„Ideálním rozhodnutím by bylo ukončení boje o světovou moc vytvořením demokratického OSN, kde by o případných vojenských zásazích proti agresorům rozhodovalo hlasování většiny států, a vojenské organizace typu NATO, které se pokoušejí dobýt světovou moc pro jeden stát nebo skupinu států, by byly zrušeny,“ píše ve svém komentáři bývalý chartista a dnešní aktivista Mojmír Babáček. (parlamentnilisty.cz)
V roce 1997 se řada budoucích členů americké vlády George Bushe podepsala pod Projekt pro nové americké století. V prohlášení o jeho základních principech se psalo: „Musíme přijmout odpovědnost za jedinečnou roli Ameriky při ochraně a rozšiřování mezinárodního řádu, který je příznivý pro naši bezpečnost, prosperitu a naše zásady.“ V následujících letech Bushova vláda zaútočila na základě zfalšovaných obvinění na Irák a potom na další státy na Blízkém východě.
Čínské nebezpečí
V roce 2023 zveřejnila americká Republikánská strana knihu „Projekt 2025“, která předkládala veřejnosti její volební program pro prezidentské volby v roce 2024. Kniha měla 922 stránek a 483krát v ní byla zmíněna Čína. V knize se psalo: „Zdaleka největším nebezpečím pro bezpečnost, svobody a prosperitu Američanů je Čína… Čína usiluje o získání dominantního postavení v Asii a na základě získání této pozice získání globální dominance. Pokud se Pekingu podaří dosáhnout tohoto cíle, mohl by dramaticky podkopat nejzákladnější americké zájmy včetně toho, že by omezil přístup USA na nejdůležitější světový trh. Zabránit tomu, aby se toto stalo, musí být nejvyšší prioritou americké zahraniční a obranné politiky… Už není možné pokládat za jisté, že Amerika má informační a technologickou převahu. Čínský pokrok a intenzivní soustředění se na objevující se nové technologie ji v některých oblastech posunuly z pozice skoro vyrovnaného konkurenta USA do situace, kdy USA pravděpodobně předstihla… Spojené státy musejí zajistit, že Čína neuspěje… Americká obranná strategie musí jednoznačně identifikovat Čínu jako nejvyšší prioritu pro americké obranné plánování.“
Čínské nebezpečí pro americké ovládnutí světa měl nepochybně na mysli už prezident Joe Biden, když trval na tom, že nepřistoupí na ruský požadavek, aby Západ poskytl Rusku záruky, že Ukrajina nevstoupí do NATO. Bylo mu zcela jasné, že tím vyzve Rusko, aby na Ukrajinu zaútočilo, a vstoupilo tím do války, ve které budou USA a další státy Ukrajinu podporovat a zbaví Rusko postavení světové velmoci. Vůbec přitom nebral v úvahu skutečnost, že část Ukrajiny se hlásí k Rusku a nemá zájem stát se součástí EU a NATO.
Trump změnil strategii
Blok Ruska a Číny totiž USA bránil v tom, aby dokončily podmaňování si Středního východu s jeho zásobami ropy, na kterých byla závislá velká část průmyslového světa, která by se touto cestou dostala pod kontrolu USA. K dokončení tohoto plánu a oslabení rusko-čínského bloku měla USA otevřít cestu porážka Ruska na Ukrajině. Joe Biden proto odmítl ruské požadavky, aby se Západ zaručil za to, že Ukrajina nevstoupí do NATO, a jaderné zbraně NATO se tak nedostanou během deseti minut letu nad Moskvu. Bylo mu jasné, že se svět dostane na pokraj světové války, ale zvolil si naději, že po oslabení Ruska se USA podaří ovládnout nakonec i Čínu. Spolupráce Ruska a Číny ale tuto americkou naději výrazně zkomplikovala, Rusko začalo ve válce na Ukrajině získávat převahu a naděje na vítězství USA (podporované EU) nad blokem Ruska a Číny pohasínala.
Nový americký prezident Donald Trump se proto rozhodl změnit americkou strategii tak, že změní válku USA proti Rusku a Číně na válku USA a Ruska proti Číně. Jedinou šancí na úspěch v této strategii ale bylo přenechat minimálně rusky mluvící část Ukrajiny Rusku, nevpustit NATO na ruské hranice s Ukrajinou, a zbavit tak Rusko hrozby, že prohraje jadernou válku se Západem. Jinými slovy, zachovat jeho status světové velmoci, na který dosud USA na Ukrajině útočily. S tímto cílem zahájil Donald Trump vyjednávání s Ruskem.
Rusko, které bylo nejspíš unaveno podmínkami, které si Čína kladla, co musí Rusko za její podporu plnit, na jednání přistoupilo s rizikem, že o čínskou podporu přijde, ale také s nadějí, že Čína svou podporu bezpodmínečně zesílí. Pokud by Rusko o čínskou podporu přišlo, stalo by se pro USA snadnou kořistí.
Zničení života na planetě
Vladimir Putin prohlásil 1. dubna 2025, že jeho nejváženějším hostem na oslavách 80. výročí konce 2. světové války bude Si Ťin-pching. Zval ho na oslavy s tím, že pro něj připraví „milý a bohatý“ program a že bude „naším hlavním hostem“ a že má v plánu probrat s ním vzájemné vztahy a spolupráci v mezinárodních uskupeních včetně OSN, Šanghajské organizace pro spolupráci a BRICS. Dával tak Trumpovi i Si Ťin-pchingovi najevo, že se ještě může vrátit ke spojenectví s Čínou. Pokračování konfliktu spojenectví Ruska s Čínou proti spojenectví USA s EU nebezpečně hrozilo světovou válkou.
Ukrajinská armáda vzala 8. 4. 2025 do zajetí dva čínské vojáky, kteří bojovali v ruské armádě. Proti takovémuto spojenectví nemá naději ani EU ve spojení s USA a případně Velkou Británií a Austrálií. Světová nejprve konvenční a následně jaderná válka mezi těmito uskupeními může jedině zničit život na této planetě.
Ideálním rozhodnutím pro všechny zúčastněné strany by bylo dohodnout se místo světové války na ukončení boje o světovou moc vytvořením demokratického OSN, kde by o případných vojenských zásazích proti agresorům rozhodovalo hlasování většiny států, a vojenské organizace typu NATO, které se pokoušejí dobýt světovou moc pro jeden stát nebo skupinu států, by byly zrušeny.