Jaký by mohl být smysl údajných ukrajinských útoků na jadernou elektrárnu v Kursku? (casopisargument.cz)
Ukrajina se zřejmě pokusila zaútočit na jadernou elektrárnu Kursk v rámci větší ofenzívy, píše americký bezpečnostní analytik Stephen Bryen. Při útoku byl použit sebevražedný dron, což přimělo ruského prezidenta Vladimira Putina, aby o situaci informoval Mezinárodní agenturu pro atomovou energii (MAAE) a požádal ji o posouzení. V loňském roce způsobil podobný útok dronem dočasné zastavení provozu elektrárny. Při nedávném útoku byl použit čtyřvrtulový dron nesoucí výbušné zařízení připomínající bojovou hlavici RPG 7. Představitel MAAE plánuje elektrárnu brzy navštívit. Fotografie zařízení, které bylo použito k útoku naznačují, že v případě, že je pravé, mohlo by se jednat o hlavici termobarické bomby.
Ruské ministerstvo obrany a ruský prezident Vladimir Putin na základě fotografií tvrdí, že útok na Kurskou jadernou elektrárnu nebyl příliš škodlivý. Podle zpráv byl do oblasti za účelem útoku propašován dron. Úřadující gubernátor Kurské oblasti Alexej Smirnov informoval o čtyřech varováních před raketami a o sestřelení ukrajinských raket a dronu protivzdušnou obranou. Po útoku na Záporožskou jadernou elektrárnu Rusové zvýšili bezpečnost Kurské jaderné elektrárny.
Útok na jadernou elektrárnu v Kursku byl zaměřen na skladiště odpadu. Jeho motiv zůstává nejasný, pochopení nepomáhají ani celkové rozpory ve zprávách. Použití fotografie jediného dronu naznačuje, že Rusko chtělo útok potvrdit, aniž by ale vyvolalo paniku. Elektrárna má dva aktivní, dva vyřazené a dva rozestavěné reaktory, přičemž se plánuje výstavba dalších dvou moderních reaktorů VVER-TOI. Tato konstrukce se zvýšenou bezpečností a výkonem nahrazuje starší reaktory RBMK, což je stejný typ reaktoru jako v Černobylu. Kurské zařízení se stalo místem natáčení příběhů souvisejících s Černobylem. Při černobylské havárii v roce 1986 se uvolnilo značné množství radiace a došlo k obětem na životech v důsledku akutního radiačního syndromu a rakoviny štítné žlázy. Statečné úsilí o zvládnutí katastrofy mělo za následek další tragická úmrtí na otravu radiací, připomíná Bryen.
Útok Ukrajiny na Kurskou JE neměl konkrétní vojenský účel, protože oblast byla ruskou armádou bráněna slabě. Vedou se debaty o roli NATO v této operaci, přičemž se objevují obvinění, že NATO pro tento útok Ukrajince cvičilo. Při operaci v Kurské oblasti bylo použito západní vybavení (tanky, protivzdušná obrana a bezpilotní letouny), což vedlo k podezření z podpory NATO. Pravděpodobným cílem bylo vyvolání paniky v Rusku a Evropě a destabilizace vlády v Moskvě. Podle Bryena by dalším cílem mohlo být zahájení intervence NATO na Ukrajině, což by mohlo vést k širšímu konfliktu v Evropě. Cílem mohlo být i zabránění porážce Ukrajiny proti přesile ruské armády. Zapojení NATO do kurské operace vyvolává otázky ohledně jejího schválení na vysoké úrovni a možných důsledků eskalace konfliktu.
Vojenské síly NATO čelily značným ztrátám, protože Rusko se zaměřilo na velitelská centra na Ukrajině, v nichž působí důstojníci NATO.
Operace Kursk a útoky na jaderné elektrárny zůstávají nevyjasněny. Velvyslanec Ruska v USA varoval před důsledky vpádu Kyjeva do Kurské oblasti. Mezitím ale vyvolává hrozba útoku dronem nebo raketou na jaderné zařízení obavy z další černobylské katastrofy.