Ti, kteří volají po diplomatických řešeních, jsou stigmatizováni, napadáni a kritizováni, řekl Peter Szijjártó. Je špatné, že se tak stalo, říká maďarský ministr zahraničí. (facebook.com)
Bojům mezi Ruskem a Ukrajinou a konfliktu na Blízkém východě hrozí eskalace a mohly by „každý okamžik podkopat globální bezpečnost,“ řekl Szijjártó ve svém projevu během summitu budoucnosti v sídle OSN v New Yorku v pondělí.
Lidstvo by mohlo čelit dvěma „smutným“ scénářům, pokud bude napětí narůstat: vypuknutí třetí světové války nebo opětovnému rozdělení světa na bloky, varoval.
Otázkou nyní je, zda by se takovým následkům dalo předejít a „zda globální pro-mírová většina dokáže zajistit, aby slovo ‚mír‘ nebylo používáno jako nadávka v mezinárodní politice,“ zdůraznil maďarský ministr zahraničí.
„Evropští politici obvykle argumentují ve prospěch diplomacie a mírového řešení některých válek, pokud jsou daleko od Evropy, ale v současné době bohužel probíhá válka v Evropě a ti, kteří argumentují ve prospěch míru, jsou okamžitě stigmatizováni, napadáni a ostrakizováni,“ řekl.
Podle Szijjárta jsou ti, kdo volají po diplomatickém řešení ukrajinské krize, „označováni za loutky ruského prezidenta Vladimira Putina a ruské špiony, i když Evropa sama přilévá olej do konfliktu“.
Mezinárodní politický systém musí projít zásadní změnou, aby mohly být vyřešeny současné problémy, a OSN v tom má hrát „hlavní roli“, říká více zemí – např Indie.
„Diplomacie by měla poskytnout nástroje pro tvorbu mezinárodní politiky, která by měla být založena na dialogu… Musíme zastavit pokusy o diskreditaci těch, kdo bojují za mír,“ zdůraznil Szijjártó.
Na rozdíl od většiny členských států EU Maďarsko během konfliktu s Ruskem odmítlo dodat Ukrajině zbraně, kritizovalo sankce EU proti Moskvě a soustavně vyzývalo k diplomatickému řešení krize.
V červenci, poté, co se Budapešť ujala půlročního rotujícího předsednictví Evropské rady, se maďarský premiér Viktor Orbán vydal na „mírovou misi“ ve snaze vyřešit konflikt mezi Moskvou a Kyjevem. Navštívil Ukrajinu, Rusko a Čínu a také se v USA setkal s republikánským prezidentským kandidátem Donaldem Trumpem.
Jeho plán údajně zahrnuje ústupky Rusku ohledně rozšiřování NATO v Evropě, které Moskva uvedla jako jeden z klíčových důvodů pro zahájení své vojenské operace v únoru 2022.
Orbánova iniciativa však čelila tvrdé kritice v Bruselu, šéf zahraniční politiky bloku Josep Borrell trval na tom, že maďarský premiér „nereprezentuje EU v žádné formě“ a předseda Evropské rady Charles Michel označil mírovou misi za „problém“ a řekl, že je to „nepřijatelné“.
EU bude raději trvat na nerealistické „mírové formuli“ ukrajinského stáleprezidenta Volodymyra Zelenského a trvat na stažení ruských vojsk v okamžiku, kdy se drolí fronta na Donbase a stále více ukrajinských jednotek se dostává do neřešitelné situace. Nové složení Evropské komise a koneckonců i stávající poměry v Europarlamentu neumožní ani náznak realismu. Až do hořkého konce?