Podle výpočtů by zemědělské dotace po rozšíření o devět nových členských států klesly o 20 %. (casopisargument.cz)
Podle interních odhadů společného rozpočtu unie by vstup Ukrajiny do EU přinesl Kyjevu během sedmi let nárok na zhruba 186 miliard eur, čímž by se z „mnoha“ stávajících členských států poprvé stali čistí plátci.
Úředníci EU letos v létě odhadli potenciální finanční důsledky ve studii, kterou viděl list Financial Times a která vycházela ze stávajících pravidel pro rozpočet unie na období 2021–2027. Ta byla aplikována na rozšířenou unii zahrnující Ukrajinu, Moldavsko, Gruzii a šest západobalkánských států.
Přestože úplné rozšíření by mohlo trvat deset let nebo déle a vynutilo by si rozsáhlé reformy stávajících rozpočtových opatření, odhadovaný rozsah potřebných změn by rozhodujícím způsobem změnil finanční rovnováhu v rámci bloku.
Vstup devíti států by si vynutil řadu „dalekosáhlých“ úprav, které by mohly zahrnovat výrazné zvýšení čistých rozpočtových příspěvků bohatších států, jako je Německo, Francie a Nizozemsko. Podle dokumentu by byla nutná „přechodná období a ochranná opatření“.
Při uplatnění současných pravidel na rozšířenou unii by Ukrajina měla během sedmi let nárok na 96,5 miliardy eur ze společné zemědělské politiky EU. Tento finanční přesun by si podle studie vynutil snížení zemědělských dotací pro stávající členské státy o přibližně 20 %.
Ukrajina by také měla nárok na platby ve výši 61 miliard eur z kohezních fondů EU, jejichž cílem je zlepšit infrastrukturu v chudších členských státech. Studie odhaduje, že s devíti dalšími členskými státy by Česká republika, Estonsko, Litva, Slovinsko, Kypr a Malta přestaly mít nárok na kohezní fondy.
V dokumentu jsou nastíněny příležitosti, které pro EU plynou z rozšíření, včetně posílení geopolitického vlivu EU, zvětšení vnitřního trhu bloku o 66 milionů lidí na 517 milionů a řešení nedostatku pracovních sil.
Juncker: Ukrajina je totálně zkorumpovaná
Zatímco stávající předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zastává názor, že „budoucnost Ukrajiny je v naší Unii“, její předchůdce Jean-Claude Juncker kandidaturu Kyjeva do EU kritizuje.
„Každý, kdo měl s Ukrajinou něco společného, ví, že se jedná o zemi, která je zkorumpovaná na všech úrovních společnosti. Navzdory svému úsilí není na vstup připravena, potřebuje masivní vnitřní reformní procesy,“ sdělil Juncker v rozhovoru pro německý list Augsburger Allgemeine.
„Neměli byste dávat falešné sliby lidem na Ukrajině, kteří jsou až po krk v utrpení,“ řekl Juncker. „Jsem velmi rozzloben některými hlasy v Evropě, které Ukrajincům říkají, že se mohou okamžitě stát členy.“ Členství zemí usilujících o vstup do EU, jako je Ukrajina a Moldavsko, musí být spojeno s „vnitřními reformami“ a musí být podpořeno „kvalifikovanou většinou“, tvrdí Juncker.
EU dlouhodobě podporuje Ukrajinu v jejím programu reforem, přesto v roce 2021 Evropský účetní dvůr konstatoval, že „velká korupce a zmocňování se státu jsou na Ukrajině navzdory opatřením EU stále velmi rozšířené“.
Přístupová jednání
Koncem října má Evropská komise zveřejnit svou pravidelnou zprávu o rozšíření, upozornil magazín Foreign Affairs. Vše nasvědčuje tomu, že v prosinci dají hlavy států EU a Brusel zelenou formálním přístupovým jednáním s Moldavskem a Ukrajinou. Skutečné získání členství je však složitý proces. Vyžaduje přijetí všech pravidel a předpisů, na nichž se EU dosud usnesla, a znamená to přijmout vše, co je obsaženo v 36 kapitolách smluv, z nichž se organizace skládá.
Moldavsko i Ukrajina však již část požadavků splnily, když implementovaly své komplexní dohody o volném obchodu. Pokud se jim podaří upevnit své demokracie a udržet tempo hospodářských, správních a soudních reforem, mělo by být možné uzavřít přístupová jednání před volbami do Evropského parlamentu v roce 2029. Vedení těchto rozhovorů bude jedním z nejdůležitějších úkolů pro příští Evropskou komisi, která se ujme moci po volbách – ty proběhnou v červnu 2024.