Zákaz by mohl znamenat značné problémy pro světový trh s uranem i pro vývoj jaderné energetiky v USA. (casopisargument.cz)
Americký prezident Joe Biden nedávno přijal zákon HR 1042, který zakazuje dovoz uranu z Ruska. Zákaz vstoupí v platnost 90 dní po podepsání a týká se neozářeného nízko obohaceného uranu (LEU) vyráběného v Rusku nebo ruskými subjekty. Neobejde se bez důsledků, píše pro Asia Times Judith Perery, takže až do 1. ledna 2028 umožňuje výjimky pro dovoz omezeného množství LEU za určitých podmínek.
Ministerstvo energetiky (DOE) je oprávněno vydávat výjimky, které mohou povolit dovoz až celého objemu ruského uranu dohodnutého v rámci vývozních limitů stanovených předcházející antidumpingovou dohodou, jejíž platnost skončí v roce 2027. Odborníci předpovídají, že výjimky budou nezbytné, budou uděleny vzhledem k významu amerických jaderných reaktorů při výrobě levné elektřiny i závazku země zachovat jadernou energii jako uhlíkově neutrální odvětví výroby elektřiny.
Historie amerických obav z ruského obohaceného uranu sahá až do počátku 90. let. V reakci na rozpad Sovětského svazu iniciovaly USA antidumpingovou dohodu, která v roce 1992 vedla k omezení obchodu. Byly zavedeny kvóty na dovoz ruského obohaceného uranu a v letech 2008 a 2020 byly novelizovány. V současné době Rusko dodává přibližně 24 % obohaceného uranu používaného v 94 amerických komerčních reaktorech, z USA pochází 27 %.
Společnost United States Enrichment Corporation ukončila výrobu obohaceného uranu v roce 2001, zbankrotovala (2014), později byla obnovena jako Centrus Energy Corp., která vyvíjí nové technologie obohacování uranu, ale zatím působí především jako zprostředkovatel jeho nákupu. Vzhledem ke svým závazkům hodlá požádat DOE o udělení výjimky z nového zákona.
Největším dodavatelem společnosti Centrus je ruská společnost Tenex, která má závazky na dodávky do roku 2028. Jediným komerčním provozem na obohacování uranu v USA je momentálně zařízení společnosti Urenco v Novém Mexiku, které společně vlastní Spojené království, Německo a Nizozemsko. Tato společnost nedávno schválila investici do rozšíření kapacity obohacování uranu v Nizozemsku a od vlády Spojeného království získala finanční prostředky na výstavbu nového zařízení na obohacování uranu v severozápadní Anglii. Situace je nyní ale nejistá.
Text pojednává o různých zemích s kapacitou na obohacování uranu, včetně Ruska, a o potřebě vysoce obohaceného paliva s nízkým obsahem uranu (HALEU) určeného pro vyvíjené malé a pokročilé reaktory nové generace. Rusko je podle článku v současné době jediným komerčním zdrojem HALEU na světě. V USA nicméně některé firmy zavádějí s federální podporou jeho výrobu, např. společnost Centrus již základě smlouvy s americkým ministerstvem energetiky z roku 2019 vyrobila 900 kg HALEU v Ohiu a plánuje výrobu zvýšit. Tato kapacita však nestačí nahradit ruské dodávky v případě jejich zastavení.
Američtí představitelé, včetně poradce pro národní bezpečnost Jakea Sullivana, jsou novým zákazem dovozu jaderného paliva doslova nadšeni a zdůrazňují jeho důležitost pro obnovení vedoucího postavení USA v tomto odvětví. Sullivan vyzdvihl potenciál zákona (+ právě schválené federální podpory ve výši 2,7 miliard dolarů) zabezpečit energetický sektor země pro budoucí generace a nastartovat nové kapacity obohacování uranu.
Legislativa o zákazu uranu vyvolala obavy o dodávky paliva a ovlivňuje společnosti vyvíjející malé a pokročilé modulární reaktory, píše článek dále. Jedná se například o technologie Natrium amerických společností TerraPower a GE-Hitachi Nuclear Energy, jejichž uvedení do provozu se kvůli obavám ze zrušených dodávek ruského HALEU odkládá na rok 2030.
Cílem zákazu je oslabit dominantní postavení Ruska na mezinárodním trhu s jaderným palivem a technologiemi. Ruští představitelé se však domnívají, že největší negativní dopady bude mít nový zákon na globální trh. Ruská státní jaderná korporace Rosatom kritizovala americký zákaz dovozu obohaceného uranu jako diskriminační politický krok, který poškodí především mezinárodní trh. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že zákaz je nekalou konkurencí, ale není pro další rozvoj ruského jaderného průmyslu rozhodující. Ruský velvyslanec ve Washingtonu Anatolij Antonov obvinil USA, že způsobily otřesy v ekonomických vztazích a poškodily křehkou rovnováhu na trhu s uranem. USA podle něj nemají dostatečnou národní kapacitu pro obohacování uranu a utrpí větší finanční ztráty než Rusko.
Rosatom, světová jednička ve výstavbě jaderných reaktorů, pracuje současně na třech blocích v Rusku a 33 blocích v zahraničí. Zahraniční projekty Rosatomu nabízejí technickou podporu, školení a dodávky paliva na 60 let. Od roku 2023 je Rosatom výhradním dodavatelem produktů z obohaceného uranu do Brazílie, kde nahradil dřívější dovoz z Kanady a evropských konsorcií. Společnost se podílí na různých projektech po celém světě, mimo jiné v Turecku, Egyptě, Indii, Číně, Bangladéši a několika zemích subsaharské Afriky.
Ruský odborník na jadernou výrobu Alexej Anpilogov varoval, že zákaz ruského jaderného paliva by mohl zastavit čtvrtinu nebo dokonce třetinu americké jaderné výroby, což by mohlo vést k prudkému nárůstu ceny obohaceného uranu. Naznačil také, že americké společnosti by mohly využít „šedých schémat“ k nákupu ruského jaderného paliva prostřednictvím dohod se zahraničními společnostmi. USA se nemohou bezpečně vzdát závislosti na ruském uranu kvůli zdlouhavému procesu vývoje vlastního HALEU, neboť plánovaný britský závod na obohacování uranu nebude vyrábět HALEU dříve než v roce 2031. Do té doby se na světovém trhu může stát mnohé.