Velká Británie a Francie navrhují pro Ukrajinu třicetitisícové „ujišťovací síly“ pod evropským vedením. Návrh ale budí rozpaky mezi dalšími evropskými zeměmi. (casopisargument.cz)
Evropská hlavní města reagovala na překvapivou kritiku Donalda Trumpa na adresu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského šokem, napsal Bloomberg. Americký lídr označil prezidenta Ukrajiny Volodymyra Zelenského za „diktátora“ a navrhl, že musí rychle jednat s Ruskem, aby zachránil Ukrajinu jako zemi.
Tato ostrá slova vyvolala obavy z možného snížení vojenské a finanční podpory Ukrajiny ze strany USA a podnítilo přehodnocení evropské bezpečnosti. Francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer plánují příští týden cestu do Washingtonu, aby jednali o Ukrajině a obraně. Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis v rozhovoru pro Bloomberg současně zdůraznil, že jakékoli řešení pro Ukrajinu musí zahrnovat její zapojení a že evropské bezpečnostní dohody vyžadují evropskou účast. Kreml byl Trumpovými silnými výroky rovněž překvapen.
Ruští představitelé si nejsou jisti Trumpovou vyjednávací strategií a jsou opatrní vůči možným nástrahám. Jejich cílem je nicméně využít možnosti a maximalizovat výhody pro Rusko v případné dohodě o řešení konfliktu.
Trumpovy výroky vyvolaly silné reakce evropských představitelů. Německý kancléř Olaf Scholz prohlásil, že zpochybňovat Zelenského legitimitu je „špatné a nebezpečné“. Scholz zdůraznil, že Ukrajina se téměř tři roky brání ruské agresi. Scholzův oponent Friedrich Merz z CDU/CSU rovněž podpořil Ukrajinu a vyslovil se pro demokracii.
Po jednání USA s Ruskem v Saúdské Arábii se evropští představitelé snaží vytvořit strategii pro příměří na Ukrajině. Zatím nebyli do jednání zapojeni a ani neurčili, kdo je bude zastupovat. Premiér Mitsotakis zdůraznil potřebu jednotného evropského hlasu a závazku v oblasti bezpečnosti.
Velká Británie a Francie plánují pro Ukrajinu „ujišťovací síly“ pod evropským vedením, které by zabránily dalším útokům ze strany Ruska, pokud bude dosaženo příměří. Tento plán by mohl zahrnovat méně než 30 000 evropských vojáků. Starmer má během své cesty do Washingtonu v plánu o tom přesvědčit Trumpa, aby tento plán podpořil.
Některé země EU, jako například Polsko, s vysláním vojáků váhají. Myšlenka vyslání mírových sil je mezi evropskými lídry sporným tématem. Na dosažení dohody v této otázce je možná ještě příliš brzy. Jeden ze zdrojů poznamenal, že EU by měla upřednostnit bezpečnost a schopnost odradit Rusko od postupu.
Mezi evropskými představiteli vzrostly obavy z možných ústupků USA ohledně členství Ukrajiny v NATO, což by mohlo oslabit odstrašující prostředek proti obnovení agrese ze strany Ruska. Velitel ukrajinské armády zdůraznil význam podpory USA. Rumunští představitelé se obávají stahování amerických vojáků a obávají se, že by to mohlo ovlivnit bezpečnostní závazky NATO. Německý vicekancléř Robert Habeck dokonce kritizoval výroky Donalda Trumpa na adresu ukrajinského vedení jako vlastizrádné a zdůraznil potřebu samostatnosti EU.