Válka na Ukrajině vyčerpala americkou státní pokladnu a oslabila pozici USA zejména tváří v tvář rostoucí asertivitě Číny v Tichomoří. (casopisargument.cz)
V roce 1935 šokoval svět americký generál námořní pěchoty ve výslužbě a dvojnásobný držitel Medaile cti Smedley Butler svou 55stránkovou brožurou „Válka je hra“, napsal v komentáři americký vojenský analytik Stephen Bryen. Generál Butler v knize tvrdil, že válka je výnosný podnik, který vede malá skupina lidí pro svůj vlastní prospěch na úkor mnoha životů. Tento pohled je aktuální i dnes, jak je vidět na nesmyslném plýtvání miliardami dolarů a moderními zbraněmi v konfliktu na Ukrajině, píše Bryen. Tato válka vyčerpala americkou státní pokladnu a oslabila pozici USA, zejména tváří v tvář rostoucí asertivitě Číny v Tichomoří. V této souvislosti se nyní zpochybňuje úloha a význam NATO, které bylo původně založeno na obranu proti komunismu.
Bez ohledu na rozpad SSSR se NATO nerozpadlo a přijalo politiku rozšiřování, která i nadále pokračuje. Zapojilo se do válek mimo rámec obranné aliance, včetně Bosny a Hercegoviny, Kosova, Libye a Afghánistánu. NATO je rozsáhlou aliancí 32 zemí, jež by se mohla, krom Ukrajiny a Gruzie, rozšířit i o Moldavsko. Může se pochlubit 3,5 milionem vojáků a pokrývá asi 25 milionů kilometrů čtverečních. NATO má téměř miliardu lidí a jeho cílem je čelit Rusku, které má 147 milionů obyvatel, HDP ve výši 2 bilionů dolarů a rozpočet na obranu ve výši 84 miliard dolarů. Evropa s 35 biliony HDP a výdaji na obranu ve výši 295 miliard dolarů, se ve velké míře spoléhá na vojenskou pomoc USA. Evropská vojenská síla je totiž roztříštěná a slabá, Velká Británie má jen malou pozemní armádu, Francie má sice cizineckou legii, ta ale operuje mimo Evropu, Německo má pozemní armádu menší než Británie, jedině Polsko disponuje dobře dimenzovanými silami. Závislost Evropy na vojenské podpoře USA přetrvává i kvůli nedostatečnému vybavení a nedostatku personálu.
Většina evropských ozbrojených sil nemá dostatečnou výzbroj ani dělostřelectvo a často předává Ukrajině zastaralé vybavení. Přestože Evropa vydává ročně na obranu 295 miliard dolarů, má problémy s nasazením dobře vybavených vojáků. V Evropě je rozmístěno přibližně 100 000 amerických vojáků, takže se zdá, že Evropané se v oblasti bezpečnosti a obrany spoléhají na americké síly, zejména ve východní Evropě.
Evropa a Rusko nedisponují armádami srovnatelnými co do velikosti nebo síly s armádami z první nebo druhé světové války. Evropská obranná příprava zaostává za úrovní, na které byla Velká Británie v roce 1940. Mnoho evropských zemí poskytlo Ukrajině rozsáhlou vojenskou podporu, čímž vyčerpalo svůj arzenál. Navzdory značným výdajům na obranu nemá Evropa ve srovnání s Ruskem stejně silné vybavení a ani bojové síly. USA požadují zvýšení evropských výdajů na obranu, ale jejich skutečný dopad na posílení vojenských schopností zůstává omezený. Bez americké podpory mohou mít evropští členové NATO potíže s obranou svého území, čímž se ovšem podle autorova mínění USA stávají geopoliticky zranitelnými. Rozšiřování NATO tak podle něj představuje riziko, které vyžaduje přehodnocení amerického postoje k rozšiřování a agresivitě vůči Rusku.