Kdo měl zájem na odstranění bangladéšské vlády a jak to souvisí se zeměpisnou pozicí Bangladéše a vztahy mezi Indii a Čínou a USA a Čínou? (casopisargument.cz)
Indické zpravodajské služby byly zaskočeny, když se bangladéšská premiérka Šejch Hasína Vadžídová narychlo přestěhovala ze své luxusní rezidence do prostého vládního penzionu v Dillí, píše o aktuálním vývoji v Bangladéši Chan Akya na stránkách Asia Times. Ozbrojené síly, vedené manželem její neteře, odmítly střílet na protestující studenty, což vedlo k tomu, že Hasina se ocitla ve zranitelné pozici. Spojené státy a Velká Británie jí odmítly udělit vízum poté, co politické změny vynesly k moci dočasně Muhammada Junuse. Navzdory rozsáhlému násilí namířenému proti menšinám, jako jsou hinduisté, Západ situaci v zemi v pomalých zpravodajských cyklech do značné míry dlouho přehlížel. Angažovanost americké vlády je ale patrná od června, kdy protesty proti pracovním kvótám přerostly v širší hnutí poháněné ekonomickými problémy. Po vzoru taktiky minulých revolucí vypukly po celém Bangladéši masové protesty, které přerostly neúčinné reakce policie a armády. Odchod premiérky Vadžídové byl vyvolán hrozbami, že se povzbuzené davy vydají na pochod do hlavního města.
Vzhledem ke strategické poloze Bangladéše u východních hranic Indie a v blízkosti Číny, s přístupem k velkým řekám a úrodné půdě, vidí USA přínos ve vyvolání převratu v této zemi. Důvodem je podle článku zřízení servisního přístav pro námořní lodě. Tento krok by pomohl USA čelit čínské námořní přítomnosti v sousedním Myanmaru a poskytnout logistickou podporu spřáteleným mocnostem v regionu. Z dlouhodobého hlediska by řízení bangladéšské ekonomiky mohlo přinést strategické výhody, zejména pro případné letecké vpády do zranitelného jihovýchodního regionu Číny. S rostoucí dominancí Číny a tlakem na Indii se USA snaží v regionu zaujmout aktivnější roli. Tento posun přichází v době, kdy Indie čelí výzvám v důsledku minulých vojenských konfliktů a geopolitického napětí s Čínou.
Barevná revoluce?
Autor míní, že události v Bangladéši se zdají být podobné barevným revolucím v Evropě a hnutím “jara”: masové protesty kvůli drobným problémům, zapojení různých sociálních skupin, používání bezpečných komunikačních aplikací, záhadné financování ze strany nových charitativních organizací, šíření provokativních zpráv a obrázků. I přes splnění některých podmínek je náročné ověřit všechny informace. Nicméně autor dále píše doslova: „Z toho, co tento pisatel za posledních 72 hodin prozkoumal jako nezpracované údaje, vyplývá, že řada těchto podmínek byla splněna, ačkoli se zatím ukázalo, že většinu informací nelze potvrdit nebo prokázat podle obvyklých standardů dokumentace založené na důkazech.“ Jinými slovy, teze o barevné revoluci je zatím spíše autorovou hypotézou.
V roce 2024 bylo Bangladéši 52 let a ve srovnání se svými jihoasijskými sousedy ekonomicky vzkvétal, měl silnou infrastrukturu, efektivní systémy veřejných plateb a konkurenční výhodu v textilním průmyslu. Sociální ukazatele, jako je zapojení žen do ekonomiky a zdravotní ukazatele školáků, byly působivé. Navzdory bouřlivé historii, včetně boje za nezávislost na Pákistánu v roce 1971, dosáhla země za posledních 15 let významného pokroku. Premiérka Vadžídová, která je u moci od roku 2009, přijala důrazná opatření proti politickým oponentům a teroristickým skupinám. Přeměna Bangladéše v mladou a dynamickou zemi byla patrná na jejím růstu a rozvoji.
Vztahy mezi Bangladéšem a Indii
Vztahy mezi Indií a Bangladéšem se pozitivně změnily v roce 2014, kdy premiér Naréndra Módí při své inauguraci oslovil jihoasijské lídry. Navzdory neúspěšným pokusům o zlepšení vztahů s Pákistánem se mezi Módím a bangladéšskou premiérkou Vadžídovou vytvořilo silné pouto. Indie poskytla Bangladéši pomoc po teroristických útocích v Dháce v roce 2016. Oba vedoucí představitelé udržovali přátelské vztahy a přispívali k regionální stabilitě a spolupráci v oblasti boje proti terorismu.
V Dillí také proběhly diskuse o zahraničním financování studentských protestů, přičemž se objevily zvěsti spojující zapojení Spojeného království a USA do údajných plánů na převrat proti Vadžídové. USA zasahovaly do záležitostí Bangladéše, čímž dávaly najevo jasný zájem o tuto zemi. Někteří američtí představitelé měli vazby na Džamáat (tj. radikální islamistická organizace) a bangladéšsko-americkou komunitu. Kromě toho britští labourističtí politici podporovali Národní stranu Bangladéše (BNP) prostřednictvím lobbistických aktivit. Celkově byla politická dynamika mezi Indií, Bangladéšem, USA a Spojeným královstvím složitá a provázaná, což mělo dopad na stabilitu regionu a diplomatické vztahy.
Indické zdroje neposkytly žádné bližší informace o tom, jak USA financovaly studentské protesty nebo jak umožnily rychlé jmenování nositele Nobelovy ceny Junuse prozatímním premiérem. Junus vyjádřil zájem vést „laskavou diktaturu“, která by nahradila demokraticky zvolenou vládu vedenou Hasinou. Spekuluje se, že financování ze strany USA mohlo podpořit islamistické politiky v indických volbách, což vedlo k prohře BJP v některých oblastech, například v Bengálsku. Zamítnutí kvót na pracovní místa pro potomky bojovníků za svobodu soudem vyvolalo konspirační teorie o soudcích s vazbami na USA. Toto rozhodnutí přimělo vládu k zavedení nového zákona, který od června vyvolává nepokoje po celé zemi. To, že BJP nezískala v nedávných volbách většinu, se částečně přičítá volebnímu chování muslimské komunity, zejména ve státech jako Bengálsko. Indičtí pozorovatelé se domnívají, že americká vláda podpořila operaci proti premiérce Vadžídové.
V indickém státě Manipur, který sousedí s Myanmarem a Mizoramem, došlo zhruba před rokem k násilnému povstání, za nímž stojí organizátoři z řad komunity, kteří jsou pravděpodobně napojeni na Demokratickou stranu USA. Konflikt, který se původně týkal drog, přerostl v brutální kmenové násilí, které v posledních měsících vyčerpává indické bezpečnostní síly. To vedlo k selhání zpravodajských služeb v Bangladéši, protože jejich zdroje byly přesměrovány do Manipuru. Indičtí představitelé se snaží krizi v Bangladéši zvládnout a soustředí se na bezprostřední důsledky, jako jsou uvízlí turisté a zvýšené nelegální přistěhovalectví. Indie nyní uvízla v reaktivní roli a nemá jasný plán pro budoucnost v Bangladéši, píše autor v závěru článku.