19.9.2022 10:32:05

Z Facebooku Jaroslava Štefca (16.9.2022)

Analytik Štefec
Analytik Štefec
(foto: Screenshot YT)


Jestli správně rozumím novému prvku v ruské taktice na Ukrajině, spočívajícímu v (jak se zdá, zatím pouze varovných) útocích na objekty kritické infrastruktury, je jeho cílem vyřadit Ukrajincům před nadcházející zimou zdroje elektrické energie a tepla. A v případě vodních přehrad (naposledy Iskrovské) zřejmě jde o demonstraci možnosti vyřazení z provozu i dolů na železnou rudu a hutí v krivorožské oblasti. Byly zaznamenány i útoky na zdroje pitné vody.



Částečně tento postup připomíná taktiku NATO v Srbsku, kde mezi prvními cíli bombardovací kampaně (samozřejmě kromě cílů vojenských) byly elektrárny a dopravní infrastruktura, nebo taktiku USA během první a druhé války v Iráku, kdy uplatnily v podstatě stejný postup, jako NATO v Srbsku.

Připomíná to také jednu operaci britského bombardovacího letectva za 2. světové války. Tehdy její speciální letecká jednotka během jediné květnové noci v roce 1943 v německém Porůří protrhla speciálními rotujícími pumami dvě přehrady a tři další poškodila. Kromě velkých materiálních škod a lidských obětí (celkem 1600 lidí, z toho cca 600 Němců a 1000 nuceně nasazených dělníků z území tehdejšího sovětského Svazu) v důsledku vodních spoust, valících se z protržených hrází, se jim podařilo částečně vyřadit z provozu i ocelárny a hutě, které se nacházely v záplavových územích. Ty jednak poškodily vodní přívaly, jednak byly vyřazením elektráren odříznuty od zdrojů životně důležité elektrické energie.

Vyřazením energetické infrastruktury Rusko pravděpodobně donutí Ukrajinu hledat náhradní řešení. Například připojení na evropské rozvodné sítě, o němž se už dlouho mluví. To sice možní už tak těžce zkoušené a na desetiletí zadlužené zemi nakupovat v EU chybějící elektrickou energii, ale za ceny násobně vyšší, než byla cena, za kterou si ji vyráběla sama. Pokud tedy nebude podstatnou část hradit překupníkům právě EU, resp. její členské země, včetně ČR. Je také otázkou, zda bude elektřiny dost i pro Ukrajinu, když tuto zimu bude zřejmě panovat v celé Evropě „energetický hlad“.

Bohužel, nová taktika Rusů se nás kromě potenciálních energetických problémů týká i jinak. Pokud se jim podaří vyřadit z provozu ukrajinské doly a hutě, budou od dodávek železné rudy odříznuty i české, polské a slovenské železárny. Ty už utrpěly obrovské škody v důsledku raketově rostoucích cen energií. Kritický nedostatek surovin se tak může stát tím pověstným posledním hřebíčkem do rakve kdysi světově proslulé české ocelařiny. Kritický nedostatek surovin se tak může stát tím pověstným posledním hřebíčkem do rakve kdysi světově proslulé české ocelařiny.

Bez ocele (hliníku a dalších kovů, podotýkám) se nedají vyrábět ani zbraně a munice, které by nahradily ty, které jsme my a další evropské státy „nezištně“ poslali na Ukrajinu. Prohlášení paní ministryně Černochové, že NATO nám uhradí 80 % ceny zbraní, které jsme Ukrajině poskytli, nové tanky ani obrněné transportéry nevyrobí. Směle se tak řadí po bok pohádky ministra Síkely o hodném Německu a jeho plynu pro české domácnosti. Uvážím-li fakt, že NATO nemá jiné peníze, než ty, které dostane od členských zemí, je také otázkou, kdo a jak tu cenu vyčíslí. Vždyť i samotná ministryně se o dodané technice vyjádřila jako o staré a nepotřebné. Jasné je tedy jen jedno – vážení slov není její silnou stránkou.


(prevzaté z Facebooku Jaroslava Štefca, 16.9.2022)