídá o Radě bezpečnosti OSN? Vždyť jde o vážný útok na energetické zásoby suverénního státu a odpovědný orgán odmítá zahájit vyšetřování. Nejedná se ze strany OSN o naprosté prohlášení bankrotu?
Sachs: Nesmíme zaměňovat Radu bezpečnosti s OSN jako celek. Pokud jde o Radu bezpečnosti, mám návrh, který je převzatý ze zásad katolické církve: měli bychom zavřít patnáct členů do místnosti a říct jim, že nemohou vyjít, dokud se nezvedne bílý kouř. Úkolem Rady bezpečnosti je vyjednávat. Bohužel nevidím žádné vyjednávání, jen projevy před kamerou, pro zpravodajský cirkus.
Weltwoche: Existuje nějaká mezinárodní instituce, která by mohla tuto hroznou situaci napravit?
Sachs: Ne. Konflikt může ukončit pouze telefonický rozhovor mezi Bidenem a Putinem. Ti dva spolu od 24. února 2022 nemluvili ani jednou. To je šílené. Mohou spolu nesouhlasit, ale musí spolu mluvit. To je práce politiků. Kvůli tomu, že spolu Američané a Rusové nedokážou mluvit, umírají Ukrajinci každý den. To je smutná pravda.
Weltwoche: Mám dojem, že máme obrovskou krizi vůdcovství, zejména na Západě. Šéfové žijí v jeskyni, kde se nechávají hypnotizovat obrazy vlastních nepřátel. Jak to vidíte vy?
Sachs: Mám tady knihu, která se jmenuje „Dopisy Kennedyho a Chruščova“. Když se Kennedy stal prezidentem, Chruščov mu poslal blahopřejný dopis. Kennedy pak navrhl otevřít důvěrný kanál pro komunikaci v textové podobě. V té době neexistoval žádný červený telefon. Slíbil, že se nikdy nic nedostane na veřejnost. Tyto dopisy, kterých je více než sto, jsou úžasné a nesmírně důležité. Byly to lidské dopisy. Byl to právě tento vztah, tento rozhovor, který nakonec zachránil svět v horkých dnech Kubánské krize. Někdy se tito dva světoví vůdci ostře hádali, ale vždy se považovali za lidské bytosti a dokázali spolu mluvit jako lidé. To je rozdíl oproti dnešku. Jednou z nejhorších představ v americké politice je, že s člověkem, jako je Putin, se nedá mluvit.
Weltwoche: Zvlášť když se mluvilo i se Stalinem a Maem. Ve srovnání s nimi vypadá Putin skoro jako člen chlapeckého sboru.
Sachs: S takovými lidmi jste nejen mluvil, ale také jste s nimi uzavíral dohody. To vám dává představu o tom, v jaké krizi se dnes diplomacie nachází.
Weltwoche: Nyní jste kritizoval americkou stranu. Jak hodnotíte Putinovo chování? Nepoznáváte v něm jistou megalomanii, když napadl Ukrajinu? Viděl Američany prchající z Afghánistánu, viděl novou, nezkušenou německou vládu, viděl politiky, jako je Emmanuel Macron ve Francii a Boris Johnson ve Velké Británii, a pravděpodobně si řekl: S vámi si snadno poradím.
Sachs: Neřekl bych, že byl megaloman, ale pravděpodobně podcenil reakci Západu, stejně jako Západ dříve podcenil reakci Rusů. Spojené státy si myslely, že bude stačit vykopnout Janukovyče a dosadit v Kyjevě prozápadní vládu. Přepočítaly se. Putin se zmocnil Krymu. Putin si myslel, že masivní přítomnost vojsk na hranicích bude stačit k tomu, aby dostal Bidena k jednacímu stolu. Jistě, Biden měl vyjednávat. Ale on si myslel, že je to bluf. Zajímavé je, že Zelensky se s Rusy rychle domluvil . . .
Weltwoche: . . . vyzdvihl prostřednictvím Twitteru neutralitu Ukrajiny . .
Sachs: . . . přesně tak, již v březnu 2022, jen několik dní po ruské invazi. Biden však o jednání nestál. Myslel si, že sankce srazí Rusko na kolena. Je to hra na eskalaci. Jsme uprostřed katastrofy.
Weltwoche: Jak hodnotíte prezidenta Zelenského? Naše média vykreslují obraz světce. Je to zodpovědný vůdce, kterého nám chtějí prodat?
Sachs: Ne, naopak. Do dějin se zapíše jako katastrofa pro svou zemi. Kdyby v březnu 2022 dotáhl dohodu do konce, odvedl by svou práci. Ale USA se do toho vložily a Zelensky se postavil na jejich stranu. Od té doby je s ním konec.
Weltwoche: Začíná nyní nová kapitola novodobých dějin? Před třiceti lety padla železná opona. Pak přišel internet, všechno se propojilo. Nastala vlna globalizace, volného obchodu. Jste rozvojový ekonom. Mnoho zemí získalo díky rostoucímu propojení velkou prosperitu – a teď se najednou ocitáme v absurdní verzi studené války. Je to pravda, nebo je to přehnané?
Sachs: Nevíme, do jakého světa vstupujeme. Domnívám se však, že se již nacházíme v postamerickém a postzápadním světě – v multipolárním světě, v němž jsou země Brics větší než země G-7.
Weltwoche: Státy NATO Turecko a Řecko chtějí vstoupit do aliance Brics . . .
Sachs: . . . a Bidenova administrativa stále věří, že tento svět je veden USA a že v něm existují pouze dva nepoddajní aktéři, Čína a Rusko, a že všichni ostatní přijdou k rozumu. Jejich myšlení se zaseklo na konci devadesátých let. Válka na Ukrajině neúprosně odhaluje ztrátu moci USA. Už nejsou globálním hegemonem. Ale stále jsou mocní.
Weltwoche: Co říkáte těm, kteří vidí globální konflikt mezi demokraciemi a autokraciemi a označují Čínu za největšího nepřítele Západu?
Sachs: Když jsem to slyšel poprvé, připadalo mi to hloupější než pohádka z mateřské školky. Nemohl jsem uvěřit, že by americký prezident něco takového kdy řekl. Dnes je to pevnou součástí amerického zahraničněpolitického diskurzu.
Weltwoche: Promluvme si krátce o USA obecně. Čteme znepokojivé zprávy o masách bezdomovců a úmrtích na drogy. Kriminalita exploduje, politická třída je rozdělená. Jak hodnotíte stav tohoto národa?
Sachs: Americkou demokracii už asi čtyřicet let ničí lobbing. Nejvyšší soud otevřel dveře korupci systému. Zdravotní péče je v rukou velkých zdravotních pojišťoven, energetika je v rukou ropných společností, zahraniční politika je v rukou vojensko-průmyslového komplexu. Vše je rozděleno. Problémem není polarizace mezi republikány a demokraty. Problémem je systém, který není schopen reformy. Bohatí lidé, kteří přispívají politikům, chtějí platit malé nebo žádné daně, jak je tomu dnes. Takže jakákoli změna stávajícího stavu je znemožněna. Konec příběhu. Amerika je ochromena. Když jsou u moci demokraté, nic se neděje, a když jsou u moci republikáni, nic se neděje. Americká domácí politika je naprosto nezajímavá.
Weltwoche: Co si myslíte o Donaldu Trumpovi?
Sachs: Je nebezpečím pro americkou demokracii, stejně jako je pro ni nebezpečím Biden. Co chceme od osmdesátiletých vůdců? Jsem zděšen Bidenovou administrativou, byl jsem zděšen Trumpovou administrativou, byl jsem hluboce zklamán Obamovou administrativou a byl jsem zděšen administrativou Bushe ml. V mém životě byl pouze jeden prezident, kterého si hluboce vážím: John F. Kennedy. A ten byl zabit.
Weltwoche: Co to vypovídá o americkém politickém systému, že lidé vysoce hodnotí bývalého prezidenta, jako je Trump, ale on uvízl v bažině trestního řízení? Není nebezpečné, když se politické bitvy vedou v soudních síních?
Sachs: Hlavní problém je v tom, že Američané už nevěří svým institucím. Důvodem je, že vláda pracuje se lží. To je strašné. Důvěryhodnost Kongresu je 10 procent. Toto zhroucení začalo lží kolem atentátu na prezidenta Kennedyho, pak následovala válka ve Vietnamu a mnoho dalších válek založených na lžích. Američané jsou hluboce nespokojeni. Nejdůležitějším poučením je, že parlamentní systém je lepší než prezidentský. Musíme se znovu naučit dělat kompromisy, jak se to dělá v parlamentech.
Weltwoche: Kdo je podle vás schopen uklidnit napjatou situaci ve světě?
Sachs: Mám k tomu poněkud naivní postoj. Jako lidstvo jsme si stanovili určité cíle, například rozvojovou agendu OSN. Myšlenku této globální spolupráce vidím jako největší naději. Nespoléhám na to, že nás zachrání nějaký politický vůdce.
Weltwoche: Váš optimismus je založen na takříkajíc rojové inteligenci lidí vytvářet pozitivní věci, spolupracovat a dosahovat prosperity?
Sachs: Dá se to tak shrnout. A existuje mnoho důkazů, které to potvrzují. Vědecký pokrok posledních několika desetiletí je obrovský. Máme nástroje, které jsou výkonnější než kdykoli předtím. Neexistuje výzva, pro kterou bychom neměli řešení – ať už jde o energetický systém, školství nebo zdravotnictví. Máme světovou ekonomiku v hodnotě 100 bilionů dolarů ročně v tržních cenách a 160 bilionů dolarů ročně v cenách upravených o kupní sílu. V čem je tedy náš problém? Naším problémem není nedostatek finančních prostředků. Naším problémem není to, že jsme odsouzeni k zániku. Naším problémem je, že děláme hlouposti, jako je otázka, kdo je na světě jednička a kdo dvojka. Místo toho bychom se měli ptát, co můžeme udělat pro to, aby se svět stal důstojnějším místem.