Mezinárodní politika definovaná jedním objetím. Ruský prezident Vladimir Putin dnes ukončil státní návštěvu Číny. Při rozloučení Putina s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem došlo k šokující události. Prezident Si prezidenta Putina na rozloučenou objal. Což je v Číně velmi netradiční a neobvyklý krok, který nemá obdoby. Jaké to bude mít dopady? (parlamentnilisty.cz)
Číňané se neobjímají. V jejich kultuře takový zvyk není ukotvený. Skutečnost, že Si Ťin-pching objal Putina, když je oba snímaly kamery, je gestem a zprávou pro Západ, že Čína vyjde vstříc Rusku a považuje ho za nejen přítele, ale za bratrský národ.
„2 body stojí za zmínku. Si objal Putina na rozloučenou, tohle jsem viděl poprvé. Ani jeden z nich neměl kravatu. To se děje pouze mezi lidmi, kteří jsou si velmi blízcí,“ napsal k tomu čínský novinář Li Ce-sin.
„Putin a Si Ťin-pching ve společném prohlášení po více než dvouhodinovém jednání v Pekingu obvinili USA z plánování rozmístění raketových systémů po celém světě, které ,představují přímou hrozbu pro bezpečnost Ruska a Číny‘. Dohodli se na zpřísnění koordinace, a to i mezi svými armádami,“ píše o jednání obou prezidentů agentura Bloomberg.
Po společném jednání Vladimir Putin a Si Ťin-pching vydali společné prohlášení, které dalece předčí prohlášení o partnerství z února 2022.
Ve společném prohlášení je jako klíčové vymezení se vůči politice Spojených států amerických, které se dle obou prezidentů snaží o hegemonizaci světa. A to tím, že nabourávají bezpečnostní struktury v různých regionech planety Země a snaží se své protivníky dostat do konfliktních situací. V prohlášení je naráženo na severovýchodní Asii, kde Čína zažívá třenice s Tchaj-wanem, který považuje za vlastní území. USA pak Tchaj-wan vyzbrojují a připravují na válku.
„Obě strany se staví proti hegemonistickým akcím Spojených států s cílem změnit rovnováhu sil v regionu severovýchodní Asie rozšířením své vojenské přítomnosti a vytvořením vojenských bloků. USA se svou mentalitou studené války a modelem konfrontace táborů staví bezpečnost ‚malé skupiny‘ nad regionální bezpečností a stabilitou, což ohrožuje bezpečnost všech zemí v regionu; USA by takové akce měly zastavit.
Ruský i čínský prezident se vyhranili proti vyzbrojování světa pod taktovkou USA. „Vážné znepokojení nad pokusy Spojených států podkopat strategickou stabilitu, aby si USA udržely svou absolutní vojenskou převahu, včetně vybudování globálního systému protiraketové obrany a rozmístění systémů protiraketové obrany po celém světě a ve vesmíru, posílení schopnosti znemožnit protivníkovy vojenské akce přesnými nejadernými zbraněmi a ,dekapitačními‘ kroky, které mají zlepšit podmínky NATO,“ stojí v prohlášení.
Dále se v něm mluví o obavách před „sdílením jaderných zbraní v Evropě a konkrétním spojencům, vybudování vojenské infrastruktury v jižním Tichomoří, zapojení bezjaderné zóny Austrálie, která by mohla být použita k podpoře jaderných sil USA a Spojeného království, zapojení do spolupráce USA, Spojeného království a Austrálie na jaderných ponorkách a provádění plánů na rozmístění a poskytování pozemních raket středního a krátkého doletu spojencům v Asii, v Tichomoří a v Evropě“, varují oba prezidenti v prohlášení.
Oba státy se v prohlášení vyhranily proti tomu, že je Spojené státy americké vojensky obkličují a porušují tak status quo ujednaný pod patronací OSN. „Akce Spojených států při provádění společných cvičení se svými spojenci, která jsou zaměřena proti Číně a Rusku, a podnikající kroky k rozmístění pozemních rakety středního doletu v asijsko-pacifickém regionu, vyvolaly vážné obavy pro obě strany. Spojené státy tvrdí, že budou v těchto praktikách pokračovat s konečným cílem zavést rozmístění raket po celém světě. To představuje přímou bezpečnostní hrozbu pro Čínu a Rusko, a posílí koordinaci a spolupráci v reakci na nekonstruktivní a nepřátelskou politiku Spojených států vůči Číně a Rusku,“ stojí v prohlášení.
Zásadním vyzněním celého prohlášení je, že obě země si přejí a budou pracovat společně na tom, aby byla ve světě ukončena „agresivní“ hegemonie USA a aby se do světa vrátila pravidla založená na demokratickém rozhodnutí lidí jednotlivých zemí bez zásahů velmocí.
Dále jsou v prohlášení závazná ustanovení o vzájemné spolupráci, což obsahuje desítky položek. Namátkou kupříkladu:
„Obě strany budou dále prohlubovat vojenskou vzájemnou spolupráci, rozšiřovat rozsah společných výcvikových aktivit, pravidelně organizovat společné námořní a letecké hlídky, posilovat koordinaci a spolupráci v rámci dvoustranných a mnohostranných rámců a neustále zlepšovat schopnosti a úroveň společné reakce na rizika a výzvy.“
Prohlášení také obsahuje závazky pro průmyslovou spolupráci. „Více obchodu, vzájemných investic a vzájemné pomoci ekonomickému rozvoji“. „Neustále rozšiřovat rozsah bilaterálního obchodu“, „neustále zlepšovat úroveň investiční spolupráce mezi oběma zeměmi“ a „společně rozvíjet vyspělá průmyslová odvětví, posilovat technickou a výrobní spolupráci, včetně v civilním letectví, zpracovatelský průmysl, loďařský průmysl, automobilový průmysl, strojírenský průmysl, elektronický průmysl, hutnický průmysl, těžba železné rudy, chemický průmysl a lesnický průmysl,“ slibují rozkvět obchodu oba prezidenti. V plánu je také spolupráce v energetice a rozvoj jaderné energetiky.
Oba prezidenti se zavázali, že obchod bude z velké části probíhat v národních měnách obou států. To má podpořit růst obou ekonomik. V prohlášení je i slib provázat mezi oběma zeměmi školství, vývoj, inovace a sdílení technologií. Zároveň se oba prezidenti v prohlášení zavazují, že budou společně postupovat i v mezinárodních institucích, jako je OSN, Rada bezpečnosti nebo podpora Světové zdravotnické organizace. Oba prezidenti kladou důraz na uskupení BRICS a jeho podporu a prosazování napříč glóbem.
Čína a Rusko tímto prohlášením potvrdily, že společným nepřítelem jsou USA a že je třeba jejich rozpínavost ukončit jednou provždy. Ke společnému cíli se zavázaly dojít společnými silami.