Rusko a Čína se nejspíš budou snažit o kolektivní vliv na Severní mořskou cestu, a tím o kontrolu většiny světového obchodu. (casopisargument.cz)
Šestidenní blokáda Suezského průplavu v roce 2021 zdůraznila potřebu alternativní tranzitní trasy západ-východ. Pozornost celého světa se rovněž zaměřila na snahu Ruska vybudovat novou obchodní trasu přes Severní ledový oceán, píše Kanishk Shetty pro indický think tank Observer Research Foundation.
Severní mořská cesta (SMC) spojuje východní a západní část Severního ledového oceánu. Zatímco trasa Suezským průplavem mezi Evropou a Asií je dlouhá 21 000 kilometrů, SMC je dlouhá 13 000 kilometrů, což zkracuje dobu zpáteční cesty mezi Evropou a Asií z jednoho měsíce na méně než dva týdny. S rostoucím globálním oteplováním by se SMC mohla stát nákladově i časově efektivní alternativou Suezského průplavu.
V srpnu 2022 schválilo Rusko, které hraje hlavní roli v rozvoji cesty, plán rozvoje SMC v hodnotě 29 miliard dolarů s platností do roku 2035. Země počítá s cestou jako se zdrojem tří geostrategických a geo-ekonomických výhod: cesta by se stala komunikační trasou pro export uhlovodíků a pro export dalších surovin; napomohla by k vytvoření robustního dodavatelského řetězce, který by posloužil novým místům ekonomického růstu a k získání centrality v globálním obchodním tranzitu.
Aktivním hráčem v rozvoji SMC se stala také Čína, která je na trase Suezským průplavem silně závislá. Problémem trasy Suezského průplavu je, že představuje několik míst, která mohou ucpat světový obchod. Prvním citlivým bodem je sám kanál, dále tzv. Brána nářků (Mandeb) v Rudém moři, a nakonec Malacký průliv v Indopacifiku.
Námořní obchodní uzávěry na trase Suezského průplavu mohou narušit celosvětový obchod a uvěznit obchodní lodě ve zranitelných pozicích v úzkých průjezdech.
Čína dává najevo zájem o SMC, protože by pomohla snížit její závislost na trase přes Suez. Například zablokování Malackého průlivu by vedlo k tomu, že by bylo zablokováno také 90 % veškerého čínského obchodu a 80 % dovozu ropy.
Dosavadní vývoj naznačuje, že se Rusko a Čína budou snažit o kolektivní vliv na SMC. Tímto způsobem by získaly, tvrdí autor, kontrolu nad většinou světového obchodu.
Vazby mezi Ruskem a Čínou posilují a možnost vlivu obou zemí na SMC je předmětem obav ze strany Západu. Ten se totiž obává globální dominance a ekonomické hegemonie Číny.
Pro Rusko je rozvoj této cesty vnímán jako jedna ze strategií, jak posílit ruskou ekonomiku navzdory sankcím. Trasa by napomohla de-dolarizaci a umožnila by Rusku získat významné příjmy, protože trasa prochází výlučnou ekonomickou zónou Moskvy. SMC je ale také významná pro dvě další průmyslové země Asie, pro Japonsko a Jižní Koreu, dodává autor.
Odborníci předpokládají, že SMC bude připravena k provozu na plnou kapacitu kolem roku 2030 a bude představovat významnou část mezinárodního obchodu, i když Suezský průplav si uchová svůj význam pro Středomoří, Turecko, jižní a jihovýchodní Asii.
Reakce Západu na rostoucí vliv Číny a Ruska na této nové obchodní trase se teprve ukáže. Nicméně probíhající hra v této oblasti Severního ledového oceánu vyvolává nejistotu ohledně budoucnosti světového obchodu. Vzniká nový prostor pro soupeření mezi tradičními západními mocnostmi a Ruskem a rostoucím globálním vlivem Číny.