Média přišla s informacemi, podle kterých německá prokuratura vydala zatykač na ukrajinského občana, potápěče, který se prý podílel na sabotážní akci. Podle politologa a bývalého elitního diplomata Petra Druláka má nejspíš akce hlubší pozadí, které nám ale nikdo nesděluje. Profesor Drulák to srovnává s atentátem na prezidenta USA Kennedyho. „Víme sice, že ho zabil Lee Harvey Osvald, ale pro koho to dělal, to už ne. Předložili nám příběh, se kterým se máme spokojit,“ podotýká. (parlamentnilisty.cz)
Dopis eurokomisaře Bretona majiteli sítě X Elonu Muskovi způsobil poprask. Končící komisař Muskovi hrozil, že pokud nebude respektovat evropské nařízení DSA o údajně škodlivém obsahu, použije EU „veškeré nástroje“, aby zjednala pořádek. Financial Times napsaly, že dopis byl odeslán bez souhlasu von der Leyenové. Podle většiny kritiků jde o jasnou cenzuru. Jak to vnímáte?
Jde o dlouhodobý spor mezi Bretonem a Muskem o regulaci bývalého twitteru, protože Elon Musk dal na jaře veřejně najevo, že se ho Evropská komise pokoušela vydírat s tím, že když jim dá přístup k něčemu, na co nemají nárok, nebudou ho obtěžovat. Musk kontruje, že hájí svobodu projevu proti Evropské komisi. Je to pouze další kolo v celém sporu.
Nestihl jsem zaregistrovat, že se von der Leyenová od této věci distancovala. Může to být způsobeno i tím, že si uvědomuje, že Trump za několik málo měsíců může být v Bílém domě. Leyenová coby hlavní agent amerického vlivu v Evropě si musí dávat pozor, aby mohla tuto roli dál plnit, což nepůjde při neustálém boji proti Trumpovi. I toto může mít vliv.
Na druhou stranu Thierry Breton nejspíš v Evropské komisi končí, takže se možná profiluje pro nějakou svou budoucí práci a chce se zviditelnit čistě jen na trhu práce. Tato komise končí, Leyenová pokračuje, ale Breton nejspíš ne. Proto na sebe upozorňuje jako bojovník proti všemu, co liberálně-oligarchická elita nesnáší.
Podstatou sporu, jak říkáte, je kontroverzní nařízení EU o digitálních službách (DSA). O čem to podle vás je?
To nařízení dává Evropské komisi přístup a možnost blokovat cokoli, co se jí nelíbí. Podstatou je, že se komise v posledních letech staví do role hlavního cenzora a chce využít své postavení vůči sociálním sítím, aby dokázala ovlivňovat jejich obsah stejně tak, jako to dokáže americký hluboký stát (Deep State). Ve Spojených státech si státní struktury dokážou na těchto sítích vynutit cokoli chtějí. V tomto směru vidím dvojznačnou roli Elona Muska, který je součástí amerických státních struktur, protože jeho firmy jsou dodavatelem Pentagonu. Proto jeho role pro mě není jasně srozumitelná. Využívá své silné pozice, aby za něco bojoval? Nebo dělá jen něco, co je mu dovoleno? V každém případě hraje americkou hru a Evropská komise se chce do této hry také dostat, chce mít silnou pozici, jako má v USA třeba FBI. O tohle tu podle mého názoru jde.
Bretonův dopis se řešil jen pár hodin před zahájením hojně sledované on-line debaty Donalda Trumpa s Elonem Muskem na jeho síti X. Bylo na tom rozhovoru něco přelomového, kromě toho s kým a kde se odehrál?
Rozhodně to pro něho přináší další zviditelnění a rozhovor Trumpovi určitě ničím neuškodil. Na druhou ten rozhovor nijak revoluční nebyl, padly tam vcelku předvídatelné věci. Trump vysvětloval, proč je lepší než jeho protikandidátka, používal obecně známé argumenty, které zmiňuje často. Největší zprávou je zřejmě právě to, že se Trump vrací na síť X. Uvidíme, jestli ji bude používat jako dřív. Zároveň dal Musk s Trumpem najevo svou vzájemnou náklonnost, byť to nebylo nic neznámého. Jde o jednu z mnoha událostí americké prezidentské kampaně.
V onom dopisu eurokomisař i nejspíš nepřímo narážel na události ve Velké Británii, kde po vraždách tří malých dívek propukly nepokoje. Britská policie zasahovala proti demonstrantům tvrdě, ale postihuje lidi i za to, co píší nebo sdílejí na sociálních sítích.
Reakce britské policie byla velmi drakonická. Přitom téměř se shovívavostí reaguje britská policie (a to se týká i francouzské či americké policie) na násilnosti menšin, tedy lidí z migračního prostředí či dokonce migrantů, tak reakce vůči bílé většině, která se proti tomu postaví, je drakonická. Tím nechci omlouvat část demonstrantů, kteří se dopouštěli násilných trestných činů. Jejich postih správný jistě je. Jenže oni odsuzují i jiné věci. Teď jsem na BBC viděl, že odsoudili 13letou holku, která kopala do dveří azylového centra. Toto se dnes ve Velké Británii soudí. Stejně tak se soudí i rozšiřování příspěvků, které jsou označeny za „šířící nenávist“, což v současné době může být prakticky cokoli.
Pravdou je, že část britských protestů způsobila jedna dezinformace, která tvrdila, že pachatel vražd tří holčiček je muslim a migrant. Ani jedno není pravda. Migranti byli jeho rodiče a přišli ze Rwandy a s islámem nemá nic společného. I bez této dezinformace je zřejmé, že část bílé Británie toho má dost a vidí, že ztratili svou zemi a už u sebe nejsou doma. To se jim samozřejmě nelíbí. Protesty nepochybně byly spontánní a vyvolala je nereakce vlády na problémy související s násilím a migrací. Nová labouristická vláda navíc zrušila některá opatření proti migraci, o která se pokoušeli konzervativci. Lidé jako Breton a další cenzoři potom říkají, že hlavním problémem je šíření nenávisti po internetu. Nenávist se po internetu šíří a pořád, když se někdo podívá na český twitter, je to na zvracení. Jenže to je nenávist, která nikoho nezajímá. Máme tu politicky korektní nenávist proti Trumpovi, Orbánovi nebo proti údajné extrémní pravici a tahle nenávist nikoho nezajímá. V okamžiku, kdy se začne šířit nenávist proti migrantům, je to najednou obrovský problém, který se má řešit.
Můžeme i u nás ještě masivněji sklouznout k tomu, že u nás budou odsuzováni lidé za to, co napsali na sociálních sítích?
V tom už dávno jsme. Zatím to není masové, ale několik nebezpečných precedentů máme, kdy jsou lidé odsuzováni za verbální činy, za sdílení na sítích a naši státní zástupci dokonce na tyto případy neváhají použít antiteroristické zákony. Řeknou, že jde o podporu terorismu a v takovém případě jsou trestní sazby pět deset let.
Může to začít masově? A mohl by na tom mít podíl i angažmá plukovníka Foltýna do čela vládního boje s dezinformacemi? Ten nedávno mluvil o části populace jako o sviních, které je třeba izolovat.
Kdyby bylo po vůli plukovníka Foltýna, už tady dávno máme detenční centra pro lidi, kteří kritizují naše angažmá na Ukrajině a vybočují z velmi úzkého názorového mainstreamu, který tato vláda představuje. Už to úplně nestihnou a možná ti chytřejší z vládní garnitury si uvědomí, že tyto snahy a výroky jsou velmi nepopulární a že ve volbách nechtějí být úplně smetení a vymazaní. Tendence omezovat svobodu projevu tam ale je a postavení tohoto člověka (Otakara Foltýna, pozn. red.) do čela boje proti dezinformacím svědčí o tom, že jsou připraveni jít cestou názorové represe. Je to cesta stejné názorové represe, kterou praktikuje Brusel, ale také Washington, Moskva nebo Peking. Jde o světový trend, kterého se demokratické státy tradičně neúčastnily, protože říkaly, že jim záleží na svobodě projevu. Demokratický systém bez toho fungovat nemůže. Tenhle princip byl vyhozen do koše a různí Foltýnové a další služebníci represivní politiky vzkvétají.
Ještě závěrem odbočme. Německá média přišla s tím, že tamní prokuratura v červnu vydala evropský zatykač na ukrajinského instruktora potápění žijícího v Polsku, kterého viní z podílu na odpálení plynovodů Nord Stream 1 a 2. Je překvapení, že vyšetřování dospělo do finále?
Podle mě je to celé tak trochu představení pro veřejnost. Je trochu zvláštní myslet si, že sabotážní akci tohoto druhu udělá někdo, kdo provozuje školu potápění. Schopnost potopit se do takové hloubky ten člověk zjevně měl, ale je naivní si myslet, že to spáchal on. Teoreticky se na tom mohl podílet jako někdo, kdo to vykonává. Organizace tohoto typu sabotáže vyžaduje obrovské množství znalostí a příprav. Těžko si představit, že do toho nebyla zapojena některá západní zpravodajská služba a uskutečnilo se to například bez informací a dohledu CIA.
Němci si tímto krokem možná chtějí trochu zachovat tvář s tím, že když jim někdo zneškodní takto důležitou infrastrukturu, tak to budou vyšetřovat. Aby předvedli, že vyšetřování někam vedlo, pustili se do této stopy, kterou buď sami našli, nebo jim ji někdo předložil. Nemyslím si ale, že je toto klíč k celé pravdě o likvidaci plynovodů. Pokud je do toho skutečně tento člověk zapleten, tak byl nepochybně součástí širšího projektu, kde další stopy vedou mnohem výš.
Je to podobné jako obvinění Lee Harvey Oswalda z vraždy Kennedyho. Když dojde k tak zásadní události, je dobré veřejnosti předložit nějakého pachatele a vysvětlit, že on je za to zodpovědný. U Kennedyho už dnes víme, že Oswald v tom patrně hrál nějakou roli, ale ne tu hlavní. Podobnou roli hraje ten Ukrajinec v sabotážní akci útoku na Nord Stream.