Zatímco Západ se do značné míry postavil za Ukrajinu a přislíbil, že udělá vše, co bude třeba, aby pomohl odrazit ruská vojska, mnozí obyvatelé zemí globálního Jihu mají poněkud jiný názor. (casopisargument.cz)
Globální Jih je samozřejmě velký. Postoje k ničivé válce, která trvá již 14. měsíc, se v Latinské Americe, Africe, Asii a Oceánii značně liší. Průzkumy veřejného mínění v místech, jako je Čína, Indie a Turecko, však jasně ukazují, že by se válka měla ukončit hned – i kdyby to znamenalo, že se Ukrajina bude muset vzdát území. „Pokud si uděláte globální obrázek, pak podpora Ukrajiny a Západu v boji proti Rusku není zcela pevná – ani zdaleka,“ říká angličan Paul Rogers, profesor mezinárodní bezpečnosti na Bradfordské univerzitě. Ve válečných oblastech po 11. září 2001 v Afghánistánu, Iráku, Sýrii a dalších zemích, kde západní armády sehrály významnou roli v katastrofálním násilí, bylo zabito více než 929 000 lidí. Odborníci odhadují, že v důsledku následných dopadů války zemřelo pravděpodobně ještě mnohem více lidí než tento počet. „Ve velké části zemí globálního Jihu, zejména v subsaharské Africe, není Rusko vnímáno jako jedna z velkých koloniálních mocností, která je po staletí ovládala“. Je třeba poukázat na na nevýslovná zvěrstva, rasismus a vykořisťování, kterých se Evropané dopouštěli po celém světě, zatímco obhájci jednání koloniálních mocností tvrdí, že kolonizace přinesla hospodářský a politický rozvoj. Odpůrci Ruska pro změnu uvádějí argument, že ruská kontrola nad částmi střední Asie a východní Evropy včetně Ukrajiny v dobách SSSR se rovnala kolonialismu.
Globální Jih bere Rusko jako silného obchodního hráče a partnera. Moskva totiž v posledních desetiletích navázala silné ekonomické vazby a strategická partnerství ve velké části světa. „Obchodní vazby jsou důležité,“ říká Ivan Kłyszcz, analytik ruské zahraniční politiky. „Země jako Brazílie a Indie investují do dobrých vztahů s Ruskem, protože věří, že to pomůže jejich vlastním mezinárodním programům. „Světové mínění je v otázce uvalení sankcí na Rusko velmi rozdělené. Podle průzkumu agentury IPSOS v průměru 45 % lidí podporuje myšlenku, že by jejich země měla vůči Rusku uplatnit nejpřísnější ekonomické sankce, zatímco 25 % je proti. Mnoho států se tak zdrželo rezolucí OSN odsuzujících Moskvu a místo toho vyzvalo k jednání. Severní Korea, Bělorusko, Sýrie a Nikaragua například hlasovaly proti návrhu vyzývajícímu Rusko k okamžitému zrušení nezákonné anexe čtyř ukrajinských regionů, zatímco 19 afrických zemí – včetně Jihoafrické republiky – se spolu s Čínou, Indií, Pákistánem a Kubou zdrželo hlasování. „Globální Jih je veden pocitem naléhavosti, aby nepřátelské akce skončily… aby se alespoň nebojovalo a mohl se obnovit obchod jako před rokem,“ dodává Kłyszcz s tím, že „…válka je proti zájmům těchto zemí. Starají se o svou vlastní bezpečnost.“ Obyčejné lidi v Africe a na Blízkém východě zasáhl prudký nárůst cen potravin, které v roce 2022 dosáhly rekordních hodnot v důsledku války na Ukrajině a sucha vyvolaného změnami klimatu. Ačkoli to pocítil celý svět, vyvolalo to globální krizi v oblasti potravinové bezpečnosti, která miliony lidí uvrhla na pokraj hladomoru. Podle Kłyszcze západní narativy podporující boj Ukrajiny proti Rusku – ať už se jedná o „demokracii proti autokracii“, „lidská práva“ nebo „antiimperialismus“ – nedokázaly posunout veřejné mínění v zemích mimo Západ a nastavit ho proti Rusku. Na něco, jako je potravinová nebo energetická bezpečnost, je velmi těžké změnit názor, protože na nich závisí bezpečnost společnosti.“ Rogers také naznačuje, že navzdory tomu, že představují většinu lidstva, názory zemí globálního Jihu na Ukrajinu byly v „mainstreamových médiích“ do značné míry marginalizovány. „Západní média se velmi soustředí na západní svět. Není vidět větší zájem o odlišné názory,“ tvrdí Kłyszcz.