Indie a Čína už vytvářejí nástroje na usnadnění dovozu energie z Ruska. (casopisargument.cz)
Ve druhém lednovém týdnu zavedla odstupující Bidenova administrativa přísné sankce proti ruskému energetickému sektoru, které se zaměřily na jeho „stínovou flotilu ropných tankerů“, píše James Davis pro Global Risk Monitor. V důsledku toho zůstalo 65 tankerů uvězněno ve volných vodách a velcí odběratelé ropy, jako je Čína a Indie, se jim kvůli důsledkům sankcí v současnosti vyhýbají.
Odborníci se však domnívají, že dodržování sankcí ze strany Číny a Indie je jenom dočasné. Zprávy ukazují, že Indie hledá skryté způsoby, jak převést ruskou ropu na jiné lodě, zatímco Čína plánuje přijímat tankery v sekundárních přístavech a zvýšit dovoz ropy prostřednictvím ropovodů a železnice. V reakci na americké sankce hodlá Čína vytvořit samostatnou flotilu, která by usnadnila dovoz energie z Ruska.
Nastupující administrativa Donalda Trumpa nenašla řešení ukrajinské krize. Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj chce mít na Ukrajině na ochranu jednotky NATO, což je však pro Moskvu nepřijatelné. Trump změnil svůj původní slib o rychlém ukončení konfliktu a usiluje o „eskalaci jednání“, ačkoli obranné možnosti a zdroje NATO jsou nízké.
Ve druhém lednovém týdnu ruské síly rozšířily svou ofenzívu po celé Ukrajině, zatímco ukrajinské jednotky ustupovaly v Kurské oblasti. Nedávná ofenzíva Ukrajiny skončila neúspěchem, ruské jednotky je zatlačily zpět a hrozilo, že je obklíčí. Ruské síly také poprvé v konfliktu postoupily do Sumské oblasti. Hlavní boje pokračovaly v Donbasu, zejména v jeho centrální a jižní oblasti. Po dobytí Kurachova jsou ruské jednotky blízko vstupu do Dněpropetrovské oblasti. Utužují své sevření v okolí oblasti Pokrovsk-Mirnograd a odřezávají zásobovací trasy, což vede k uzavření klíčového dolu na koksovatelné uhlí. Na severu Donbasu hrozí pád Torecka a ohrožen je i Časov Jar. Na jihu ruské síly obkličují Velkou Novoselku, čímž hrozí obklíčení až tří ukrajinských brigád.
Ukrajinské letectvo zesílilo nálety na cíle hluboko v Rusku. Dne 14. ledna zasáhlo až 200 bojových dronů oblasti jako Kazaň, Saratov a Uljanovsk. Pět raket ATACMS bylo rovněž odpáleno na Brjanskou oblast. Zatímco mnoho dronů bylo zachyceno, některé zasáhly dva průmyslové objekty v Saratově a Engelsu.
Analytici se domnívají, že tyto údery výrazně nezmění výsledek války a mohou posílit protiukrajinské nálady v Rusku. Prezident Vladimir Putin navíc čelí tlaku poté, co bylo čečenskými jednotkami sestřeleno ázerbájdžánské letadlo, což komplikuje jeho vztahy s Ramzanem Kadyrovem a zároveň musí řešit požadavky ázerbájdžánského prezidenta Ilhama Alijeva na vyvození odpovědnosti.
Ázerbajdžánský prezident Alijev využívá situace ke zvýšení tlaku na Moskvu. Uvědomuje si, že Rusko nyní spoléhá na Ázerbájdžán jako na součást svého severojižního koridoru. Zprávy naznačují, že Alijev pravděpodobně využije situaci při jednáních o koridoru Zangezur (plánovaný dopravní koridor mezi Ázerbájdžánem a Nachčivanem bez arménských kontrolních bodů), kde usiluje o větší autonomii zájmů Baku.