Ukrajinské síly zaútočily na logistické centrum ve městě Karačev s použitím amerických střel ATACMS. O útoku informovaly jednak ukrajinské ozbrojené síly, které ani nezmínily, jakou zbraní útočily. Že šlo o střely ATACMS informovala ukrajinská média s odvoláním na zdroje uvnitř ozbrojených sil. Nyní informaci potvrdilo ruské ministerstvo obrany. Putin dnes také podepsal změnu jaderné doktríny, která nyní obsahuje i útoky od států nedisponujících jadernými zbraněmi. (parlamentnilisty.cz)
Do nástupu Donalda Trumpa již tolik času nezbývá. Nervozitu ale způsobují rozhodnutí americké vlády. V neděli přišly americké deníky s tvrzením, že Spojené státy povolily Ukrajině zasahovat cíle v Rusku dalekonosnými zbraněmi. Ty by dle New York Times měly být použity proti cílům nacházejícím se v Kurské oblasti.
Dnes se objevila zpráva, že byl zasažen ruský cíl v Brjanské oblasti, konkrétně logistické centrum poblíž města Karačev, které leží 110 kilometrů od ukrajinských hranic. Server Kyiv Independent se odvolává na prohlášení ukrajinských ozbrojených sil, které uvádějí, že cíl zasáhly okolo půl třetí ráno a následovalo dvanáct sekundárních výbuchů. Jaké použily zbraně však ukrajinské síly neuvedly.
Agentura Reuters pak dodává, že ruské ministerstvo obrany ohlásilo, že v okresu Brjansk zničilo celkem 16 dronů. Podomácku sestrojené drony k útokům na Rusko Ukrajina používá. „Nic bezprostředně nenaznačuje, že k útoku byly použity americké zbraně,“ uvádí agentura.
Vzhledem k tomu, že USA dovolily útočit Ukrajině na Rusko dalekonosnými zbraněmi, se objevila otázka, zda se jednalo o útok zbraněmi dodanými Západem. Agentura RBC Ukraine píše, že ano, že se jednalo o útok střelami ATACMS. Ovšem na základě tvrzení „informovaného zdroje z obranných sil“. „Poprvé jsme použili ATACMS k úderu na ruské území. Úder byl veden proti objektu v Brjanské oblasti a byl úspěšně zasažen,“ uvedl tento zdroj. Podle agentury byl tento cíl zasažen i v minulosti, a to drony. Jak také připomněla, armáda neuvedla, jakými zbraněmi byl zásah proveden tentokrát.
Ruské ministerstvo obrany v mezičase také vydalo prohlášení, že na objekt ukrajinské síly útočily střelami ATACMS. Konkrétně že vypálily šest raket, z nichž ruská protivzdušná obrana pět sestřelila a při útoku nedošlo k žádným ztrátám na životech.
„Podle mého odhadu to bude mít nulový dopad na to, jak Rusko vede válku. Na Rusko už vypálili stovky ATACMS a další zbraně NATO u Kurska, Belgorodu atd. Nic se nezměnilo a je hloupé z obou stran předstírat opak,“ okomentoval situaci jeden z amatérských historiků z podcastu Russians With Attitude.
„Nicméně, když Rusko opakovaně nepotrestá Západ za porušení svých ‚červených linií‘, vytvoří nakonec situaci, v níž bude obnovení odstrašení existenční nutností, a pak Rusku nezbude než udělat něco až komicky násilného, aby opět získalo důvěryhodnost pro eskalaci,“ dodal s tím, že nás čekají zajímavé časy.
Okolo použití západních zbraní panuje řada nejasností. Jak si všímá Kyiv Post, francouzský deník Le Figaro změnil text článku, ve kterém tvrdil, že Francie a Velká Británie povolily použití svých střel Storm Shadow/SCALP k útokům na ruské území. Podle deníku tato debata stále probíhá. Včera to jako možnost, která je stále na stole, zmínil francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot.
Dnes také prezident Ruské federace Vladimir Putin podepsal změnu ruské jaderné doktríny, tedy že útok nejaderného státu s podporou jaderné mocnosti bude brán jako společný útok, tedy jako důvod pro jadernou odplatu. Rusko bude podle této změny moci použít jaderné zbraně při ohrožení své suverenity a územní celistvosti, ale také pokud by bylo ohroženo Bělorusko.
Revidovaná doktrína rovněž obsahuje seznam protivníků, proti nimž je jaderné odstrašování uplatňováno, a podmínky jeho použití, které obsahují i odpálení balistických raket namířených na ruské území. Pokud stát poskytne své území a zdroje pro agresi proti Rusku, je to základ pro jaderné odstrašení takového státu, navrhuje aktualizovaná doktrína.
Putin oznámil změny ve svém projevu na půlroční stálé konferenci o jaderném odstrašování 25. září, kde zdůraznil naléhavost revize dokumentu, který před současnými úpravami označoval použití jaderných sil za „poslední možnost“ k zajištění suverenity země.