Včera odpoledne jsem dopsal své vánoční zamyšlení s úmyslem jej zveřejnit až dnes. (institutvk.cz)
Hrůzný zločin, který se udál několik minut poté na pražské Filosofické fakultě, však změnil naši zemi a naplnil nás děsem a bolestí nad nečekanou, v naší zemi nikdy nevídanou tragédií. Nevídanou, ale mysleli jsme si, že k nám nepatřící.
Dnes proto není chvíle vánočního rozjímání. Dnes je čas smutku. Dnes je čas lítosti nad nevinnými obětmi. Dnes je čas soustrasti s nešťastnými pozůstalými, kteří přišli o své milované. I já se chci k těmto kondolencím připojit.
Zločin šíleného střelce, zločin bez motivu vybírající si náhodné oběti, podle mého názoru neodpovídá českému způsobu uvažování a našemu stylu chování. Vnímám jej jako tragické zbloudění patologické mysli mladého člověka neschopného porozumět dnešnímu zmatenému světu a sobě samému v něm a inspirujícího se zlověstnými vzory obdobných zločinů v zahraničí. Podobnou tragédii není možné předvídat a není možné jí účinně předcházet, pokud si chceme zachovat občanské svobody a alespoň trochu snesitelný způsob života. A vůbec není lehké se s takovouto situací vyrovnat, když nečekaně nastane.
Proto je třeba ocenit zásah policie, který vůbec nebyl snadný, jakož i poděkovat všem dalším složkám záchranného systému. I naše politická scéna dokázala v těžké chvíli přiměřeně zareagovat.
Nad letošními Vánocemi bude ležet smutný stín. Překonat jej a dnešní neradostnou atmosféru v naší zemi změnit bude pro všechny z nás velkým úkolem do nového roku.