Prohra na Ukrajině by byla velice drahá. To je závěr a hlavní poselství mnoha článků institutu CEPA, Centra pro analýzu politiky k Evropě, které sídlí ve Washingtonu. Ekonom Timothy Ash například vypočítává, jak by se po prohře daly do pohybu miliony Ukrajinců a co by to Evropu stálo. Nemluvě o nákladech na další zbrojení. Což je skutečně zajímavé. Toto centrum sponzorují největší zbrojaři, jako BAE Systems nebo Lockheed Martin, kteří dodávají komponenty pro stíhačky F-35. (parlamentnilisty.cz)
„Obří cena za opuštění Ukrajiny.“ Tak se jmenuje včerejší článek na stránkách amerického institutu CEPA, tedy Centra pro analýzu politiky k Evropě. Autor Timothy Ash (nikoliv historik Timothy Garton Ash, ale ekonom, který pracoval pro Royal Bank of Scotland nebo finanční skupinu Nomura) v něm vysvětluje, jak by porážka Ukrajiny kvůli nedostatku zbraní byla pro Západ katastrofickým selháním na mnoha frontách, ale zejména na té ekonomické.
Jednak proto, že porážka by dala do pohybu „desítky milionů“ Ukrajinců, kteří by utekli na Západ, což by vytvořilo značná politická, společenská i ekonomická rizika v Evropě. Dále by prý bylo velice nezodpovědné předpokládat, že když Putin dobyje Ukrajinu, tak že se tam zastaví. „Bylo by zde riziko, že půjde dále na Západ, na Balt a také jinde ve východní a střední Evropě,“ tvrdí Ash a dodává, že Putin požadoval de facto opuštění bývalých sovětských satelitů v roce 2021.
„Nezapomeňte, že by se jednalo o posílené Rusko, čerstvě po koloniálním záboru území na Ukrajině. Západ by pravděpodobně musel této hrozbě čelit zvýšením výdajů na obranu, a to výrazně nad současný cíl 2 % HDP pro NATO a pravděpodobně zpět na úroveň 3 %, která byla udržována po většinu období studené války – pokud se vám to zdá málo, vezměte v úvahu, že je to 50% nárůst oproti současné úrovni pro zadlužené státy NATO,“ varuje Ash.
USA už takovou úroveň udržují. Ale pro Evropu by se jednalo o další výdaje v hodnotě 200 miliard dolarů, tedy 4,61 bilionu korun. A to každý rok. „To je roční HDP Ukrajiny a dvakrát tolik, co Západ na Ukrajinu posílá,“ varuje Ash a vyvozuje z toho, že peníze poslané na Ukrajinu se vyplatí dvakrát, možná i vícekrát, pokud Ukrajina vyhraje a zastaví nebo zmenší dlouhodobou hrozbu z Ruska.
Ash dále pokračuje, že porážka Ukrajiny by byla signál, že Západ je slabý a stojí za to prověřit jeho slabost na Tchaj-wanu, v Jihočínském moři nebo na Blízkém Východě, což by znamenalo další vojenské náklady. Navíc by prý uspělo ruské vydírání ekonomickými zdroji, takže by přišlo další, což by opět byly další náklady pro Západ.
Ale vyhrát válku dle ekonoma nestačí, nesmí se podcenit ani obnova Ukrajiny. Pokud totiž Ukrajina vyhraje a „miliony“ ukrajinských vojáků se vrátí domů, budou očekávat lepší život a lepší podmínky, napříkald členství v EU, vládu práva a lepší životní úroveň. A pokud to nedostanou, znamenalo by to ohrožení sociálního smíru, politickou nestabilitu a také masovou migraci z Ukrajiny.
„A co znamená dobře vyzbrojená Ukrajina, pravděpodobně nejefektivnější vojenská mocnost v Evropě, ale politicky nestabilní pro zbytek Evropy?“ táže se Timothy Ash. A sám si odpovídá, že další náklady na ubytování migrantů a také na zbrojení.
„Náklady na financování obrany Ukrajiny, jejího rozpočtu a následné obnovy a rekonstrukce se zdají být vysoké, zejména v kontextu celosvětové krize životních nákladů. Ale roční náklady na podporu ve výši možná 100 miliard dolarů představují méně než pětinu 1 % západního HDP a méně než 10 % současných výdajů NATO na obranu. Velká část těchto výdajů se každopádně vrací do západních ekonomik v podobě rychle rostoucích zakázek pro západní (zejména americké) obranné společnosti, stavební firmy a další,“ argumentuje ekonom s tím, že cena za pád Ukrajiny by byla mnohonásobně vyšší.
„Pomoc Ukrajině vyhrát tuto válku a poté i mír je nejlepší investicí, kterou mohou NATO a jeho spojenci učinit do své vlastní obrany. Západ možná platí vysokou cenu v podobě peněz, ale Ukrajina platí mnohem vyšší cenu v krvi svých statečných vojáků. Krve prolité na naši obranu,“ zakončuje Ash.
Podobných článků je na CEPA více než dost, od různých autorů. Například, „Drahý čtenáři, pokud Ukrajině zvoní hrana, zvoní i tobě“ nebo „Ruské vítězství by přineslo temnotu do srdce Evropy“ či „Myslíte si, že Ukrajina je drahá? Jen počkejte na novou studenou válku“. Případně „Únava z Ukrajiny: Její skutečná cena“. Samotné Centrum pro analýzu politiky k Evropě uvádí, že jeho cílem je zajistit silnou a trvalou transatlantickou alianci. Mezi experty má například bývalého prezidenta Estonska, Toomase Hendrika Ilvese.
Ovšem seznam členů není zdaleka tak zajímavý jako seznam sponzorů a podporovatelů za rok 2023. Jedná se například o různé nadace. Některým čtenářům bude známá třeba National Endowment for Democracy, podporující různé české neziskovky. Dále je mezi podporovateli divize NATO pro veřejnou diplomacii, americké ministerstvo zahraničí, velké technologické firmy jako Microsoft, Google či Amazon, či americká odnož automobilky Mercedes Benz.
Ale hlavně, zbrojaři. Kupříkladu britská BAE Systems, výrobce letadel i lodí, s majetkem v hodnotě miliard liber, tedy řádově bilionů korun. Podílí se například na vývoji známých stíhaček F-35 nebo Eurofighter Typhoon, ale také ponorek nebo letadlových lodí.
Dále pak Lockheed Martin, taktéž výrobce komponentů pro F-35, ale i předchozích strojů a zbraní, jako jsou střely Trident, „neviditelný“ bombardér F-117 Nighthawk, stíhačky F-16 a F-22 či transportní letadlo C-130 Hercules. Z méně známých pak Leonardo US Corporation, výrobce helikoptér pro civilní potřeby i pro armádu.