Republikánský uchazeč o post prezidenta Donald Trump se vysmál prestižnímu americkému deníku Wall Street Journal i agentuře Bloomberg. A miliardář Elon Musk spolu s konzervativním publicistou Michaelem Shellenbergerem ve stejné době ukázali, jak klesá důvěra Američanů v média. Shellenberger obratem nabídl řešení této krize médií. (parlamentnilisty.cz)
Někdejší americký prezident Donald Trump, který by se do Oválné pracovny Bílého domu rád vrátil, mimo jiné plánuje zavést cla, aby ochránil americkou ekonomiku. Někteří ekonomové, kteří v minulosti poskytli rozhovor agentuře Bloomberg nebo listu Wall Street Journal, v minulosti varovali, že akce vyvolává reakci a Trumpovo případné zavedení cel na zahraniční zboží by nezůstalo bez odezvy.
Trump však v rozhovoru s šéfredaktorem agentury Bloomberg Johnem Micklethwaitem podobná varování odmítl.
„Co ví Wall Street Journal? Mýlil se ve všem. A mimochodem, vy také,“ vmetl Trump Micklethwaitovi v rozhovoru před publikem. A vyvolal smích. A potlesk. Hlasitý potlesk. Úryvky z tohoto rozhovoru kolují v podobě videí po sociálních sítích.
Video mimo jiné naznačilo, že přinejmenším část Američanů přestává závěrům prezentovaným v médiích věřit, na což poukázal i miliardář Elon Musk, jeden z největších podporovatelů Donalda Trumpa.
Musk klesající důvěru části americké společnosti v média doložil na grafu, který ukázal, že podle průzkumu z počátku 70. let minulého století velkým médiím věřilo 55 procent Američanů, zatímco v roce 2024 je to jen 31 procent dotázaných.
Konzervativní publicista Michael Shellenberger v podobném grafu naznačil, že na počátku 70. let minulého století velkým médiím věřilo dokonce 70 procent amerických voličů demokratické strany. Jenže i mezi demokraty důvěra v pravdivost zpráv mainstreamových médií poklesla. Od roku 2022 poklesla důvěra demokratů v média o 16 procent.
„Média potřebují cenzuru, aby si udržela zpravodajský monopol. Jejich vymývání mozků fungovalo u demokratů v letech 2016–2020. Ale důvěra demokratů od roku 2022 klesla o 16 bodů. Roky mediálního nasvětlování covidu, Ruska, inflace, migrace, Bidena, notebooku (Bidenova syna Huntera Bidena pozn. red.) atd. se nyní obracejí proti nim,“ poznamenal Shellenberger.
Mainstreamová média by si ráda udržela podobnou dominanci. Tak to alespoň vidí Shellenberger, který nepochybuje, že by tato média ráda zavedla cenzurní opatření. Ve jménu boje proti dezinformacích.
Shellenberger nabídl přesně opačnou cestu.
„Média říkají, že musíme dát vládě více pravomocí v boji proti dezinformacím on-line. Nesmíme. Jediný způsob, jak bojovat proti dezinformacím, je svoboda slova. Co média opravdu chtějí, je moc nás cenzurovat. A je snadné pochopit proč: Jen velmi málo Američanů jim věří,“ konstatoval Shellenberger na sociální síti X.
Ihned také připomněl kauzu Twitter – Files, kterou pustil Elon Musk poté, co koupil sociální síť X. Tehdy známou právě pod jménem Twitter. Na světlo světa se dostaly dokumenty, že se demokratická administrativa snažila provozovatele sociálních sítí usměrnit v tom, co ještě nechat bez povšimnutí a co už usměrňovat.
„Po celá léta vlády a korporace mainstreamových médií pracovaly ruku v ruce na cenzuře platforem sociálních médií. Poté, co Elon Musk koupil Twitter, se to změnilo. Od té doby jsou na válečné stezce, požadují moc cenzurovat X a démonizují první dodatek,“ napsal Shellenberger s odkazem na první dodatek Ústavy USA zaručující svobodu slova.
Jenže to ještě nebyl konec. Konzervativní publicista obratem pokračoval.
„Brazílie, Kanada a Austrálie ukazují, kam to všechno směřuje. Snaží se otřást platformami sociálních médií, aby se jim vyplatila mainstreamová média, která ovládají. Je to cenzura ve službách propagandy. Jejich cílem je úplná kontrola nad informačním prostředím.
Shellenberger však situaci v USA vidí v ještě temnějších barvách a tvrdí, že americká média šíří místo informací propagandu, americké tajné služby jako CIA páchají zločiny, místo toho, aby chránily právo a lékaři podle Shellenbergera ubližují dětem, místo aby jim pomáhali. Podle publicisty je přesně toto důvod, proč důvěra v média a v instituce obecně klesá.
„Špatnou zprávou je, že tyto trendy znamenají civilizační smrt. Zdravé národy potřebují důvěryhodné novináře, zpravodajské a bezpečnostní agentury, pediatry a univerzity. To znamená, že existují dvě možnosti: Tyto instituce musejí být buď reformovány, nebo nahrazeny,“ vypálil Shellenberger varovně s dovětkem, že považuje za zdravé, že se Američahné odvracejí od tradičních médií a hledají alternativní zdroje.
„Příští prezident musí nahradit šéfy našich zpravodajských a bezpečnostních agentur lidmi, kterým velká většina veřejnosti a republikánů i demokratů v Kongresu může věřit, že jsou politicky neutrální a kompetentní,“ doporučil Shellenberger s tím, že aby bylo možné rozkrýt rozsah zlpčinů spáchaných v rámci současného systému, o jejichž spáchání Shellenberger vůbec nepochybuje, bude podle jeho názoru třeba některé zločiny omilostnit. Jinak se Američané nemusejí dozvědět, v jak velkých problémech se nalézá celá země.
„Zveřejňování a transparentnost jsou způsoby, jak si noví šéfové amerických zpravodajských a bezpečnostních agentur získávají důvěru veřejnosti. Kongres by se měl sám veřejně zavázat k pravdě a usmíření a požadovat totéž od nových šéfů těchto agentur,“ uzavřel Shellenberger.