Jak to po půl roce vypadá s českou muniční iniciativou pro Ukrajinu? Švýcarský deník napsal o „Pavlových granátech“ obsáhlý text, který popisuje množství problémů, kterým akce čelí. Zcela se rozpadla původní cenová kalkulace, další účastníci neplatí, co slíbili a navíc, když se český prezident se záměrem kupovat granáty po světě pochlubil, začalo je vykupovat i Rusko. (parlamentnilisty.cz)
V únoru přišel prezident Petr Pavel se svou iniciativou Munice pro Ukrajinu, v rámci které měla koalice západních zemí vedená Českem shánět pro ukrajinská bojiště dostatek potřebného vojenského materiálu.
Protože bylo zřejmé, že zúčastněné země samy potřebné množství munice vyrobit nedokážou, počítalo se od počátku s tím, že munice bude současně vykupována, a to po celém světě.
Podle původního slibu, který dal Petr Pavel Ukrajině, mělo být zajištěno 800 tisíc granátů. Další milion přislíbila Evropská unie. Český prezident slíbil, že naše země zároveň zajistí převoz materiálů z prodávajících zemí do ČR a pak na Ukrajinu.
V Česku se o průběhu operace příliš nepíše, exekutivní orgány v těchto případech odkazují na potřebu utajení před ruským nepřítelem. S touto argumentací bylo několik dní utajováno i přesné znění vojenské dohody mezi Českem a Ukrajinou, které vláda publikovala až poté, co uniklo na internet.
O tom, jak akce Munice pro Ukrajinu reálně probíhá, ale nyní podrobně píše švýcarský Neue Zürcher Zeitung. Vídeňský dopisovatel Ivo Mijnssen ve svém textu popisuje, jak musely být původní ambice Pavlovy iniciativy výrazně korigovány.
První dodávka „Pavlových granátů“, jak deník celou akci nazývá, byla poskytnuta až v červnu. Českou vládou široce medializovaná předávka měla zahrnovat 45 000 kusů. Dalších 100 tisíc má být dodáno do konce srpna, do konce roku by mělo být doručeno půl milionu granátů.
Důvodem problémů měly být zejména změny na trhu se zbrojním materiálem. Poté, co Česko oznámilo, kolik munice chce vykoupit a kolik peněz na to dá, zareagoval mezinárodní zbrojní trh výrazným nárůstem cen.
Oproti cenám z roku 2022 se nyní tento materiál prodává asi čtyřikrát dráž. Že v průběhu války cena zbraní a nábojů výrazně stoupá, je logické. Ale i proti kalkulacím z letošního února má nyní být cena dvojnásobná.
„Bývalý náměstek ministra obrany Tomáš Kopečný, jeden z tahounů muniční iniciativy v ČR, vysvětlil, že slíbených 800 000 nábojů nyní stojí dvojnásobek namísto původně odhadovaných 1,5 miliardy,“ cituje švýcarský web českého úředníka, od ledna loňského roku vládního zmocněnce pro rekonstrukci Ukrajiny.
V červnu britský The Guardian informoval, že Česko kvůli změnám na trhu žádá od přispěvatelů větší příspěvky, než bylo deklarováno. Jinak se měly původní ambice minout s realitou o více než třetinu.
Podle švýcarského listu je zřejmé, že veřejná deklarace Prahy byla jedním z momentů, který cenu zásadně zvýšil. V reakci na vyhlášení české muniční iniciativy začalo granáty vykupovat i Rusko, čímž stoupla poptávka.
A to přiznává i sám Pavel. „Prezident Pavel na konci května ZDF řekl, že s veřejným oznámením o nákupu střeliva odhalil své karty. „Čím více webů o tom ví, tím větší je konkurence.“ To dalo Moskvě příležitost přijmout protiopatření v těch zemích, které zásobují obě válčící strany,“ píše Neue Züricher Zeitung s odkazem na Pavlovo vystoupení v německé veřejnoprávní televizi.
V jakých státech se s Ruskem o granáty „přetahujeme“, nikdo z Česka nekonkretizuje, ale novinář zjistil, že se má jednat především o africké země, Turecko a také Jižní Koreu.
Česko se podle deníku snaží využívat konexí, které má Praha na světové zbrojaře z období před rokem 1989. V tomto směru ovšem není příliš úspěšné, pokud je jeho konkurentem Rusko.
Český expert Kopečný pro ukrajinský portál na konci května vysvětloval, že zboží obvykle získá ta strana, která jako první zaplatí zálohu. „Když jste pomalejší, občas slyšíte: Bohužel, zbraně jsou pryč. A pak si uvědomíte, že skončily v rukou Rusů,“ popisoval zklamaně.
Kvůli tomu budou podle NZZ na Ukrajinu do konce roku dodávány pouze náboje ráže 155 milimetrů. Prezident Pavel přitom na jaře sliboval také 300 tisíc nábojů ráže 122 milimetrů, které se používají do zbraní sovětské výroby, které v ukrajinském arzenálu stále dominují.
„Stopětapadesátky“ se používají pouze ve zbraních NATO.
Problém se zaplacením záloh, který naznačil Kopečný, podle deníku souvisí s druhým velkým problémem české muniční iniciativy. Mnoho zemí před kamerami naslibovalo přispět velkými částkami, které ale doposud nejsou k dispozici.
Celkovou částku 1,6 miliardy eur mělo podle původních plánů pokrýt celkem 19 zemí, přičemž téměř dvě třetiny prostředků měly poskytnout Německo, Nizozemsko a Belgie.
Podrobnější informace zveřejnil na svém twitteru český neziskovkář Jakub Janda.
Podle informací z Prahy zatím nezaplatili všichni. Přitom prezident Pavel už na jaře veřejně prohlásil, že peníze byly vybrány kompletně. I tato „příliš optimistická prezentace“ je podle novináře jedním z problémů české iniciativy.
A rovněž upozorňuje, že procesy nejsou příliš transparentní, o to už se zajímá i česká opozice.
Dalším problémem, který ale doposud nelze objektivně vyhodnotit, je problematická kvalita dodávaného zboží. Zhruba polovina munice, vykoupené v rámci české iniciativy v Africe a Asii má mít podstatné kvalitativní vady a musí se zde opravovat.
Text končí informací, že přes všechny tyto problémy nedávno předseda české vlády ohlásil novou muniční iniciativu, na kterou teď Praha začíná po světě shánět další peníze.