Kdo je Andrej Bělousov, který má nahradit Sergeje Šojgua na postu ruského ministra obrany, a co je hlavním motivem této personální obměny, jež do čela resortu obrany v době vedení války na Ukrajině dosadí ekonoma bez zkušeností s armádou? Zatímco některá západní média spekulují, že ruský prezident Vladimir Putin Bělousova navrhl po hlasech nespokojenosti s vývojem na frontě, zaznívají názory, že pravý důvod tohoto Putinova kroku může být zcela jinde. Napovědět by mohly výroky mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova, naznačující, že má Bělousov začít řešit zásadní problém. (parlamentnilisty.cz)
O změnách v ruském vedení informovala ruská agentura TASS, která píše, že na návrh ruského prezidenta Vladimira Putina má být Šojgu po nahrazení Bělousovem přesunut do funkce tajemníka Bezpečnostní rady Ruské federace, kde nahradí Nikolaje Patruševa.
Bělousov, jenž nahrazuje Šojgua, byl ministrem hospodářského rozvoje, poradcem Putina pro ekonomické otázky a prvním místopředsedou vlády pověřeným řízením hospodářského bloku. Dosavadní ruský ministr obrany Šojgu pak má coby tajemník Rady bezpečnosti mimo jiné dohlížet na činnost Federální služby pro vojensko-technickou spolupráci, která byla nedávno převedena do přímé podřízenosti prezidenta.
Kromě toho se podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova stane „prezidentovým zástupcem“ ve Vojensko-průmyslové komisi, jejímž předsedou je aktuálně právě Putin a prvním zástupcem je ruský exprezident Dmitrij Medveděv.
Boj o moc nebo o ruské hospodářství?
Patrušev, jenž v roli tajemníka Bezpečnostní rady Ruské federace skončil, byl ze své funkce dle agentury TASS uvolněn z důvodu přechodu do nové pracovní pozice. O jakou funkci se jedná, dle Peskova bude Kreml informovat „v nejbližších dnech“.
U pětašedesátiletého Bělousova podle Peskova nevadí ani to, že nemá s armádou zkušenosti. Otázka udělení vojenské hodnosti novému ministrovi dle něj „vůbec není to hlavní“ a rozhodnutí jmenovat Bělousova do čela ministerstva obrany má být spojeno s nutností „začlenit ekonomiku silového bloku do ekonomiky země“.
„Je velmi důležité, aby ekonomika silového bloku zapadla do ekonomiky země tak, aby odpovídala dynamice současného okamžiku,“ řekl Peskov, když vysvětloval rozhodnutí Putina jmenovat Andreje Bělousova ministrem obrany, přičemž TASS poukazuje, že se rozpočet vojenského resortu již blíží úrovni 80. let, což má být pro tento krok „nesmírně důležité“.
Právě tato Peskovova slova mohou naznačit, že se Rusko bude snažit vypořádat s dlouhodobě nepříliš dobrým stavem své ekonomiky a rostoucími válečnými výdaji a namísto ryze armádních strategií bude Bělousov bojovat s tím, aby se resort obrany nevymkl kontrole, a aby se podařilo ruskou ekonomiku přizpůsobit válečné realitě a připravit ji na další pokračování konfliktu.
Poté, co Rusko čelilo ekonomické hrozbě v důsledku prvotního silného účinku sankcí Západu – a ještě v lednu 2023 jej zasáhl výrazný 45% meziměsíční pokles celkových příjmů z fosilních paliv, který ovšem v důsledku jejich nedostatečného prosazování brzy odezněl a mnohé sankce se ukázaly být postupem času stále méně účinnými – Moskva nezapírá, že se ocitla před další výzvou – tedy že se aktuálně může stát růst armádních výdajů v případě jejich dalšího navyšování dlouhodobě neudržitelný.
Ruská televize Pátý kanál cituje mluvčího Kremlu, že nárůst vojenských výdajů „není kritický, ale extrémně důležitý“ a odkazuje na slova Peskova, že rozpočet ruského ministerstva obrany dnes činí již 6,7 % HDP a blíží se „kvůli dobře známým geopolitickým okolnostem“ právě úrovni poloviny 80. let.
Sám Peskov poznamenal, že donedávna se vojenský rozpočet pohyboval kolem 3 % ruského HDP a v poslední době se tak výrazně zvýšil. Neopomenul rovněž ukázat na zodpovědnost ministerstva obrany za zadávání zakázek obranému průmyslu.
Že jsou ruské vojenské výdaje již méně než procento od úrovní z poloviny 80. let, kdy tehdejší vojenské výdaje tvořily 7,4 % rozpočtu, tak více odhaluje, proč roste potřeba na postu ministra obrany angažovat ekonoma Bělousova a Kremlu u něj příliš nevadí nedostatek zkušeností s řízením armády.
Ač dosud převažoval zrak ruského resortu čistě k armádě a ekonomická stránka válečného tažení hrála až druhé housle, Bělousov by se mohl soustředit spíše na ekonomický pohled, přičemž armádní a válečná část zůstane v rukou ruského náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova, jenž dle mluvčího Kremlu ve své funkci zůstane i nadále a samotná vojenská složka nemá doznat podobně velkých obměn.
Odstavení Šojgua tak nemusí nutně znamenat, že by byl Putin nespokojen se Šojguovým počínáním ve vojenské sféře a poslechnutí tlaku válečných příznivců v Rusku, kteří Šojgua kritizují za dle nich příliš liknavý postup na Ukrajině. Německý Focus v této souvislosti připomenul také nedávné zatčení a obvinění z korupce bývalého náměstka ruského ministra obrany Timura Ivanova, což dle něj „pozorovatelé interpretovali jako známku mocenských bojů uvnitř ruského vojenského a bezpečnostního aparátu“.
Hraje roli také Putinovo nástupnictví?
Jméno Bělousova padlo již v lednu 2020 v článku serveru Politico, který ještě před ruským napadením Ukrajiny v roce 2022, predikoval, že by v budoucnu mohl být Putinovým nástupcem.
„Ruský vůdce si pravděpodobně vybere loajálního nástupce, který zajistí, že putinismus bude žít i nadále,“ poznamenal tehdy server s tím, že by se nástupcem Putina mohl stát někdo z řady byrokratů, „podobně jako to udělal Jelcin, když v průběhu několika měsíců jmenoval Putina prezidentským úředníkem, pak šéfem FSB a nakonec premiérem a svým nástupcem“.
Politico dalo do souvislostí to, že byl Bělousov tehdy jmenován prvním místopředsedou vlády, tedy na stejnou pozici, z níž byl dříve vybrán do funkce prezidenta Medveděv.
„Bělousov, syn významného sovětského ekonoma, byl v roce 2013 jmenován Putinovým ekonomickým poradcem a stal se předsedou představenstva státního ropného šampiona Rosněfť. Podle zpráv sdílí Putinův světonázor ve stylu KGB a věří, že Rusko je obklopeno ‚kruhem nepřátel‘,“ psal již na počátku roku 2020 server Politico.
Bývalý zpravodajský důstojník MI6 Christopher Steele, který v letech 2006 až 2009 vedl ruskou sekci, pak Sky News řekl, že změny mohou souviset s jiným jménem, které často zaznívá u spekulací o Putinově nástupnictví. Jde o jméno Nikolaje Patruševa – dosavadního tajemníka Rady bezpečnosti Ruské federace, kterého střídá Šojgu – a jméno jeho syna.
„Většině z nás, kteří sledujeme Rusko, bylo už nějakou dobu jasné, že Patrušev připravuje svého syna Dmitrije, který je současným ministrem zemědělství, na to, aby se stal Putinovým nástupcem ve funkci prezidenta,“ míní Steele o Patruševovi s tím, že se dle něj „objevily určité náznaky, že v posledních měsících došlo v Rusku k vážné nestabilitě na nejvyšších místech“ a jde tak o „opravdu velmi významný Putinův krok“. Bělousov pak podle jeho mínění není žádným hráčem v systému ani jakoukoli hrozbou pro Putina.
Politická analytička a zakladatelka projektu R.Politik Tatjana Stanovaja pro The Moscow Times uvedla, že očekává, že pod Patruševa bude zařazeno „něco nového“.
O hlavním úkolu Bělousova pak ruský novinář Andrej Kolesnikov míní, že jím bude dohlížet na to, aby šly peníze určené na válku skutečně, kam mají. „Pro Putina je nyní důležité, aby zajistil, že obrovské částky vynaložené na válku nebudou rozkradeny,“ poznačil s tím, že Kreml věří, že ekonom na postu ministra obrany „technologizuje ekonomiku a změní ji na ekonomiku vojenskou“. „A armáda bude táhnout růst HDP. Ekonomika hvězdných válek,“ napsal Kolesnikov s dodatkem, že právě na tom „vybouchl“ Sovětský svaz.