Čína, Indie, Singapur, Turecko a Spojené arabské emiráty pomáhají Rusku vyhnout se západním ropným sankcím. (casopisargument.cz)

Podle nedávno zveřejněné zprávy finského Centra pro výzkum energetiky a čistého ovzduší (CREA – Center for Research on Energy and Clean Air) státy, které uvalily sankce na ruskou ropu, zároveň výrazně zvýšily dovoz rafinovaných ropných produktů ze zemí, které se staly největšími dovozci ruské ropy po únorové invazi Moskvy na Ukrajinu, informovaly noviny Asia Times.

Organizace označuje pět zemí, na které se nevztahují sankce – Čínu, Indii, Turecko, Spojené arabské emiráty (SAE) a Singapur – za „pračky“ ruské ropy, která se mísí s ropou neruského původu a reexportuje se do celého světa, včetně zemí, které prosazují cenový strop a embargo, což CREA označuje za „velkou mezeru“ v sankčním režimu.

Isaac Levi, energetický analytik CREA a spoluautor zprávy, řekl Asia Times, že zákaz a cenový strop EU, uvalené v prosinci, resp. únoru, stály Moskvu odhadem 160 milionů eur (175,3 milionu dolarů) denně, ale byly opatrně navrženy tak, aby umožnily tok ruské ropy na světové trhy, aby se udržely nízké ceny a zabránilo se narušení dodávek.

Vývoz ruské ropy do Asie ve velkém

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) v listopadu předpověděla, že po zákazu vývozu ruské ropy po moři ze strany EU klesne v roce 2023 produkce ruské ropy o 1,4 milionu barelů denně. Podle společnosti S&P Global však nyní více než 90 % ruské ropy nachází odběratele v Asii a v dubnu činil vývoz v průměru 3,76 mil. barelů denně, což je o 22 % více než průměrná předválečná úroveň 3,1 mil. barelů denně.

Ze zprávy CREA vyplývá, že od vypuknutí války na Ukrajině se dovoz ruské ropy po moři do Číny, Indie, Turecka, Spojených arabských emirátů a Singapuru zvýšil o 140 % v objemovém vyjádření, resp. o 182 % v hodnotovém vyjádření oproti předchozímu roku.

Od invaze zvýšily EU, země G7 a Austrálie objem dovozu rafinovaných ropných produktů z Číny o 94 %, Indie o 2 %, Turecka o 43 %, SAE o 23 % a Singapuru o 33.

Důležitý Singapur

Singapurský rafinérský průmysl je jedním z největších na světě s kombinovanou zpracovatelskou kapacitou přes 1,5 milionu barelů denně a hraje významnou roli na světovém trhu s ropou.

Singapur veřejně kritizoval ruskou invazi na Ukrajinu a uvalil na Rusko cílené sankce a omezení zahrnující kontrolu vývozu vojenského zboží a některých druhů zboží dvojího užití, jakož i opatření zakazující finančním institucím obchodovat s určenými ruskými bankami. Ostrovní stát však nezakázal dovoz ruské ropy nebo ropných produktů.

Singapurské rafinerie mohou profitovat z dovozu levnější ruské ropy a její rafinace a následného prodeje ropných produktů na domácím trhu nebo z vývozu těchto ropných produktů.

Poptávka po zásobnících na ropu v Singapuru údajně také vzrostla, což analytici považují za známku toho, že se ruské palivo mísí a reexportuje do celého světa, což uvolňuje cestu k pojištění lodí a financování, které by jinak bylo v rámci sankcí zakázáno.

Skeptici snahy Západu odepřít Kremlu nečekaný vývoz energie si mohou vykládat existující mezery a zjevnou trvalou západní poptávku po ruské ropě jako důkaz, že Rusko je ve skutečnosti příliš velké na to, aby mohlo být sankcionováno. CREA však tvrdí, že země s cenovým stropem mají i nadále silný vliv.

Celý článek najdete zde v angličtině.